Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Krimi
  • Krátkometrážny

Recenzie (583)

plagát

Škrabanec (2008) 

Nesouhlasim. Jde o jeden z nejsilnejsich filmu, ktery jsem v posledni dobe videl. Jeste ted me mrazi pri vzpomince na scenu, ve ktere Jadwiga Jankowska-Cieślak ocichava obleceni sveho muze. Nevidel jsem Rosuv prvni film "Barva" a treti "Co slunce videlo", ale po zhlednuti jeho dalsich dvou snimku ("Ticho" a nyni "Ryha") si troufam rici, ze se rodi dalsi z nasledovniku odkazu K.Kieślowskeho.

plagát

Usínání (2008) 

Magdalena Piekorz podruhe a opet skvele. Obsah filmu muze zavadet k predpojatosti, ze se jedna o dalsi z mnoha festivalovych vztahovych dramat, ale nenechte se zmast. Stejne jako ve Sramech postavam verite kazdou vetu a ve filmu je kus zivota oprosteny od jakekoliv zybtecne hysterie. Vnitrni trauma postav je diky vybornemu scenari a rezii citit i beze slov. Stejne jako prechozi Sramy mely zabeh do socialni problematiky (nejsilnejsi proud v dnesnim Polskem filmu), tak Sneni se radi do neprogramove sekce duchovne-spiritualnich filmu (rekneme cca treti nejsilnejsi proud). Moc krasne se na ten film diva, pise o nem. I pres vcelku jednoduchou typizaci a zarazeni je to nezapomenutelne dilo. Magdo, jste uzasna. Prijedte s timto filmem zase na trinecky festival. Dotahnu do salu celou severni Moravu.

plagát

Svadba (2004) 

Od začátku do konce totální masakr. Vynikající Marian Dziedziel v roli jednoho z největších špinavců v současném poském filmu.

plagát

Chlapi nepláčou (2000) 

Na nic si nehrající gangsterská komedie, u které jsem se náramně bavil. Nejvíce mně dostala scéna "Śmierć we Wenezii". Polákům tu jejich upřímnost hodně závidím. Chtějí natočit blbost, tak prostě natočí blbost, v níž si autor dělá švandu sám ze sebe a neschovává se za životaspásné myšlenky, které by snažily z díla udělat kvaziumělecké zamyšlení nad všemi neduhy současného světa.

plagát

Karisuma (1999) 

Film dokaze uchvatit svou atmosferou, ale prece jen sledovat hodinu a tri ctvrte, jak se par aktivnich pomatencu pretahuje o strom, se muze jevit jako trochu malo. Na druhou stranu, kdo by kdy cekal, za takova dejova linie dokaze byt i strhujici. Korme jiz zminene atmosfery snimku dominuje zretelny spiritualni modus. Jestlize ho divak prijme, pochopi, ze strom neni stromem, les neni lesem, policajt neni policajtem atd. Neni to zadne arcidilo, ale da se to nazvat prijemnou projekci. K videni na festivalu Eigasai 2009 v prazskem kine Lucerna.

plagát

Žurek (2003) 

Velmi jednoduchy pribeh, ale prave v tom tkvi jeho krasa. Vse funguje bezchybne, snimek ma spad, smrnc, intenzitu i myslenku. Zivotni vykon Katarzyny Figura.

plagát

Po sezonie (2005) 

Sice miste vtipny, ale nijak komedialne ladeny pribeh, dost mozna zalozeny na osobnich zkusenostech klasika polskeho filmu Janusze Majewskeho. Oproti jeho kultovnim popularnim snimkum C.K.Dezerterzy a Zloto dezerterow se jedna o radikalni posun k vaznosti. Skvely film oplyva kultivovanou rezii i vytribenou formalni strankou, at uz se jedna o obraz ci zvuk (zvlaste mix strihu hudby a obrazu je velmi pusobivy). Jeho nejvetsi devizou vsak je herecky koncert Leona Niemczyka, o nemz nikdy nebylo pochyb, a Magdaleny Cielecke, nadherne mlade herecky, ktera zvlada nejen prirozene role sexbomby (Zakochani), ale i ryze charakterni party (Trzeci). Zde z ni Majewski vytahnul naprosto civilni, ale presto dokonale prociteny vykon.

plagát

Cesta na Kytheru (1984) 

Prvni Angelopouluv film, kteremu nedabam absolutni hodnoceni, a to z duvodu slabsi druhe poloviny, ktera z existenciality sklouzava vice ci mene k dramatu, pricemz to prvni je Angelopoulova velice silna stranka, kterou misty ve zminene druhe pulce opousti. Ten formalni styl je ale opet vytribeny do posledniho detailu.

plagát

Ukrutne šťastní (2008) 

Stylem hodně podobný Severním blatům (Mýrin), ale když dva dělají totéž, není to totéž. Oproti loňskému vítězi MFF KV je ten letošní krokem zpátky.

plagát

Ballada o Piotrowskim (2009) 

Murrro to napsal presne, jen bych jeste doplnil, ze se po vsech strankach jedna o vybornou parafrazi na pribeh Ediho (Piotr Trzaskalski, 2002). Tento film je dalsim velmi dustojnym reprezentante, socialniho proudu v soucasnem polskem filmu.