Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenzie (391)

plagát

Zvrácenost strachu (2020) 

Film, který tak trochu klame tělem. Mohlo by jít o sociální drama ve stylu Mortensenova Captain Fantastica o dívce vychovávané mimo civilizaci párkem neortodoxních rodičů. Mohlo by jít o dobrodružný survival snímek ve stylu DiCapriova Revenanta, s vlkem (vlky) místo medvěda. Mohlo by jít o čistokrevný horor. Film se zpočátku může rozvinout ve všechno možné. Rozhodně lze doporučit nic moc si o něm nečíst, nekoukat na trailer a skočit do toho rovnýma nohama. Snímek se možná rozjíždí pomalu a většina stopáže je vlastně víceméně přípravou na závěrečných dvacet minut. Ale právě kvůli nim se vyplatí film shlédnout. Nic víc prozrazovat nebudu.

plagát

Encanto: Čarovný svet (2021) 

Roztančená nuda. Tenhle animák se snaží být hravý, zábavný a strašně cool, ale je v podstatě o ničem. Přemrštěnou stopáž (určitě pro cílové dětské publikum) ještě natahuje spousta písníček. Ty jsou paradoxně tím nejlepším, co film nabízí. Dějově je to jinak nezajímavé. Navíc menší děti některé pasáže úplně nepoberou. Pěkný vizuál + hudba a písničky + pár zajímavých scén = ***.

plagát

Projekt Adam (2022) 

Máme tu další cestování časem a boj o záchranu budoucnosti. Tedy námět nadmíru originální (a tím samozřejmě myslím "originální"), i když i zde se najdou určité neotřelé prvky, které tu nebudu spojlerovat. Není to dílo, které by bylo zlomovým milníkem americké kinematografie, ale takříkajíc instantní produkt pro masového diváka (i vegetariány). Přesto dávám ****, protože Reynolds. Ten chlap by utáhl i sebevětší kravinu (což není tento případ) a pro jeho fanoušky je tenhle snímek samozřejmě "must see". Rozhodně mi tu nevadil ani Mark Ruffalo a Zoe "pořád k nakousnutí" Saldana. Nejsou to silné ****, ale je to prostě taková pohoda, u níž můžete vypnout a odreagovat. Děj se vám možná vykouří z hlavy rychleji než nadrcené vzorečky po písemce z chemie, ale co...Tak si to můžete pustit přece znova.

plagát

Bomba (2021) 

Filmy z indické produkce, které jsem v poslední době (letech) viděl, by se daly snadno spočítat na prstech jednorukého. Obvykle se u nich tak nějak nedokážu naladit na "stejnou vlnovou délku" a jdou tak trochu mimo mě (čest výjimkám jako je třeba skvělý Dangal). Tahle Bomba není filmem, který bych normálně čekal, že přijde z Indie (i když seznam producentů a koproducentů včetně Netflixu na začátku trochu dávají tušit). Jedná se o film, který by mohl být natočen kdekoli, s univerzálním poselstvím a zabydleným postavami, které známe i u nás (např. tu krávu, která vede tamní zpravodajství, si klidně dokážu představit v kterékoli české komerční stanici). Film jde sympaticky rychle na věc. Žádné velké okecávání, do rádia zavolá pán, že má bombu a vyhodí s ní most, moderátor se mu vysměje, o chvíli později uslyší jakési vzdálené Bum a už se zas tak nesměje. Věci se začnou komplikovat, události nabírají spád a o překvapivé momenty není nouze. Děj rychle sviští a divák se v zásadě nenudí, ale... Na to jak se film tváří realisticky, příliš realistický není. Např. pán s bombou je schopnější a efektivnější než sehraný tým CIA a MI6 dohromady. A uvěřitelně leckdy nepůsobí ani fungování tamějších médií a chování některých postav. Ke konci to čím dál víc drhne. A v závěru se (alespoň u mě) nedostavila ona katarze, kterou se tvůrci evidentně snažili vyvolat. Film má určitě zajímavou myšlenku a stojí za shlédnutí, ale žádný zázrak nečekejte.

