Max Frajer

Pro mě osobně král všech filmů a také film, ke kterému se celý život budu vracet, jeden z vrcholů Bergmanova díla. Sedmá pečeť je obrazotvorná, jednotlivé výjevy podněcují myšlenkovou abstrakci a nezbytně nutí hloubavého diváka přemýšlet o hlubším smyslu, podstatě a řádu bytí, byť hlavní hrdina hledá především Boha a snaží se pocítit jeho přítomnost, v kterou spíš doufá, než-li věří. V hledání Boha lze však spatřovat i jiné paralely pro nás bezvěrce. Snímek je vizuálně velmi podmanivý, příjemně depresivní a po zhlédnutí dlouho dozrává a rezonuje v mysli, takže je v podstatě nemožné jej vidět pouze jednou. Nejčistších 5*, klobouk dolů před mistrem Bergmanem, von Sydowem či Björstrandem.

Král všech westernů, v němž se snoubí to nejlepší, co dělá skvělý western skvělým westernem. S. Leone je opravdový kouzelník, závěrečná scéna na hřbitově je doslova epická, doprovázená fantastickou gradující hudbou, která předznamenává rozhodující přestřelku. Hudbu stylově přeruší jen krákání havrana a divák si náhle uvědomí, že má srdce až v hrdle a je dychtivostí upocený, jak hlavní protagonisté. A na sobě mohu potvrdit, že ona dychtivost a napětí neklesá ani při dalším a dalším zhlédnutí. Herecké obsazení nemá chybu, C. Eastwood je asi nejlepším/nejdrsnějším filmovým kovbojem všech dob (kdo jiný by dokázal zahrát nejdrsnějšího drsňáka v dalším fenomenálním westernu – Nesmiřitelných, i v 62 letech? – noo, nikdo z dnešních hollywoodských vyliftingovaných metrosexuálích fešáků asi ne, to je i jeden z důvodů, proč je bohužel western již v podstatě mrtvým žánrem). Zpět k Hodnému, zlému a ošklivému, kterého opět zdobí práce Leoneho osvědčeného parťáka - Moricconeho. Je to právě jeho skvělá hudba, která Leoneho filmy vynáší k filmovým nebesům. Sergio je nedostižným, minimálně westernovým, režisérským králem, který možná do řemesla nepřináší tolik nového, jako někteří jiní, ale všechny detaily a scény stylizuje k vyzuální a dramatické dokonalosti, což z něj dělá mistra řemesla. A Lee van Cleef se pro westerny přímo narodil.