Mulosz

Podle nastinu tematu by se dalo usuzovat, ze dusevne zdravy jedinec takovou projekci dobrovolne nenavstivi, ale zdani klame. Polaci jsou proste mistri, plati to i mladych debutantech vcetne Marcina Wrony, ktery v tomhle filmu dokazal uplest z hovna bic a jeste s nim zasvihat. Po posledni replice boxera a s nastupem zaverecnych titulku doted citim, jak mi pomalu telem projizdi mraz od hlavy az k pate a po tvarich se mi kouleji slzy jako hrachy.

Spickova dila Svatba a Temny dum mel Smarzowski teprve pred sebou, Boltec byl zatim jen slibnym debutem, ktery sam o sobe zatim nic nevypovidal. Pripoustim, ze dojem z filmu mohla zkazit projekce z DVD, pri promitani z pasu by snimek dost mozna lepe vytezil ze sve vytvarne stranky, ktera ma byt dle ohlasek jeho hlavni devizou.

S prehledem nejvetsi letosni ostuda ceske distribuce, ktera prekonava i nakup hollywoodskych slatanin. Film, ve kterem krome hysterie nefunguje vubec nic a ktery si neuzije ani zadumcivy filozof, ani bigotni katolik, ani muslimsky radikal, ani narocny, ani radovy divak. V teto souvislosti se musim pichlave dotazat, zda se distributori vubec na nakoupena dila predem podivaji anebo se drzi mimozniho nazoru, ze cim vice na zapad, tim kvalitnejsi film, Francie jest zemi osvicenou a kdyz se autorovi povedl jeden film, zakonite musi i dalsi. Mozna jsem slepy, ale zastupce distribucnich spolecnosti na festivalech, jakozto ojedinelych prilezitostech seznamit se s tvorbou u nas dosud nedostupnou, nevidim. Muze se tak dit ze tri duvodu - nemaji zajem ani prehled, tudiz jsou pro svou praci nekompetentni, anebo se fascinovani vlastni funkci ve stejnych dnech zajimaji mene podstatnymi aktivitami anebo, coz je nejpravdepodobnejsi, misto sledovani filmu ze soucasnych progresivnich kinematografii si oziraji huby na sponzorskych vecircich.

Muj osobni favorit na viteze Febiofestu. Neuveritelna symbioza vsech faktoru s pozitivnim vlivem na divaka - blizke tema, humor, spad, prirozene zvraty, atmosfera, na pohled pritazliva formalni stranka, silny konec. Dalsi z preciznich prispevku rumunske nove vlny, skoda, ze se do mimofestivalove distribuce dosud dostaly jen 4 mesice, 3 tydny, 2 dny.

Pokud ryzi zanrovy film, tak prosim presne takto.

Ti japonsti pankaci me neprestanou prekvapovat, byt jde o mnohdy sverazne pociny.

Chtel bych podekovat tomu, kdo me den pred nakupem vstupenek na Febiofest osvitil, abych lehce zmenil program a zaradil do nej i tento film. A velke diky taky reziserovi, uzasny zazitek.

Minimum dialogů, nádherná černobílá kamera, spirituální modus a úvahy nad otázkami života, smrti, pomoci, oběti a vztahů otce a syna. V obou zmiňovaných částech film má navrch jeden z nich, otázkou je, zda toto lze považovat za skutečnou převahu či se snad s touto představou v obou protagonistech mísí pocity oběti a bezmoci. Vztah otce a syna je přinejmenším komplikovaný, což divákovi autor prezentuje především pomocí obrazu, explicitně mezi postavami nezazní žádný konflikt. To vše je podáno bez jakékoliv známky patosu. Otec i syn připomínají bájné biblické figury Abraháma a Izáka, spolu s všudypřítomným duchovnem tvoří pověstnou svatou trojici, v transcendentálním čase i prostoru spatřujeme oheň, vodu, zemi i vzduch. Spiritualita jako řemen, po jejímž zhlédnutí vás na zem vrátí až rozsvícení světel v sále.

Podepisuji se pod komentar Jansena a zaroven s velkou nadsazkou vznasim recnicky dotaz, jestli vas taky tak rozciluje, kdyz nekdo nepretrzite potahuje jako prase?:-) Jsem presvedcen, ze bych byl v klicove pasazi svaden jednat podobne, jako hlavni postava.

Velmi prekvapivy vitez Febiofestu 2010, ovsem tento vyber poroty slozene vyhradne z divaku me nijak neurazi, spise naopak mu fandim. Jednalo se o prijemnou filmovou fabulaci, kdy naprosto stavim stranou pocit, ze v realu si do vsech dusledku nedokazu takovy pribeh predstavit, a to ani v krajich, ve kterych se odehrava. Co me vsak tesi, od existence souteze na Febiofestu divaci vzdy vybrali film ze zeme, ktera neni na zapad od nasich hranic - Estonsko, Srbsko a nyni Turecko. Jde o nezpochybnitelne voditko, co by si divaci v nasich kinech prali a podporuje to tezi, ze by se nase zkostnatela distribuce mela zacit orientovat na zeme, jejichz kinematografie jsou jiz nekolik let objektivne kvalitnejsi nez ve Francii, Italii ci angloamerickych zemich.