M.E.K.Y

Osvěžil jsem si úspěšnou "akčňárnu" a s ledovým klidem můžu říct, že to s ní není zase tak horké, jak se může zdát. Od De Palmy jsem přece jen čekal víc, než takové průměrné akční "béčko". Nikoliv akční pecku! Obsazení je sice dobré, ale film ztroskotává na dalších věcech. Hudba Dannyho Elfmana je průměrná a hudební motiv, který se už stal kultovním, potěší, ale to je tak všechno. Závěr? Jména, která přislíbila účast zaručovala kvalitu, ale v mých očích je to jen akční "béčko", které může jen tiše závidět opravdovým konkurentům v tomto žánru. Nechápu, jak se tento film mohl stát tak úspěšným!

Momentálně jsem v "po filmovém" opojení a tetelím se blahem a možná to není profesionální psát a být plný dojmů, ale nedá mi to, nevyjádřit se. Bang, bang, seš mrtvej! je strhující podívaná o šikaně a jejich následcích, inspirovaná skutečnými události, kterých je na školách mraky, ale systém je jen málokdy odhalí. Je to škoda, protože následky jsou v drtivé většině případu tragické. Před několika lety jsem viděl švédské drama Klass a doslova mi učarovalo. A díky němu jsem našel i tento film. Oba filmy mají stejný základ - šikanu ve školách, ale oba jsou jiné. Klass je drama více živočišnější. Bang bang jde mnohem hlouběji a je to jakási sonda do psychického rozpoložení teroristy. Proč teroristy? Protože tento film se zaměřuje spíše na "posttraumatický" stav a východisko z této situace (po šikaně), které v některých případech končí pomstou v té nejděsivější podobě. Příběh Trevora se rozjíždí pomalu, ale postupem času nabírá na obrátkách a výsledkem je strhující finále. Měl jsem strach, že by Trevor neměl svědomí a dopustil by tuto rysující se tragédii, ale nakonec vše dobře dopadlo. Na úplný závěr si "rejža" schoval divadelní hru, která je jádrem všeho. A musím říct, že je to opravdu bonbónek na závěr. Ten koloběh myšlenek, kterými Vás nakonci tento snímek počastuje je grandiózním vyústěním celého filmu. Vizuální stránka filmu vsází na přirozenost, což je v podobných typech filmů nutností. Snímek je extrémně reálný, syrový a snadno podmanivý. Herci jsou vesměs neznámí, ale výborní, Především Ben Foster, Thomas Cavanagh a Jane McGregor, do které jsem se asi zamiloval. Nemyslete si, že je Trevor tím typickým, tichým, utlačovaným slabochem, který si nechá všechno líbit... možná byl, ale tady se z něj stal sebejistý, inteligentní a sympatický kluk, kterého není třeba litovat. Jeho charakter je opravdu velmi zajímavý a jakožto společenský vyvrhel si hlavně nakonci filmu u mě vydobyl respekt! Závěr? Kontroverzní film s ostře čnějícími dramatickými prvky, strhující akcí, maximálním napětím a hlavně, bohatými myšlenkami, které mají co nabídnout! Tento film je ideálním prostředkem k tomu, aby mládež pochopila tento problém a mohla s ním bojovat. Takových filmů si je třeba cenit a proto bez ostychu (i když pořád plný dojmů) hodnotím metou nejvyšší...

Moje srdeční záležitost! Fantastické akční výkony Nicolase Cageho a Johnů Malkoviche a Cusacka, nepřekonatelná hudba Trevora Rabina a Marka Manchiny, strhující příběh, který si zakládá na skvělých akčních momentech a to všechno je skloubeno tak dokonale, že z toho vychází dynamický akční nářez, který nemá obdoby. Cameron Poe je ukázkový hrdina, kterého ani ostatní akční filmy neumí vytvořit. Ocitl se v nesprávném čase na nesprávném místě a musí čelit těm nejbrutálnějším vyvrhelům světa. Jeho charakter v tomto prostředí jednoznačně vítězí a divák si jej musí zamilovat. Bonbónkem je pak postava masového vraha Steva Buscemiho (Garland Greene). K takovým akčním klasikám se budeme vždy rádi vracet, protože toto už v dneším době prostě nelze natočit!

