Petsuchos

Čtvrtá hvězda za sexy tanečky Karen Kopins :)

"Komedie" o tom, jak vás, váš toxický, samolibý, namyšlený, egomaniacký rádoby kamarád zneužije, lehkomyslně ukradne starožitný sporťák Vašeho otce, aby mohl vyvézt do města svojí pohlednou štěrbinu a Vás teda jakože vezme sebou, aby jste mu byl nápomocen v jeho debilitách, ale vlastně nejste nic jinýho, než obyčejný panický křen. Kterého necháte u toho, že za jeho problémy může jeho fotr a né vy (jeho toxický kamarádi) a ještě ho necháte rozmrdat to auto, kterýmu nejdou stáhnout kilometry na tacháči. A on si to pak ještě sám ospravedlní, že za to skutečně může on a ještě jim poděkuje (No ty krávo!!). Pseudokamarádi samozřejmě vysmátí, že jim prošla i tahle šílenost a jsou na Vás jakože pyšní. Toxický kámoš má i podobně toxickou ségru, páč nejdřív v tom s ním jede, pak ho chce zabit a pak mu zase jde na ruku, prostě typická ženská, co neví, co chce, mezitím se ještě stačí vocicmávat s jedním mladým předobrazem svého (jeho) budoucího já. Chudáci jejich láskou zaslepení jinak úspěšní rodiče. Maličký závan umění tu byl jen, když se ústřední trojice ocitla v Art Institute of Chicago, ale nejspíš omylem. Vtipnost čistá nula.

Rok 2020 nemohl skončit lépe, úplnou náhodou, na Silvestra na uloz.to narazím na tenhle film, který už v náhledech vypadal, že by mohlo jít o ztracený film z ranného dětství, ze kterého jsem si pamatoval jenom přistávající letadlo na vodě a průchod stezkou nad lávovým proudem. Hned na Nový rok 2021 zknouknu a bingo, je to přesně ono, paráda! Druhý film ze stejného dětského období a i stejně skvělý jsem identifikoval již v roce 2016 a to Cesta do středu Země (1959), ze kterého jsem si též pamatoval jen drobné útržky. Stejně to byly skvělé časy, když jsem byl dítě, v televizi takovýhle vysokorozpočtový pecky a pozdější stupidní digitální sračkolády ještě neexistovaly. Bohužel, dnes je televize těch sračkolád plná a dnešní mládež o takovouhle kvalitu ani nezavadí.

Po Metallickém úvodu následuje vykrádačka Atlantida: Tajemná říše (2001), pak na řece Kletba bratří Grimmů (2005) a úplně celkově je to nehorázná vykrádačka mojí srdcovky Gwendoline (1984). Závěr je zase vykrádačka Lovci pokladů: Kniha tajemství (2007).   Digitálně líbivá a efektní, již stokrát viděná nezapamatovatelná veletuctová popkornová jednohubka pro pologramotné konzumenty rádoby zábavy, tedy široké masy, které plní pokladny kin a pokladničky producentů. Samozřejmě bez jediné oděrky, natož kapičky krve a ňader, aby nějaký capart nebo feministka s hrůzou a ve smrtelné křeči neomdlela, frčící na křemíku a karpálních tunelech otrockých animátorů s koulí u nohy makajících od východu do východu Slunce. Mastňácký zoufalec zadlužený jak kofola v Mostě, ojebávající poctivé podnikatele i cestující, ale na plátně charismatický sexy udělaný kunďák s Thymolinovým úsměvem, ne jako Dežo s jedním černým zubem, se vydává s pohlednou samičkou motivovanou odkazem jejího otce, na doprodružství, ve kterém upocený kunďák získá nejenom její srdce, ale i kapsy plné bohatství (tady zrovna bohatství lásky). Prvních 40 minut kudrlinkové akční vaty, než se vůbec někam s dějem pohneme. Hrdinové frčí na loďce s hybridním pohonem, jednou jedou na spalovací motor, potom zase na parní kotel s nekonečně uhlí, který ani nikde není uskladněný a přikládá se asi automaticky, natož kde by se tam vzala motorová nafta. Amazonka proporčně vypadá asi tak jako Vltava, co potom takový Dunaj nebo... ...skutečná Amazonka.. :D Kam by se potom vešla pruská ponorka, jejíž kapitán vypadá jak Zdeněk Piškula po 30 letech a 30 kilech, střídající uniformy nesouvisejících historických období jak ponožky. Koptovo dabing je naprosto příšerný, na to by měl být paragraf. Nesmíme opomenout i anglického gentl.. oh pardon, buzeranta, který si i v džungli potrpí na dobře padnoucí oblek, který je tam ale úplně zbytečný.. :D A nemyslím tím ten oblek... Pak tu máte pixelového haďáka, bahňáka, větváka a medovčeláka. BTW zase jednou taková idealistická agitka o tom, jak vlastně nechat přemnožit svět, protože bez nemocí je Smrťák bez práce, takže se stejně musíte pak hezky ručně pozapíchat, aby se na světě dalo zase normálně existovat. Nemluvě o tom, že doktoři a lékaři nebudou mít co žrát, když všechno vyléčí kouzelná kytka, jistě jenom pro ty, co si tučně zaplatí, nejsem přece samaritán, ne? :D Samozřejmě nejde o Slzy Luny, ale o slzy Chucka Norrise, ty přece léčí rakovinu a všechny ostatní neduhy. Nakonec ale stejně vyměníte celý svět bez nemocí a utrpení za oživení jednoho blízkého mrtváka. Tak edit, ten blízkej je nakonec nemrtvej, ale stejně to pointou dopadne úplně stejně. Stejně je to jenom o honení ega, kdo Slzy najde první, protože je hledají všichni, protože touží po tom samém, ale vzájemně si jdou po krku, místo aby pátrali dohromady, pixeláci se zbavili kletby, samička měla, lék na záchranu světa, pardon, nového nabíječe atd..

