Caa

Příjemné překvapení. Knihu jsem nečetla, takže jsem neměla ani tušení, kam se bude děj ubírat a i když některé zvraty byly převídatelné (bitva u Waterloo), zbylo dost překvapení na to, abych si seriál užila. Malilinko mě zklamal konec, zdá se, že spisovatel Thackeray byl dost měkkota. P.S. Dámy, na Toma Batemana aka plukovníka Crawleyho je radost se dívat :o).

Dávno jsem si na žádném seriálu tak nesmlsla! Sice mě rozčilovalo, jak Richard Madden hrál emocionálně vypjaté scény, ale rozhodla jsem se tu plačku, kterou předváděl, přičíst na vrub PTSD seržanta Budda. O požitek mě nepřipravil ani úplný závěr, i když posledních pět minut si tvůrci mohli odpustit. Suma sumárum za pět.

Slibnej a rychlej začátek, kterej spálí hodně paliva, takže pak brzo dojde šťáva. Gyllenhaal a Maslany výborně hrajou, ale proč nás má zajímat jen jak ztráta nohou ovlivní vztah Jeffa s Erin?

Obdivuju brilantní zpracování knižní předlohy! Marhoul si dal hodně záležet na tom, aby film nebyl zybtečně krvavý a nechutný (scéna ve mlýně) a ač se to nezdá, zápletky zjemnil do vizuálně a příběhově přijatelnější podoby. Mohlo to být kratší, to je fakt, ale pak by lidé, které Josek potkal, splynuli dohromady. Jediné, co mi ve filmu chybělo, bylo vysvětlení nepostradatelné kouřící plechovky.

Začátek super, dva androidi vychovávají na odlehlé a pusté planetě děti, které mají dát vzniknout novému a lepšímu lidstvu. Když na planetu přiletí Mithraniané, věci eskalují a začne úřadovat vražedné monstrum. Do půlky mě bavilo postupné odhalování toho, co se stalo na zemi, a štvalo jen to, že obě strany se zabíjejí kvůli tomu, kdo se bude starat o blaho dětí. Po půlce začíná být náboženských keců až příliš, celkem sympatická postava začne totálně magořit, androidce hrabe z přemíry virtuální reality a nezanedbatelný počet dalších postav slyší hlasy a vídá tajemné temné postavy. WTF konec už je jen třešnička na dortu. P.S. Neviděla jsem Promethea ani Covenanta, možná těm, co je viděli, to dává větší smysl.

Hodnocena pouze první série.

O domácím násilí páchaném na ženách se díkybohu mluví často, dokument o týraných mužích jsem viděla poprvé, přestože domácímu násilí čelí každý dvaadvacátý z nich. Na konci dokumentu jsou uvedená fakta, která dokládají pravdivost výpovědí.

Takového povyku kvůli blbé petanquové kouli.

Recept na propadák podle Julia Ševčíka: vezmi velmi slušnou knižní předlohu, vypusť nebo alespoň na minimum ořež všechny zajímavé a dramatické zápletky a redukuj příběh na lacinou a co hůř nudnou lesbickou love story. Okořeň větším počtem zbytečných sexuálních scén a vpádem bratrských vojsk a servíruj.

Sex ve městě trochu jinak, případně Beverly Hills pro čtyřicetileté. Logika a uvěřitelnost trochu pokulhávají, ale who cares, očividně jsem cílovka.