Válečných filmů bylo, je a ještě bude natočeno spousta, ale až na několik výjimek jsou téměř všechny na jedno brdo. Ale The Hurt Locker je zrovna ta výjimka. Není to film z druhé světové války nebo z Vietnamu, ale z moderní doby a já bych se jej nebál přiřadit k filmu Černý jestřáb sestřelen (Ridley Scott)! Tento film je ceněný tím, že mapuje život nejrizikovější vojenské skupiny - pyrotechniků. Podobný film jsem ještě neviděl, takže je v podstatě jedinečný a to nejen tím, o čem pojednává nebo co chce říct, ale také způsobem natočení, které je výborné! Scény jsou napjaté jako struna, prostředí vyladěné opravdu do nejmenších detailů, když už je akce, tak má vždy co nabídnout a tempo se snaží polevovat co nejméně. To vše nám zprostředkovává opravdu exkluzivní kamera, která mě zaujala hned od prvních záběru. Poklona Barrymu Ackroydovi! Kromě toho se nezapomíná ani na vykreslování charakterů jednotlivých postav, což ale nebývá pravidlem, protože většinou už na to nezbývá místo. A teď se podržte. Tento velmi dobře zpracovaný válečný film má na svědomí žena! Režisérka Kathryn Bigelow už nejednou dokázala své "válečné" kvality a tímto filmem si u mě výrazně polepšila. Určitě stojí za pozornost. Herci, hrající vojáky působili opravdu velmi profesionálně, ale nedá mi to, abych jednoho nevyzdvihl. Jeremy Renner (James) hrál hlavního "pyromana" a počínal si suverénně! Byl sice tvrdohlavý jako beran, ale role mu sedla perfektně. A nejen ta vojáka, ale i otce! Zatím je neznámý, ale já osobně v něm vidím obrovský potenciál (podobně jako u Sama Worthingtona). Ostatně, charisma na to má a herecké kvality také! Závěr? Jestliže holdujete válečným filmům ze současné doby, tak není co řešit. Kathryn Bigelow prostě umí! Tohle musíte vidět, protože tato režisérka jej natočila mnohonásobně lépe, než kdejaký zkušený válečný veterán (režisér)!

Korejská produkce čas od času vypustí opravdu výjimečný snímek a toto je právě tento případ! Příběh je jedním slovem geniální. Střet tří různorodých povah a kultur v malebné vesničce, neposkvrněné negativním myšlením je naprosto odzbrojující! Stejně jako vesničané, kteří sice působí primitivně, ale díky své dobrosrdečné povaze a nekonfliktní životní filozofií, si je zcela oblíbíte. Pestrá škála postav zaručuje komické, absurdní či vypjaté situace, takže je rozhodně na co koukat. Atmosféra je podmanivá, tempo sice loudavé, ale vzhledem k průběhu filmu si to může dovolit. Asi ve druhé třetině filmu jsem měl obavy, jakým směrem se bude příběh dále ubírat, protože studnice nápadů se zdála býti vyčerpaná a pomalu jsem se začínal nudit. V tom okamžiku přichází zvrat, konec idylky a nastává finální válečná podívaná, kterou byste jen těžko tipovali, že muže přijít... ale přišla a zakončila příběh velmi stylově! Vizuální stránka filmu je dalším příjemným překvapením. Na krásných, detailních a někdy i zpomalených záběrech kamery, za účasti úchvatné přírodní scenérie, si divák doslova smlsne. Nelze vyzdvihnout nějakou hereckou individualitu, všichni táhnou za jeden provaz a hrají uvěřitelně. Hudba taktéž povedená. Závěr? Špičkově zpracovaný film o neobvyklém zrodu přátelství, čestnosti a touze být lepším člověkem. Kromě toho má snímek ještě druhou tvář - válečnou a za tu by se nemusel stydět ani kdejaký válečný velkofilm. Klobouček dámy a pánové, Korejci zas jednou příjemně překvapili!!

Kristova noho!! Viděl jsem spoustu filmů o gigantických megalodonech a všelijakých nestvůrách, ale všechny tyto filmy jsou břídilové proti tady tomuto! Protože tenhle je vážně síla! Podíval jsem se na to čistě ze zvědavosti, i když už jsem předem věděl hodnocení. A nutno podotknout, že Mega Shark vs. Giant Octopus má obrovskou filmařskou hodnotu! Je to zářný příklad toho, jak se nemají točit filmy!! Námět strašně ohraný, ale zajímavý, o tom žádná, ale natočení?? Tak to je neskutečně zbabrané! Jde to takhle trapně vůbec natočit? Každá scéna je doslova zoufalá, trapná a v mnoha případech se jedna a ta samá scéna opakuje klidně 3x za sebou... je to možné? Copak si rejža myslí, že je divák blbej?! Dialogy směšné, hloupé a úplně bez logiky! Dalo by se říct, že na současnou dobu se s pomocí efektů dá vytvořit cokoli, ale za tento snímek bych se styděl i v 70-tých letech!! Herci jsou nepoužitelní, jeden přehrává a přetvařuje druhého a účast Lorenza Mamlase v tomto braku mě vůbec nepřekvapuje! Nikdy moc hrát neuměl a tady alespoň zapadl mezi ostatní "herce"! I když stejně nechápu, jak se mohl nechat k této účasti přemluvit! Hudba je tryznící a neskutečně amatérská, ostatně stejně jako celý film! Ale co, kde jinde uvidíte žraloka, jak se zakousne do lodi, letadla, ponorky nebo dokonce mostu? :-D 1% dávám za herečku Deborah Gibson, která se líbila a alespoň bylo na co koukat!! Závěr? Tvůrci škudlily každou korunu a výsledek je nepřekvapující! Nazvat tento film "céčkovou" záležitostí, by bylo až příliš velkorysé! Bohužel, kritika je zcela zasloužená! Nekoukejte na to, snad jedině jako odstrašující případ zbabrané filmařiny!

