kedluben

co jako eště? něco navíc? to tak snadno už asi nejde. prostě takřka maximální možná úroveň. aspoň si myslím.

psát co si myslím o tomhle filmu... to se mi zdá trochu perverzní. proč: hrozně silně na mě působil samotný příběh, ta realita, ten život toho člověka - ambiciozního, hezkého, úspěšného - a najednou..... formální stránku filmu jsem nijak ani nepozoroval... možná některý scény byly divný, možná něco by se dalo udělat líp, ale to je úplně jedno. ten příběh mě zasáhl.... forma asi tolik ne. kecy všechno tohle, sakra.

ale no tak nedělní večer, stravenej ve společnosti tohoto filmu, sice nenabízel nic extrovního. všechno (i ta celková úroveň, i ten konec, i kdo pojede do paříže, i se vztahem, atd...) bylo jasne od prvních vteřin. no tak dívat se na to dalo, ale jinak velmi velmi velmi oddychové. tohle připojuju, když jsem se náhodou dostal k tomuhle filmu po nějaké době a chvíli jsem se díval: ta hlavní "sympatická" hrdinka je velmi podlá, slabá, ohavná. kvůli práci se nechá ponižovat, manipulovat sebou, je hnusná k ostatním a celkově jako člověk od A az do Z selhává. nejhorší je, že má být opravdu sympatická. přitom je to esence všech lidskejch špatností. ten film je hloupej, trapnej, povrchní. snižuju ze třech*** na jednu *.

no abych to zkrátil a moc se nerozepisoval: film je to dobrý, opravdu dobrý. námět je monstrózní, opravdu větší být nemůže. poměr zpracování ku námětu by měl v tomto případě být co nejvyšší. ale není. jinými slovy si myslím, že z tak obrovitánského příběhu vymačkal režisér příliš málo. zůstal někde "za branami" a vše bylo příliš........... prostě příliš takové mělké......

jo, dobrý. žádná nesmazatelná stopa, ale za shlédnutí tenhle film stojí.

vynikající. to sebeodhalování je úžasný. příště dám za 5. tentokrát jsem jen nevystih tu pravou chvilku pro takovejhle film. jinak opravdu bezpochyby výborný.

ten film má svoji neopakovatelnou poetiku. tu ale už dneska příliš vnímat asi nedovedu. jsme totiž postiženi pohledem po všech těch útocích a válkách, které následovaly. jedno je ale jisté, dnes by ten film asi vypadal úplně jinak. kontrasty, které vidíme na každém kroku rozevírají propast mezi kulturami. už od samotného přerodu novinářky v "černou hlavu", přes "výuku" ve škole, prstýnek od mrtvoly, vašetření u "lékaře" až po cestu na svatbu,... to všechno je nabité absurditou, nepochopením a vědomím propastné odlišnosti. příběh novinářky (trochu přitažený za vlasy - ta sebevražda - mně to nějak nesedí - možná je to moje chyba) to všechno jenom spojí a předkládá nám tak fascinující mozaiku. já nevím, fakt žijou úplně jinak. jiný tak moc ale přeci nejsou!

ale jasně že je to stylizovaný a trochu umělý. to nebyl dokument, kterej by nám měl ukázat jak to sakra s těma holkama teda vopravdu chodí. tady šlo o něco trochu jinýho. já nevím - byla to jakási zpověď? tak teda jako trochu jinak, ne tak napřímo. asi jako detektivka a poezie... taky mezi tim je teda možná asi trochu malinko rozdíl. prostě podle mýho ty lidi který to vypravovali tak nám měli teda jako vlastně ukázat, že se to týká nás všech. ale podle mýho.

vtipné? kruté? hloupé? banální? asi od všeho trochu. každopádně stojí za docela nepřéhlednutelnou pozornost. ale jenom docela:o)

podle mě si to všichni docela užívali. malý film, celkem průhledný o "banálních" věcech. přesto je to film laskavý (jak já u hodnocení filmů nemám rád tohle slovo!), na nějž asi nebudeme po léta vzpomínat, přesto ale je udělaný dobře i celkem přirozeně uvěřitelně ....a tak..... prostě docela dobrý.