plagát

Všetko, všade, naraz (2022) 

Jednoho krásného dubu začali stěna bořit skákat asi předevčírem s Jobi Tukaki. Zabít sice při slunci dal si párky, protože pařit s tebou a s Žužu Jablky. Skočit tam anebo sem kolena spasit jakbysmet a přece nadýchat Jabbu s Chewbaccy. Vypít hodně Jedu Suvlaki a krást se v říji před schody pro Boby s Kulaky. Vyspat léto kvůli lyžovat střechou a pádit sedm set šestkou dopředu levá zpět dolů křížem svrchu. Ujíždím Jedu naKhaki. Přispět dort propiskou na New York, vrátit čivava kámen chaos, sjet noviny žvýkačkou i Nobeliem gurmánem, prášit řekou polštář a splašit Joudu Sudoku kdekoli, kamkoli, kdykoli, čímkoli, jakkoli každý zvlášť dohromady... Ve výše uvedeném příspěvku najdete asi podobné kvantum moudra jako v díle pánů Kwana a Scheinerta. Oba si zřejmě šlehli dávku něčeho velice účinného, napsali během jednoho obzvláště plodného večera scénář a pak si několik týdnů udržovali hladinku onoho matroše v krvi, aby svůj výplod převedli i do filmové řeči. Nacpali tam opravdu kdeco. Některé jednotlivosti a scény jsou opravdu úžasné (souboje ve stylu Jackieho Chana, boj čivavou, párkové ruce, diskuse šutrů či Raccaccoonie), ale celek  vypadá jako něco, co ukuchtila seriálová Rachel z Přátel, když připravovala pudink, nebo v klasické pohádce pejsek s kočičkou. "So stupid!" řekne jedna z postav těsně před koncem filmu. Nevystihl bych to líp. Ano, je to cool, je to crazy, ale rušivě nekonzistentní a v mnoha pasážích nekoukatelné. Po 85 minutách přišel "konec" (další z výborných nápadů), ale později jsem litoval, že to nebyl konec skutečný. Posledních 15-20 minut chtělo hodně silné vůle to celé dokoukat. Věčná škoda. Když už na tohle dostali tvůrci zelenou, šlo s daným námětem naložit určitě líp.

plagát

Severan (2022) 

Mnohem stravitelnější než Čarodějnice (kterou fakt nebylo snadné dokoukat) a Maják (kde Eggers možná až samoúčelně exhiboval). Ale příjemná podívaná to není ani tentokrát. Kdo by neviděl trailer a nic si o filmu nepřečetl a čekal nějakou severskou středověkou romantiku, tak bude zklamán. Film je nekompromisně brutální, syrový, krev cáká, hlavy a jiné usekané části těl létají sem a tam, zabíjejí se tu ženy, děti i psi, upalují vesničané v kostele a jist životem si tu nemůže být vskutku nikdo. Ano, i ta romantika se tu najde. Hlavní hrdina nezůstává chladným ke krásné Olze z Březového lesíka a veden romantickými motivy lásky a cti ke své rodině mstí smrt svého otce a únos své matky. To že přitom vraždí vlevo vpravo je jiná věc.  Seveřan Amleth opravdu není žádný Mirek Dušín. Navíc Fjölnir - hlavní cíl jeho vendety - není žádným jednorozměrným záporákem.  A Gudrún - Amlethova matka - není tak úplně nevinná oběť všeho dění.  Dobro a zlo je zde relativizováno. A vnímání toho všeho divákovi ztěžuje ještě plno mystična a symboliky, kterými je snímek prodchnut. Vizuálně je film úžasný. O tom žádná. Nádherné exteriéry, artově komponované scény a esteticky promyšlené záběry. A nabušený hudební podkres. To je prostě lahůdka. Ale nějak se na to prostě nekouká snadno. Jako by při vší té snaze vycizelovat každičký záběr tvůrci zapomínali, že taky vyprávějí příběh. Přikláním se ke ****, ale Eggers se mým oblíbeným režisérem asi nestane.