Konečně film, který se zabývá společenským postavením mladých lidí, navíc, tak extrémně natočený, až z toho přechází zrak! Každičký snímek mi vždycky něco dá a navíc, když je neobyčejný, tak mi přináší jedinečný a neopakovatelný pocit, prostě k nezaplacení! Klass je taky neobyčejný, ale místo tohoto báječného, hřejivého pocitu se mi po jeho shlédnutí svírá žaludek a je mi téměř špatně! A víte co je na tom nejhorší?? Že je to psáno životem! Příběh tak krutý a zkažený, že nelze ani uvěřit! Šikana ve škole byla, je a vždycky bude, ale to, čím se prezentuje tento snímek je její nejhorší tvář. Klass je opravdu "třída", je to tak reálně natočeno, že mě to chytlo a nepustilo. Syrovost nezná mezí! Herci naprosto neznámí, amatérští, ale to je jenom dobře, protože jak jinak by rejža dosáhl té neskonalé autentičnosti?! Vždycky jsem stál na straně slabších a proto jsem velmi sympatizoval s hlavními dvěmi postavami. Co mě až neskutečně štvalo, byl ten nagelovaný frajírek (vůdce třídy)! Ten by fakt potřeboval sjet tu svoji držku nevymáchanou! A pořádně!! A vůbec, nebylo to jen jím, ale nechápu postoj celé třídy. Sešla se tam teda pěkná sebranka. O klucích nemluvím, samí blbečci, kteří se nechali strhnout davem...Ale holky?? Aspoň ty by měli mít rozum, ale jak jsem viděl ve filmu, tak tam byly (až na Theu) jen samé "vykrákané slepice"! A tak hlavním "hrdinům" nezbylo nic jiného, než to vzít do svých rukou! A konec teda vyráží dech! Tohle bych nečekal ani v nejčernějším snu! Velmi se mi líbila chvíle v jídelně, kdy se chlapci střetli s tou "emo" holkou (kdo netuší, tak tou černovlasou a dosti ujetou, co seděla vepředu ve třídě) a ona vycítila okamžik, kdy je na prahu života a smrti a zeptala se: "mám jit ven nebo dovnitř?". Prostě nenápadný, ale bravurně natočený moment! A ne jen tento, ale celý konec je přizpůsoben k maximální poutavosti diváka! Zpomalené chvilky, absence hudby, chaos, stres atd. to vše vybudovalo maximální napětí a atmosféru, kterou se může pochlubit jen málokterý film! Jsem rád, že tento kontroverzní snímek pochází z Estonska, protože kdyby se toho ujali Američané, tak by to (jako vždy) špatně dopadlo...I když je pravda, že právě u nich se takovéhle věci dějí nejvíce! Já už jsem tento snímek viděl podruhé a logicky už jsem si jej nedokázal tak užít jako poprvé, kouzlo se ztrácí, ale tak už to bývá u každého filmu! Třída je inspirována skutečnou události, ale nikdo nemůže zaručit, že to tak skutečně bylo. Ovšem nejdůležitější na tom je, že snímek dokáže zapůsobit na každého, možná jej spousta diváku ani nedokáže skousnout, ale právě toho chtěl rejža dosáhnout! Klass není ceněný kvůli tomu, jak dokonale je natočen, ale kvůli tomu, jaké nese poselství, sdělení, ponaučení a jakým způsobem dokáže diváka podnítit k zamyšlení! V tom je jeho největší síla! Hudba nakonci (k titulkům) je doslova odzbrojující! Závěr? Slovy tento kontroverzní snímek nelze popsat, to musíte vidět! Ač bych nejraději na něj co nejrychleji zapomněl, nepůjde to, vryl se mi velmi hluboko pod kůži a věřte, že se vryje i Vám... P.S. Pro ty, kterým se film líbil, doporučuji shlédnout snímek Ondskan, který pochází ze Švédska a zaručuje podobný zážitek, jako v tomto případě ;-)