Narazil jsem na to úplně náhodou, když jsem hledal Žofku (orangutanovou), všichni jistě dobře známe. Objektivně by to bylo na *** jako většina studiovek, ale tohle je úplně zlatý zobrazenou realitou, jako bych se v tom Kolínským, minimálně ze začátku úplně viděl. Dále, markantní sociální nerovnosti, děvečky nadržený prodejný, militantní pánbíčkáři, paradoxy - policajt jede na pašéry, přitom bez nich bych by nic neměl a nic si neužil a ten konec, to bylo tak osvěžující. Takhle to prostě funguje i dneska. Šumavský drámo úplně jak od J. Š. Baara.  Tedy co to plácám, Karla Klostermanna samozřejmě.

Andyho (Steve Carell) problém je hlavně ten, že je nesmělej mimoň a celkově asexuálně zaměřený, asi silná katolická výchova, když ani nehoní, nejspíš pro jistotu, aby mu nevyschla mícha. Má ale to základní, je upravený a hlavně pohledný a s dobrý tělem, jak říká Paula, která z něho celá teče. A tak ho ženský neposílaj do prdele rovnou automaticky (jako třeba mě) a dokážou s ním flirtovat, když se už o něco pokusí. On to většinou posere tím, že nemá zkušenosti nebo má stejnej problém jako Miloš Hrma. A v éře před FB to bylo kurva o dost těžší, komunikovat se ženskýma naživo frontálně, nebo aspoň po telefonu.. Ale má práci, bydlí asi ve vlastním a vyzná se v alternativních investicích (figurky). Takže nakonec docela terno! Dneska takový popkulturní interiér by byl vlhkej sen pro nejedenu geeKačku, by mohl klátit každý den novou a do smrti by měl vystaráno Přitom, pokud po vás holky jedou a vy, jak sám říkáte, s nima sice píchat strašně moc chcete, ale nepícháte, tak jste jednoduše 40 let DEBIL! Slovy klasika: „Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“ Prej osobní volba, takový kecy, nehraj si na Teslu, ten na to byl hrdej, ty chceš píchat, tak co kurva pindáš o osobní volbě, debile. A hrozně se to vleče.