plagát

Bílá královna (2013) (seriál) 

S velkým zpožděním jsem se konečně dostal i k tomuto dílku. Se slabostí pro historii (a také pro Rebeccu Ferguson) jsem si ho nemohl nechat ujít a určitě jsem udělal dobře. Scénář pro takový seriál se jistě musí psát úplně sám. Období Války růží plné zvratů, intrik a bojů a moc (a které posloužilo i jako jeden z inspiračních zdrojů panu Martinovi při psaní jeho Hry o trůny) je výtečnou látkou pro adaptaci. Není třeba si ani moc vymýšlet, skutečné osudy všech zúčastněných jsou zajímavé i bez výrazných zásahů scénáristova pera (potažmo pera spisovatelky, jejíž romány jsou předlohou seriálu).  Seriál leckdy možná až příliš tlačí na "romantickou" pilu, ale jak je u BBC zvykem je historicky poměrně přesný (ač samozřejmě nejsem expertem na dané období a dalo by se jistě diskutovat o některých událostech - kupříkladu osudu princů v Toweru a údajném "náhradníkovi"). Výprava seriálu je obstojná s výjimkou poněkud ošizených bitev (ale ne každý má holt rozpočet jako tvůrci již zmíněné Hry o trůny). Seriál tak působí věrohodně - snad s výjimkou stárnutí postav. Skutečné královny Elisabeth, Anne a Margaret by jistě byly nadšené, jak stále svěže vypadají po dobu dvaceti let. Herecké obsazení je skvostné. Rebecca F. nezklamala (Tom Cruise si jí údajně vyhlídl jako svou partnerku pro Mission Impossible právě zde) a přesně jsou ztvárněny i další postavy. V případě Richarda III. tak například vidíme poněkud jiného člověka, než jak se nám ho snažil servírovat William Shakespeare píšící v éře již vládnoucích Tudorovců. Některé epizody jsou slabší, některé možná i trochu zmatené pro diváka, který se neorientuje v anglické historii druhé poloviny 15. století (knižní verze si jistě mohla dovolit vysvětlovat mnohem více). Ale celkově jde určitě o nadprůměr. Rozhodně lze doporučit.

plagát

Nu chuo čung an (2021) 

Vizuálně pěkné a nabušené akcí tak, jak by jeden očekával od hongkongského filmu, ale... Klišoidní scénář, špatně napsané a zahrané postavy, včetně té ústřední kladné, která má charisma hodné syna úřednice a účetního. Pro tentokrát se víceméně shoduji s komentářem páně Verbala, kterýžto tady dole vidím, jen s tím, že zas až tak nekoukatelné to asi není, takže za **.

plagát

Klient (1994) 

Vizuálně pěkné, hudba pěkná, herecké obsazení je taky fajn. Slabinou je ale příběh. Knižní předlohu jsem nečetl, ale tuším, že na vině bude spíše právě ona než samotný scénář k filmu. Na jedno zkouknutí nicméně fajn.

plagát

Outland (1981) 

Charismatický policajt Sean Connery, sympatická doktorka s prořízlou pusou Frances Sternhagen, maestro Jerry Goldsmith a atraktivní prostředí těžařské kolonie na Jupiterově měsíci. Ale také poměrně banální krimi historka a nezajímavě vyprávěný příběh policisty bojujícího proti korupcí prolezlému systému. Ačkoli s většinou nových remaků se mi otvírá pověstná kudla v kapse, tenhle film by si ho možná zasloužil. S lepším scénářem a audiovizuálními efekty. Ale zase by to bylo bez Conneryho a bez Goldsmithovy hudby...