Tak tenhle film mě fakt dostal. Nevím čím mi je takhle blízký, ale strašně se mi líbil. Sem rád, že jsem k tomuto filmu našel cestu, protože jich je spousta s takovýmto názvem nebo podobným. Ale tenhle je jeden z nejlepších :-) Nebudu tady psát o čem Evil je, to si každý přečte, snad jen orientačně. Napínavé švédské drama o mladém chlapci (Erik), který přešel na jinou školu, protože je velmi problémový. Ovšem tam je úplně jiný "školní" řád, tj. starší a zkušenější studenti ponižují nováčky, a samozřejmě si došlápnou i na Erika, který se ale rozhodne vzdorovat...Tento snímek byl nominován na nejlepší cizojazyčný film, což dokazuje, že i švédové umí točit kvalitní a napínavé dramata. Děj běžel velmi svižně, jsem se ani nenadál a už byl konec. A to byl rozsah filmu téměř dvě hodiny. Pro mě neznámý herec Andreas Wilson do role perfektně zapadl. Taky mě zaujala herečka Linda Zilliacus (Marja), kterou jsem už někde viděl, byla fakt překrásná...Jen je škoda, že už se na konci nijak nesetkali. Co říct závěrem, je to oddechovka, která vás ale dostane! Na tenhle film nezapomenu...

Tak dlouho jsem opovrhoval tímto filmem, až mě začalo užírat svědomí a tak jsem se na něj konečně podíval... A hned na úvod musím říct, že Dvanáct rozhněvaných můžu (dále už jen DRM) rozhodně není pro každého!! Spousta věcí může odrazovat od shlédnutí, především obrovské stáří filmu (je to můj zatím nejstarší film co jsem kdy viděl) nebo černo - bílé provedení! Na tohle všechno ale v průběhu filmu úplně zapomenete, protože to, co se na hodinu a půl rozehraje v jedné místnosti je neskutečné!! Film se vůbec neodkazuje na okolní věci (ukázka vraždy apod.) ale rovnou Vás uzavře společně s vyvolenými dvanácti do již zmiňované místnosti a přichází na scénu neustálé žvanění, žvanění a zase žvanění, které ale vytvoří atmosféru, která se nedá srovnat absolutně s ničím! Tohle je naprosto originální dílo, které nemá obdoby! Po úvodním hlasování (11 - vinen, 1 - nevinen) se roztočí kolotoč ohledně dané vraždy. Případ se řeší tak hluboko a tak detailně, že by to takhle nedokázali ani v soudní síni. Strůjcem všech těch pochybností byl jeden jediný člověk - porotce číslo 8. Ten dal impuls ostatním a divák postupně sleduje, jak neuvěřitelně silně, psychicky, buší do zbylých porotců a postupně je přesvědčuje o nevinnosti odsouzeného! Režisér zde i díky "ponorkové" nemoci vytvořil něco výjimečného! Skvěle vykresluje duševní pochody všech zúčastněných a každou hláškou jde sledovat, jak se jejich postoj mění... Vše je umocněno absentující hudbou! Ta je nahrazena pouze šuměním na pozadí padajícího deště, který se prolíná s absolutním tichem! Dokonalé! Z herců jsem bohužel nikoho nepoznal, protože jsem trošku o generaci jinde, ale všichni byli výborní! Především pak Henry Fonda (porotce osm), který se mi líbil asi nejvíce. Porotce jedenáct hrál dokonce Jiří Voskovec, ale toho já si nemůžu pamatovat. Film po vzájemné shodě všech přítomných, nepokračuje v soudní síni, ale přímo konči, stejně tak rychle jako začal... Myslel jsem si, že mě snímek nijak zvlášť nechytne, ale to jsem se mýlil! Silně na mě zapůsobil a dal mi myšlenku, nad kterou budu přemýšlet ještě dlouho dopředu. Fakt geniální, originální, jedinečné! Ani se nedivím, že se DRM zapsal do historie kinematografie zlatým písmem a drží si svoje místo na výslunní! Film totiž nemusí zaujmout akcí, emočním vypětím apod, ale i něčím jiným! Chcete vědět čím? Tak se na něj rozhodně koukněte...

Jestliže James Cameron  je král, tak Frank Darabont  je Bůh a Stephen King sedí po jeho pravici. Aby ne, když mají na pažbě takové zářezy, jako dva brilantní vězeňské opusy Zelená míle (1999) a Vykoupení z věznice Shawshank (1994), velmi zdařilý horor Mlha (2007) k tomu nesmím zapomenout na parádní Darabontovo drama Majestic (2001). Fantastický filmař natočil fantastické věci. Zelená míle s naším brilantním dabingem je pro mě největším a nejsilnějším filmovým zážitkem vůbec a právem patří do zlatého fondu světové kinematografie. Každý, opravdu každý, by měl tento film vidět, protože kdo neviděl, ochudil se o něco nadpozemského!