Variace na Olivera Twista, zlodějský pomocník, kterému se příčí krást, po útěku učitele - Krále zlodějů, který ho vychoval a staral se o něj, najde v královských zahradách nadrženou krasavu, princeznu žížalu Jůlii Patrasovou, do které se na první pohled zamiluje a ona do něj. Ona je sice úplně blbá, když si myslí, že jí zachránil před uštknutím od hroznýše, ale nahoní si na tom body. A je jí úplně jedno, že se tam potlouká nějaký cizinec, co tam vůbec nemá co dělat. On nakonec zjistí, že je princ ze sousedního království a všichni žili šťastně až do smrti. Limonáda jak za protektorátu, ale pro děcka celkem dobrý. Studiovka, co aspoň tolik netříská do očí.

Spoilery: Proč by si falešný Wu Ling černil zuby, když stejně nikdo nevěděl, jak vypadá (nebýt posléze fotky od úřadů), natož že má černý zuby, ale tady je to stopa. Poirot špekuluje, že je podivný, že na recepci Wu Ling žádal o sirky, když je měl v kufru. Tak né asi, to je naprosto logický, kdyby je měl při sobě, tak na recepci nežádá. Ale proto, že si je třeba zapomněl v tom kufru, požádat recepčního o zápalky bylo jistě tisíckrát rychlejší a jednoduší (nehledě, že tak získá krabičku zápalek navíc). Ale tady to bude opět stopa, že jde o někoho jiného.. Pearson taky mohl jednoduše negovat Wu Linga v hotelu, protože si s ním dopisoval, jak říkal, musel tedy umět anglicky, ale tenhle zjevně neuměl ani slovo. Já vím, proč na ty detektivky již nějakou dobu nečumím, protože neodráží realitu, ale fabulaci autorovu, aby mu to na konci do sebe aspoň nějak jakš takš zapadlo, no nic.

Zatímco královský synek se zaříkává všemi deseti proti domluvenému sňatku z rozumu bez lásky, v reálu by skákal radostí, že konečně přijde o svůj královský panický věnec, protože stále zavřený v hradu nemá šajn, co je to fyzická láska, natož citová. Naopak zamilovaná selka Hanka aby se umasturbovala koštětem, když o ní sice krásný, ale frigidní neumětelský kovář a dvojník nástupce trůnu nejeví žádný zájem. No tak jistě, že mu obyčejná selka není po vůni, když pan fajnovka touží po jistě voňavější partii z hradní věže. Pak nastoupí klasické schéma záměny "Princ a chuďas" a najednou do sebe všechno zapadá, Hanka na prince i chuďas do princezny, tenze se vzájemně zruší, vesmír je opět v rovnováze a slunce ve tváři. Hvězdář s poskokem spravedlivému trestu ušli, protože se samozřejmě žádný šťastný konec nekonal. Šťastně až do smrti nabylo jiný rozměr, protože smrt musela přijít rychle. Když princezna regulérně nevyvdala jakési prťavé království kdesi na Slovensku, nebyl důvod posílat sem neapolskou armádu a Mehmed ho dobyl a zotročil stejně jako každé jiné, takže žádný hepáč, otroctví, nucené práce pro muže, a ženy harém pro Mehmeda, čekal obyvatelstvo. Jen by mě zajímalo, co by z toho taky Neapolské království získalo, že vyvdá dceru za nezajímavé království, které musí hned ze začátku zachraňovat před musulmany, no nakonec to tak ani nedopadlo. A zatímco kovář se myje jednou za uherák a ze začátku i smrdí, tak je po celou dobu hladce oholen a s umytou hlavou vždy a všude, filmová klasika :DDD Kdyby stopáž byla tak max. 50 minut, byla by to znatelně lepší pohádka, jinak je to samá nezajímavá dějová vata, výpravně bohatá, což se bohužel nedá říci o samotném příběhu a docela i o celkem nevýrazných postavách.

Za mě to je naprosto nedoceněný klenot, naprosto miluju tenhle raritní žánr, přičemž to vlastně ani žánr není, je to jenom způsob natáčení, libová nevážná filmařina. Kdy si film utahuje sám ze sebe, herci jakbysmet a přitom padají megahlášky a je i na co se koukat... :D Bohužel takových je jako máku ve vysypaný makovici... Ale čas od času se poštěstí takový poklad (zapomenuté zrníčko) vykutat.. :) A rádoby kritici to haní, protože to berou hrozně vážně a nepochopili mistrnou poetiku díla.