fmash

V lecčems lepší (přienjmenším pohlednější) než dřívější dánské zpracování, dynamičtější. Dost načančané, ale to, že mám radši přírodní, ještě neznamená, že mám taky radši chlupatý. Oproti předchůdci je tu zbytečný důraz na romantiku a srdceryvné scény, ale dá se to docela dobře vydržet. Obě verze stojí za zhlédnutí.

Příjemně syrové, až moc applovské, celkem pohoda. Nevím, jak bych se k tomu stavěl, kdybych znal předlohu, takhle jsem spokojen, na čtyřku to bohatě stačí. Kupodivu mi to přijde skoro méně odvážné, než americký remake. Edit: po šesti letech už jsem mnohem kritičtější. Lepší 3.

Bombastické úvodní titulky, výborná hudba, příjemně lidské (když nechci použít slovo civilní) podání. Na druhou stranu trochu moc nadužívaná berlička ve smyslu „když ON je blízko, tak se nic nedaří“. Dost příjemný film, ze kterého jsem si ale odnášel dojem, že se v něm vlastně nic nedělo. Jestli to nebude tím Shyamalanem v zákulisí, ten takhle zvrtá kdeco...

Vynechal bych kulturní vložky a žoviální řečičky, ty mi úplně v pohodě vynahradí nekorektní hlodavec, na kterého přes kolísavou úroveň jeho vstupů nedám dopustit. Tím by zůstalo to inspirativní a motivující jádro pořadu a ještě by se na něm dalo přidat. 43 % je málo, pořad není zas tak špatný.

„To je z Kutný Hory koudelníka syn...“ Děsná selanka, zejména v závěru, ale na to jsme všichni připraveni, no ne? Kdo se u tohohle několikrát dobře nezasmál, je suchar, to mi nikdo nevymluví.

Hravé a tvůrčí, barvité a zapamatovatelné.

Zpocená těla na sněhu a papírová krev. „Opíchej tu holku do řiti, budu se dívat“ a podobné drsné hlášky jsou sice vtipné, ale nějak mi to nepřišlo dost. První a cca čtvrtý díl první série a jediný výsledek je rozhodnutí, že já mezi diváky nepatřím a ani patřit nechci, i když tam občas někdo ukáže pinďoura.

„Zkus se hnout, muflone“ je hláška (uznávám, bez kontextu to zrovna nevyzní, ale je jen jednou z mnoha), která mi vynahradila i závěrečně titulkouvou zoufalost, ve které nejzlejší čintaman deklamuje o neporazitelnosti lidiček. A taky bych mohl nadhodit, že milý voříšek Hulk v druhé polovině mohl víc obechcávat rohy, aby nepůsobil tak roztomile, protože mu to nesluší. Ale má se to tak, že Avengers jsou jednou z nejlepších akčních komiksovek, perfektně zvládnutí, promyšlení, vtipní(!!), s minimem vážnějších nedostatků atd. atp., takže i přes lehký pokles úrovně zábavnosti směrem ke konci je to zasloužené hodnocení.

Náš hlavní deficit je, že postrádáme víru předků, ať si kdo chce co chce říká. Ta se pýchou nahradit nedá, byť sebeefektnější. Sice nevím, jestli tohle bylo poselstvím Fontány, ale jestli ano, vzala to stylem kamikaze. Nicméně ať už to měla být poezie, nebo snad jakýsi pokus o mýtus, děsně mě srala rádobyzádumčivá hudba a příšerně unylý dabing, taktně pominu skutečnost, že jsem se hrozně nudil. Za odvahu a za to, že jsem si trochu poopravil názor na Jackmana, to hodnocení kapku přifouknu. 2¾.

V tomhle filmu je všechno naopak. Jenom mi nějak nedochází, jestli to má být postmoderní obrana tradičních hodnot, nebo nějaké zmatení jazyků či co. Umělá početí, kamarádšofty s bílými cikány, rasově smíšené vztahy, zneuznaní hispánští dělníci, lesbické manželství... Přecitlivělá stárnoucí hippie maminka se trápí s drsným tatínkem lékařem, který má hodně práce (a je taky maminka) a nemá na ni čas, přemoudřelé dětičky, jeden člověk, který žije opravdu záviděníhodně normálním životem, kterému se do toho života všichni přiserou, všechno je tak trochu na hovno, ale nakonec tradiční rodinné hodnoty zvítězí, protože o to tady taky jde, že. Prostý příběh ze života, pohledný film, ve kterém se vše kontroverzní tváří normálně a z normálních věcí se dělá haló, všichni si přes to přese všechno žijí jako prasata v žitě, ale všudypřítomná vina se přelévá z jednoho na druhého, ovšem vina za co... Jestli vám tenhle komentář připadá zmatený, tak se mi to povedlo vystihnout. Asi je to dobrej film, protože vyvolává otázky, navíc hezky udělanej, ale nějak mi to lezlo na nervy. 3½.