creTin

Povedená civilní kriminálka, výborné akční scény a trochu povinného patosu. Dvě hodiny utekly jako nic. Sice protipól směřování současného filmu a tím i trochu zpestření filmový nabídky, ale za to se prostě body navíc nedávaj.

Ideály se bijí navzájem a Mendes podle útočí na touhy téměř každého jedince. A ani já jsem se neubránil.

Absolutní kýč a promyšlená hra na city. A v týhle rovině to i funguje. Ale ta kombinace několika vyprávěcích rovin, stromu života, mayů, ... pardon, ale co tohle mělo bejt. Aronofsky očividně chtěl bejt vizionář, tvůrce geniálního lidskýho opusu procházejícím vším najednou. A tím to zabil. Tentokrát ho zachránil vizuál, ale bez něj by s největší pravděpodobností byl za kreténa.

Patos to trochu sráží do kolen, ale tady asi v rámci vykreslení černobílého konfliktu nešlo jinak. Naštěstí se dokáže zvednout a žádný rozkaz s tím nic nedokáže udělat. Ale moc povedená atmosféra, hned jedna z prvních scén prolnutí těch nahoře a dole je památná.

Bohužel, Curtis se drží předem vytyčené linie a z ní neuhne ani o píď. Dokumentárnost ta tam. Forma samotná je výsměchem tomu, co sama kritizuje. Ne, oni nemají pravdu, tu vám tady předkládám já. Člověk by se i chtěl něco dovědět, ale postavit proti jedné demagogii demagogii jinou mi nepřipadá úplně nejšťastnější řešení. Dvě hvězdičky alespoň za to, že mu to drží pohromadě.

Když je něco strašně moc chytrýho, tak to zákonitě musí bejt i svým způsobem naprosto dementní. A přesně tak dopadl Kelly. Chtěl tam narvat všechno a vypadnul z toho nepoživatelnej guláš. A ani pár dobrých ingrediencí tomu šmrnc prostě nedá.

Zase nekorektní satira, co si do huby vezme klidně i čuráka. Nebo Kim Čong Ila. Ale bohužel, dvojici Scott/Parker víc svědčí kratší stopáž, respektive dvacet minut je prostě údernějších než hodina a půl.

Čaj? Nemáme. Kávu? Nemáme. Koňak? Slečno, tady se nepije. Zábavu? Ale to už snad nemyslíte vážně. Že já vás všechny pozatýkám. Nápadně nenápadné narážky jsou tu asi jen pro určitou sortu lidí. Půvabné pouze pokud tam půvab vidět chcete. A to, že se v pár věcech Buñuel trefil, neskutečnou nudu odpárat nedokáže.

Revoluce v rytmu balkánské dechovky. Válka sice skončila, ale koho to sere. Parádně skloubená cikánská nátura s válečnými a historickými momenty. Bregovic s Kusturicou a Jugoslávií na jedné vlně. Tleskám, tři hodiny jsou ale moc.

Sebereflexe Hollywoodu? Ano. Kouzlo dávno zašlé slávy? Ano. Ale zábava to není. Nejsilnější v jiskření a křehkým napětím mezi Betty a Joem, jenže to je jen pozlátko. A i tom je Hollywood. Ale to asi nebyl zamýšlený způsob sdělení.