Moena

Tenhle film je skutečně o utrpení. O mém utrpení! Čekal jsem Sodomu a Gomoru a dostal neuvěřitelnou nudu. Je to jako kdyby vám někdo nezaujatě vyprávěl o análu a koprofilii dvě hodiny. Dvě hodiny! Je to pro mě takové Paranormal Activity ve světě perverze a exploitation. Čili: všichni jsou z toho neuvěřitelně na větvi, jsou znechuceni, ale nakonec je to jen dvě hodiny chodících lidí, sedících lidí, ležících lidí a zvuk neladící piána jako podkres pěti (nebo šesti) trapných povídek. Za zmínku stojí obstojných 10 minut na konci, ale žádná výhra to taky není. Žádná kontroverze se nekoná a de Sade se v hrobě obrací.

Tak a je to tady, moje jubilejní 1000. hodnocení filmu. Šetřil jsem si pro něj zároveň svého prvního (!) Kubricka a řekl bych, že se celkem vyplatilo. Na filmovém festivalu v Benátkách údajně někdo použil přirovnání, že Klub rváčů je Mechanickým pomerančem devadesátých let. Jak moc je toto tvrzení zcestné si ale nechám až na ráno, protože se mi vážně ukrutně chce spát! Dobrou...

Jasně předlohu jsem viděl a co? Kdybych měl ze světové filmotéky vyškrtat filmy, které nepřišly s originálním námětem nebo se ničím ani trochu nenechali inspirovat, z Holywoodu by toho moc nezbylo. Na tenhle kraťas jsem narazil již před delší dobou, ale kvůli negativnímu hodnocení jsem ho přehlédnul a teprve dnes po shlédnutí dalšího Plecitého díla Zítra jsem se k němu zpětně vrátil a jsem rád. Už jenom zpracování úvodních titulek mi vykouzlilo úsměv na tváři. Milan Šteindler se umí skvěle bát a já si na tomto místě troufám tvrdit, že pokud by někdo dokázal natočit kvalitní český horror (protože jak tak uvažuju tak žádný neznám) byl by to právě začínající režisér Plecitý. U obou kraťasů, které jsem dneska viděl dokázal na poměrně krátkém časovém úseku vybudovat hutnou atmosféru, že by se dala krájet a to bez pomoci celého symfonického orchestru brnkajícího děsuplně na struny houslí.

A že mě to ještě vůbec překvapuje! Studenti filmových akademií dokáží za "domácí úkol" natočit poutavější a originálnější film než v médiích protěžování starší mazáci z branže s hromadou peněz v ruce. Rozhodně to nejsou žádné oscarové postavy, ale má to naprosto skvělou atmosféru takže přimhouřím jedno očko a dám plnej počet, protože je to důkaz toho, že film nestaví na penězích, ale stačí nápad, kamera a trochu nadšení. Ke shlédnutí ZDE. PS: Za zmínku určitě stojí i Film o filmu. Líbí se mi především práce na efektech, takhle to vypadá hrozně jednoduše, jako ořezávání v malování... ale realita asi bude trochu jiná. Jinak při natáčení filmů si asi člověk užije dost srandy co?

Mám neskutečnou chuť napálit ještě o jednu hvězdu méně a to proto, že si film podle mně nezaslouží takový úspěch jaký měl s tolika klišé a chybami v logice a zbytečně nataženou stopáží. Ale tak postupně. Začátek celkem ujde, představení celkem sympatických postav (i když nechápu proč Liama nechali hrát jen druhý housle), poměrně solidní vkročení do příběhu. Jediná výtka by byla ke kameře, ale k tomu se dostanu. Co se týká hlasování -> přesun do Kapitolu -> trénink, tak nejvíc potěšil Woody, který jako jeden z mála opravdu zahrál postavu, které by se dalo věřit, že měla něco společného se zápasy v aréně. Zato celkový "look" Kapitolu je hrůza na entou! Od šílených kostýmů, účesů a líčení, kterými mě neohromí ani Lady Gaga až po pitvoření, hulákání a ječení hloupých oveček. A navíc poprvé vidíme ubohost počítačových triků v čele s neschopností nasimulovat něco co připomíná oheň. Po pár dnech blbnutí na cvičáku se konečně rozjíždí Hry a příchází akce. Pardon, překlep, měla by přijít akce. Obsahuje SPOILERY! Důkazem budiž hned scéna první, ve které nám zařve tuším asi polovina všech hráčů, ale jediné co z toho máme je neskutečně rozklepaná kamera, která zabírá v nesmyslných úhlech a z nesmyslné blízkosti za doprovodu jakési "ohluchlé" hudby. Každopádně po asi minutce šmouh a dvou krvavých stříkancích dostaneme záběr na pár mrtvol a šmitec. Pak začíná druhá část Her, kterou jsem pracovně nazval "dovolená v přírodě". Katuška nám pobíhá po lesíku, koupe se, sežere všechno co se pohne, občas natrhá luční kvítí vyleze na strom a dorůžova se vyhajá. Nemusí mít strach, protože většina jejích protivníků se spojila, takže se pohybují v široké, značně hlučné a zřejmě velice zábavné výletní skupince. Kempují na otevřeném prostranství, podminovávají si zásoby jídla (wtf?) a nic moc je netrápí. Díky kameře opět těch pár (myslím doslova) soubojů "jeden na jednoho" nestojí za nic a víte houby co se při nich stalo, nehledě na to, že při větších konfrontacích naše drahá Katuše je většinou něčím totálně rozhozená a motá se kolem s připitomělým výrazem jako vagus na Hlavním nádraží, takže z toho opět máme co? Úplný ho*no přátelé. Přeskočíme naprosto zbytečné a prázdné romantické scény (i když musím říct, že na mě asi nejvíc z celého filmu emočně zapůsobila scéna s "pozdravem úcty" vůči D11) a vrhneme se na Grand finale, které jak tušíte není ani "grand" a stěží se dá považovat za "finale". Hlavně proto, že se celé odehrává ve tmě (bitka s hlavním záporákem je tudíž roztřesená, zblízka a ještě blbě vidět) a samotný konec filmu už je jen zírání a mávání. A stejně jako mistra Hromina i mě z letargie vytrhly až krásně hudebně podbarvené závěrečné titulky. Jinak moje hodnocení je založené na tom, že jsem nečetl knihu a hodně se inspiruji (nebo spíše naprosto souhlasím) s Honest trailers... "Cpali se teda slušně."

