kobejn

Svatba jako rituál a hlavní "postava" filmu. Děj filmu rámuje úvodní ceremoniál a smrt paní domu a končí náhodnou smrtí při autonehodě dvou epizodních postav. Jinak se ve filmu "nic" neděje. Jen se v něm setkávají svatebčané a v celém tom hemžení se odehrávají různé mikropříběhy, aniž by se však nějaké draly do popředí. V podstatě jde o mozaiku mnoha osob na jednom uzavřeném prostoru v jeden konkrétní čas.

Hrdiny tohoto dramatu jsou starý bonviván Don Lope a mladičká novicka Tristana. Don Lope okázale pohrdající morálkou i prací zkazí nevinou Tristanu, která mu vše později vrátí svým okázalým chladem a pohrdáním. Cynicky vyznívající příběh o nešťastných osudech hlavních postav je prokládáno obvyklými surrealistickými vtípky, ať už s protézou hrdinčiny nohy nebo "protézou" Lopeho hlavy.

Film se zabývá pohnutým obdobím ruského spisovatele, v době, kdy psal Zločin a trest a Hráče. V té době Dostojevský čelil stresu, neboť jeho věřitel počítal s tím, že nestačí ve stanoveném termínu Hráče napsat a odevzdat. S pomocí stenografky Anny Snitkinové se mu to však povede. Hráč zobrazuje jednu z Dostojevského vášní, hraní rulety. Film se zaměřuje právě na tyto události.

Asi přes hodinu trvající dokument se zabývá vznikem klíčového rockového alba 90. let. Hlavní slovo tu má jeho producent Butch Vig, který sedí za mixážním pultem a přehrává nám jednotlivé pasáže jednotlivých písniček, tu bez basy, tu bez bubnů, tu jen vokál a přitom komentuje, co kterou tu písničku provázelo. Obraz dotváří komentáře Cobainových spoluhráčů Grohla a Novoselica a také lidí z hudební branže a podobně. Dokument je zevrubným potrétem jednoho alba jedné kapely, jejíž především posmrtná sláva snad předčila i jejich slávu z let 91-92.

Dva hlavní hrdinové Paul a Albert (J.P.Marielle a J. Rochefort) se rozhodnou opustit normální svět - své manželky a pokouší se spolu najít nový život, který by jim přinesl toužený klid.

Dvojice manželů Tereza a Pedro je obyčejný pár, který si svoji každodenní existenci zpestřuje různými hrami. Tyto hry mají zpočátku nevinný, i když docela bizarní charakter. Postupně se ale zvětšuje intenzita jejich prožívání, zvláště ze strany lehce hysterické Terezy. Při jedné z jejich hrátek Tereza Pedra zraní a ten se od ní chystá odejít, i to má být jen hra. Pedro ale tuto hru vezme vážně, což Tereza nechce připustit a Pedra zastřelí.

Film je natočený podle románu I.A.Gončarova a jeho hlavní hrdina se stal typem, který ho proslavil. Když se o někom řekne, že trpí "oblomovštinou" znamená to, že je to člověk neschopný činu. Oblomova ochromuje především jeho nerozhodnost, váhání a pochyby o smyslu nějakého konání. Tento typ lidí je věčný stejně jako jeho protiklad, činorodý Štolc. Michalkův film ukazuje Oblomova a jeho svět spíše v lehčím, humornějším světle s prvky melancholie.

Trojice přátel, dva muži a žena (G.Chaplin) si vyjedou na piknik k moři. Během cesty dochází mezi trojicí ke konfliktu, jehož násilné vyústění proběhne, tentokrát pouze v představách. Temnější verze Jules a Jim.

Hl.hrdinka (G.Chaplin) byla obětí mučení. Na konferenci věnované tomuto fenoménu odhaluje své svědectví, zároveň se její přítel stane obětí brutálního napadení. Závěrečná geniální sekvence patří k nejsilnějším scénám v kinematograii.