kerouak

Řídit metro a vzít jako černýho pasažéra rozkřupa? Nezapomenutelný scéna u který jsem, nevím proč, řvala smíchy. Dokonalá scéna dokonalýho filmu. Proč se Oscary neudělujou právě takovejm? Stály by za to.

Vykvedlaná skříň a v před ní vykvedlaná matka se svym vykvedlanym dítětem a já se z toho mám jako co? Po...?

A šup ho tam...a šup ho ven...a šup ho tam...a ono to otevřelo oči...a nadechlo se...a šup ho ven...a ono to polemizuje s tou vaší nadržeností...a šup s tim vyděšeně do kalhot...a ono se to dožaduje lásky...a šup ho v panice utíkat prostorem, ale hlavně co nejdál...a šup ho do hrobečku, tam bude klídeček

Mám prostě uchylku. Vedle beatníků Star trek. Je to divný. To je dobře, aspoň si to jak se patří užiju. Děsivě jsem se tohoto filmu bála. Bála jsem se toho zprznění předlohy, který mě čekalo a bum ho, konala se slavnost, na slavnosti se vedly kultivovaný řeči, v povětří poletovali elegantní ptáci a k žrádlu byly samý delikatesy. Co víc si přát?

Tarantino vytáhl svůj dlouhej problém a narval ho do chtivostí rozevřenejch hlav diváků. A lup ho, oni mu to sežrali i s navijákem. Ale přesto se pokusim vzepřít. Opravdu se jednalo o až tak zásadní dílo. Nebylo tady už něco takovýho? Ale jistěže bylo. Jak jinak taky. Ale zase musím uznat, že se Tarantino drží svýho humoru a vráží ho do lidí v pravidelnym rytmu, což jen tak někdo nedělá.

Nakreslíme čáry a zčneme bejt zhusta rozcapatěný. Vyhrála obsah nad formou? A jestli on to mist šovinista nemyslel jinak. Jestli on nechtěl svým minimalismem udělat ďouru do světa. Megaloman jeden.

Filmy s momentálně postiženejma mě trochu krkaj. Je to takový citový vydírání až by jeden ztloukl celej orchestrión. Ale Uvnitř tančím je jinej film. Má, jak bych to, má prostě koule, a to vůbec ne postižený, ale přistižený při akci. Hurá do onanie. A to jak tý filmový, tak i skutečný.

Ale dobrý, Johny Depp s pleškou, není proč řešit jinej problém, než ten s pěti hvězdičkama. Drogovej úlet, před kterym není úniku. Dol Toro, jako že ho opravdu nemusím, hrál taky skvěle. Díky tomuhle filmu jsem si Gilliama opravdu zamilovala.

Překvapivě hezký film. Od Gilliama se člověk většinou dočká jen naprostejch ulítlostí, ale tenhle kus, klobouk dolů, ulítlost s dokonalou poitou, dějem a herci.

Jak předloha, tak převedení od Burtona, oboje stojí tak leda za prd. Fantasie Carrolla je vybafaná z joitu a fantazie Burtona zase od Disneyho. Obojí páchne blbostí. Zabalit do novin a hodit bezdomovcům k popelnicím, ať se ubožáci rvou.