Stegman

Škoda, že to v Ponrepu promítli až po bloku krátkých dokumentů Momenty XIII. mezinárodního filmového festivalu (z toho bloku pak sestříhali tohle dílko - doplněné o pár scének s L. Lipským-Karlem IV.). Normálně by se mi to líbilo asi o něco víc, ale tady jsem dostal (můj oblíbený) Horníčkův jemný humor přímo v koňské dávce a v podstatě opakovaně... a toho bylo na mě prostě příliš. _______ Poznámka na závěr: Horníčkova krátká scénka s B. Blierem by se dala krásně zahrnout mezi úžasné Zachariášovy znělky MFFKV z nedávných let.

[zhlédnuto s živým hudebním doprovodem (Irena Havlová & Vojtěch Havel)]

Důležité téma (tím spíš pro stárnoucí populaci v Evropě) tu bylo uchopeno pevnou rukou. Nejen, že je tu divák hned vržen do akce bez zbytečně dlouhých úvodů, ale i celý příběh o misi dvou dobrovolnic je tu podaný bez zbytečného patosu (a přesto citlivě), což rozhodně oceňuju. _______ Díky účasti na diskuzi po filmu jen musím některé věci zasadit do správného kontextu. Režisérka např. uvedla, že život daleko od vlastní rodiny je v silně individualistickém Holandsku docela běžná věc. Někdo sice občas nezvládá samotu ve stáří, ale to se dá řešit nějakým systémovým opatřením. To celý problém od reality východní (a částečně i střední) Evropy dost odlišuje, tady se opuštění rodinou ve stáří automaticky bere jako tragédie, osobní selhání. ... A další věc (SPOILER): ty výsledky průzkumů režisérka nebrala ironicky, i když to tak ve filmu mohlo působit ("70 % lidí v dotaznících uvedlo, že jsou šťastni; tak za to si pojďme zatleskat!"). Režisérka totiž už během příprav na film navštívila asi 40 důchodců / důchodkyň a jen u jedné (posléze hrdinky filmu) prý jasně viděla, že o své samotě lže, resp. že si nechce přiznat, jak je ze samoty nešťastná.

Úvodní scéna s levhartem na stromě obklopeném džípy s turisty je nezapomenutelná. Bohužel na ní už ale ve zbytku dokumentu nenavázalo nic srovnatelného, cestopis je zpracován dost průměrně. - Že si manželé Johnsonovi už tehdy uvědomovali křehkost přírody a tak ji aspoň zdokumentovali? Ok. Jak se ale lišili od Náprstka a dalších cestovatelů se síťkou na motýly? Tím, že Johnsonovi měli s sebou filmovou kameru? Tak to jo. :( Ve zkratce řečeno tu na mě všechno dělá dojem, že čeští tvůrci byli samotným objevem manželů Johnsonových tak okouzleni, že se o předání nějakého výraznějšího poselství zrovna moc nesnažili. A jak jsem si všímal ohlasů a pročítal komentáře, tak nějakou myšlenku ve filmu opravdu postřehl jen málokdo [radektejkal: "návštěvy Johnsonových měly na divočinu devastující vliv..."]; mnohým divákům to ale nejspíš ani nevadí [dodanek: "nádherný film, který vás pohladí po trochu otupělé duši"(!)].

[zhlédnuto v 77minutové verzi s živým hudebním doprovodem (Irena Havlová & Vojtěch Havel)]

Hlavní potíž tohoto dokumentu tkví právě v tom, že apeluje na selský rozum diváků. Na ten se totiž tak úplně spoléhat nedá, zvlášť v dnešní informačně nejisté době. Lidi totiž dnes fungují tak, že jakmile slyší na nějaké téma soustavnější kritiku, tak zpozorní. Což by bylo ještě v pořádku, jenže pak u spousty lidí následuje fáze "teď už nevnímám...ať zazní cokoli, už to neberu vážně, není to vyvážené". - Lidi tedy vyměnili selský rozum za obyčejnou podezřívavost (vůči všemu a všem). Pak je samozřejmě težké uspět u publika s takovýmto kritickým dílem... jak vysvětlit dnešnímu diváctvu, že na něčem se pozitiva prostě najít nedají? (např. na slonovi v porcelánu, na vlivu Agrofertu na český venkov...?) Pevně doufám, že se lidi od té podezřívavosti zase k selskému rozumu vrátí (a řádně o Agrofertu popřemýšlí). A to dřív, než bude pozdě. Než bude český venkov jedna nezajímavá, jednotvárná, vylidněná, mrtvá pustina.

[zhlédnuto v 60minutové verzi]

[zhlédnuto v 164minutové verzi] _______ Viděl jsem verzi, v níž Napoleon pobaveně vypráví, jak překvapenému papeži uzmul korunu a korunoval se sám. Režisér tedy skutečný průběh té události znal... to jen producent (nebo kdo) vystřižením téhle scény způsobil, že to v té kratší verzi vypadá, jako kdyby filmaři o Napoleonově korunovaci nic nevěděli.

"Ženské mají všechny možné vášně, ale jakživy si nedělají sbírky! (...) Ženské nemají tu důkladnost a jsou tak strašně střízlivé..."

Hodnocení u tohoto filmu nelze brát vážně, protože to tu zjevně ovládli chudáčci s chorobnou potřebou sdělit světu, jak je jejich nenávist / fascinace k Havlovi nekonečná. Těžko říct, jestli vůbec tuhle 4hodinovou verzi viděli. Zvlášť u těch nenávistníků, co se zmůžou v komentářích jen na 100x vyvrácené "humanitární bombardování", bych o tom dost pochyboval. Každopádně je to ale prvotřídní dokument, podle mého názoru ještě o něco lepší než původní 2hodinový film, protože umožňuje člověku nahlédnout na tehdejší události v plné šíři. - Pokud vás politika nezajímá, tak to neoceníte, ale to snad dá rozum... když vás nezajímá podmořské bádání, tak si přece taky nepustíte 4hodinový dokument o Cousteauovi.