Skeptik české tvorby zase jednou dostal pěstí mezi oči. Ale ono se není čemu divit. Po všechno těch televizních detektivkách pro čajové večery na ČT1 nebo (nedej bože) Kriminálek Anděl na TV H@vna by člověk nevěřil, že ho při obyčejné cestě vlakem něco zarazí do sedačky právě jako Ondříčkův pokus vytvořit u nás kvalitní detektivku a dokonce jí vtisknout řekněme takovou českou noirovou tvář. Ač způsobeno především slabou konkurencí, rozhodně český film roku a možná thriller desetiletí :)

Knížka, ze které jsem maturoval, takže k ní mám poněkud specifický vztah a myslím, že po shlédnutí filmu se mi definitivně a nesmazatelně zapsala do paměti. Všechny ty pocity, které v knize byly se dají najít i ve filmu. Nic nebylo opomenuto. Nic nebylo uspěcháno nebo odfláknuto a přesto máme slušnou stopáž a hezky to odsýpá. Měl jsem trochu strach z konce, ale naštěstí zbytečně. Surový, ale emočně vypjatý a bez zbytečné patetiky, sentimentu a klišé, přesně jak to mělo být. Skvělá adaptace mojí oblíbené knížky.

Takže nakonec se tu překvapivě dočkáme toho, že lidi budou místo animáku s polárními medvědy hodnotit Coca-Colu a hrdě se tu plácat po ramenou, že tu nezdravou fuj fuj limonádu nikdy pít nebudou a všemu co je s ní spojené hrdě narazí odpad!, ale že se ještě vůbec divím. Za mě příjemný kraťas, jen by to chtělo ty trapné lidské kecy nahradit něčím trochu zvířečtějším.

Nápad super, provedení otřesné. Snad první celá hodina filmu je neskutečně rozplyzlá. Dlouze sledujeme něco co stačilo jen naznačit a koukáme na naprosto s dějem nesouvisející flashbacky. Když konečně přijde na to, o čem celý film je - to jest značky, odbude se to pár barevnýma bublinama a konec. Jako by se někdo snažil tu myšlenku o hypnotizující reklamě vzít a nějak originálně jí prezentovat a představit lidem, kteří jí pořád nevěří, ale neví jak to udělat. Konečné řešení je spíš utopií, ale rozhodně bych neřekl, že špatnou. Takovou vcelku originální a zajímavou. Takže závěrem: kopec nudy, sterilní scénář, neotřelá myšlenka (která si zaslouží šířit mnohem víc) a tedy koukatelná poslední půlhodinka plus skvělý Ed Stoppard v hlavní roli.

Totální zklamání! Tady někdo asi moc koukal na Tarantina a snaží se ho napodobit. Kecání, žvanění a nejedno vyprávění nezáživných příběhů z minulosti. Brad, kvůli kterému jsem se na to koukal, se objevuje ve filmu tak 5 možná 10 minut celkem a zbytek osazenstva vám tak akorát leze na nervy. Jedna perfektní scéna (křižovatka slow-mo) a celkem surový závěr a pěkná věta na konci, jinak prd. Zachraňuje to místy alespoň soundtrack, ten stojí opravdu za to, i když nevím proč tam nějaký pako nechalo do některých hezkých kousků kecat Obamu o ekonomice. Takže 1* za těch pár scén + Brada a 1* za hudbu, víc dát nemůžu ani náhodou.