TenSpravny

Několik důvodů nedat plné hodnocení: Tragický konec není dostatečně tragický... Šílená scénka s pochodující ledničkou je až moc šílená... Film je vyprávění příběhu, nikoliv však příběhum do kterého bychom mohli zapadnout i my... Nad vyjádřením chutí po jídle stylem položeného kusu masa na poličku, by kroutil hlavou i pán "nétakchytrýjakomy"... Závěrečné audio jsem si vyslechl u každého druhého youtube klipu, což také hodnocení lehce degradovalo na konečných 80%.

Dokonalý zástupce čtyřhvězdičkové třídy. Pětihvězdná kamera spolu s režií, a tříhvězdičkový příběh spolu s herci. Je to prostě dokonalé.

Krásný film. Mé hodnocení je 4 hvězdičky, ale jelikož si tento snímek zaslouží červený čtvereček, dávám mu hvězdiček 5 v naději že to nějak pomůže.

Ve chvíly kdy Cage opustil svou milovanou, se z filmu stává celkem průměrná podívaná. Jinak do té doby celkem originální záležitost, ovšem filmy se většinou hodnotí podle závěru, a tady navíc již takhle zmrzačený potenciál filmu degraduje nesympatická policistka. Šedesát? Možná že šedesát pět.

Kdybych chtěl být někdy režisér (a taky že chci), tohle by mi jako stěžejní vrchol mé kariéry úplně postačilo. Zřejmě nedospělost a nevyzrálost je příčinou mé naivity.

Zrušte poplach, trubte na poplach. Skvělá anegnota jež vynesla tento snímek na vrchol.

Já s písničkou jdu jako ptáček tralalalalalalalalalalalala, hej na světě je přece krásně tralalalalalalalalalalalala: Tralalaaaaa Tralalaaaaa Tralalaalaalaalaalaa. LOL

Co k tomu dodat? Je to omyl, který způsobuje nevolnost a pocení již po pár minutách sledování. Avšak není tomu dávno, co jsem se s kamarády dychtivě hádal, zda-li právě já budu ten černý či červený. Dnes bych téhle urážce seriálů bez váhání udělil 0%, ale tenkrát když jsem svolával celou rodinu, aby i oni mohli vidět jak jim to strážci natřou, jsem si byl sto procenty jist stejnou mírou. Co s tím? Jednoduchá matika: (0+100)/2=50 Zaokrouhlím nahoru (to mám v povaze) a jsme na třech hvězdách.

Pakliže je u mne Hancock představitel dvou hvězdiček, nezbývá mi, než dát Seanovi hvězdičky tři.

Pokud jsem kdysi zatracoval filmy slovy: "na tricích se film postavit nedá", pak zde to zcela jistě neplatí. Sedí přede mnou mladší brácha. Vidím, jak sebou při každé akci škubne. Proč? Pokusím se odprostit od té hry na dospělého a zkusím zažívat ty pocity s ním. Společně začínáme povzbuzovat jezdce. Krásná klička, safra mina, tyjo hustý, JEĎ. A je tu konec. Zvládne ty dva? Joo! Vyhrává! Zaplavuje mne vlna mravenčení a do očí se mi vlévají slzy štěstí, které jen stěží skrývám. Vzpomínám si na Pokemony, Strážce vesmíru a Herkula s Xenou. To je ono. To je to, co jsem zažíval jako malý kluk. Přesně tohle mi v tomhle dospělém světě chybělo. Wachowští ze mne na chvíly udělali prvňáčka a to jim nikdy nezapomenu.