Ferinka

Když vezmete malého zanedbaného černouška a uděláte z něj jednu z hlavních postav, nemůže to nikdy zklamat. Takové klišé dojme trochu i mě... ale proč mají američani tendence točit filmy o tom, jak ve 30ti neví, co s načatým životem, když v reálu byste v takovém věku měli být už zralé, ukotvené osobnosti, netuším. Hlavní hrdina má však jednu typickou vlastnost, která je kulturně i geograficky, možná i genderově, prostupující - chce to, co nemá a když to dostane, už to nechce.

Nejstarší sourozenec to má vždycky nejtěžší, to platí ve všech vesmírech, u všech druhů. R.I.P. Kolův bratr

Silver linings playbook je ten nejobyčejnější film, jaký jsem za poslední dobu viděla. Není na něm v podstatě nic zvláštního. Neskutečně mě vytáčelo patologické prostředí šáhlé rodiny, která by se dala srovnat snad jen s famílií z Kočky na rozpálené plechové střeše, hudba byla nak nevýrazná, že si ani nepamatuju, jestli tam nějaká byla a nekonečně dlouhé dialogy o fotbale (nebo co to bylo) mě nudily. Jediné a zásadní, co lze na Terapii láskou ocenit, je skvěle napsaná postava Tiffany - sice to není prototyp ženy, která někoho zaujme na první pohled, možná ani na stodvacátý, ale je schopná, obětavá, milující a jen tak mimochodem trochu psychicky labilní - Ale! když můžete být psychicky labilní ve dvou, hned je to snesitelnější. Vrána k vráně, blázen k bláznu.. "Do you love me?" " I do". "Ok".

V životě jsem zažila pár smutných okamžiků - loučení po gymplu, smrt morčete, ztrátu peněženky - ale tou nehorší bylo skončení Četnických humoresek. Byl to Moskalyk, který dal našemu národu Trojana, jehož herectví bylo do té chvíle spíš předmětem fantaskních diskuzí, tedy herce nemajícího v dnešní době žádnou konkurenci a jednou se po něm bude v Dejvicích jmenovat divadlo. A byl to Moskalyk, který probudil v divácíích díky Humoreskám touhu poznat první republiku taky trochu z jiné stránky, a byl to Moskalyk, který vlastně proslavil Brno a brněnské skvělé herce. Humoresky jsou geninální jednou hrozně prostou věcí - jsou veselé i vážné zároveň, nic nezlehčují a přesto jsou vtipné. A když slyším ty nepopsatelné tóny Kurzovy typické hudby, tak si vzpomenu na Béďu, jak vyskočil z letadla a zpečetil si tak ten svůj osud. Jedno je jasné - k tomuhle se pokračování nikdy nenapíše.

Vzhledem k předloze mohl film dopadnout daleko lépe.. Vyčnívající výkon Z. Bydžovské.

Ze začátku mi to přišlo jako hrozný úlet, protože tohle je takový žánr sám pro sebe.. Dospělácká legrace promísená s dětskou naivitou, neuvěřitelná síla humorné stránky a údernost té vizuální. Když pominu výkony a herce, tak největší radost jsem měla z toho, že jsem se na konci filmu nacházela v hyperdobré náladě.. Mimochodem - podařený soundtrack.

Je fascinující sledovat, jak to mezi dvěma herci může tak dokonale klapat, což je příklad Cruise a Kidman právě tady. Když den stojí prostě za houby, tak si manželé zahulí a setnou se tak, že se potom nestačí divit, což je parádní moment filmu a jeden z nejzásadnějších. Celkově se jedná o majstrštyk, bez pochyby, ale zkouknutí na dvakrát tomu nesvědčí. Ale ono 159 minut je krutě přísně dlouhá stopáž...:) Konec se mi líbil především - čekala jsem, že dítě se v obchodě ztratí a oběma hříšníkům bude učiněno zadost, kvůli jejich choutkám. Nicméně závěrečná slova Nicole to totálně odrovnala :)

Jindy výborný Wright zůstal s Annou někde na půl cesty. Adaptace je spíše navzdory soudobým trendům v divadle, tedy převádět klasiku do moderních, až filmových podob. Tady vzal režisér safra velkou klasiku a ještě jí práskl na prkna, co znamenají svět.. Né, že by to bylo úplně špatné, ale tenhle příběh je o psychice, o emocích, o tradicích, k tomu není žádný experiment s přostředím potřeba. Ovšem jako radikální chybu vidím ve volbě Vronského. Chlap, kterému mají ženy padat k nohám a Anna z něj ztratit rozum, má vypadat trochu jinak, než odbarvený floutek s nulovým charisma. Co se však povedlo dokonale, byla výtvarná stránka filmu, tak krásné kostýmy jsem dlouho neviděla.

Tak to mě dostalo do kolen. Je to pravda trochu zvrácené, místy nechutné a semtam k poblití, ale nic lepšího jsem dlouho neviděla. Nedokážu si představit, že Hardyho nechali po odvysílání chodit jen tak po ulici bez ochranky, protože to co předváděl v The Take, nemá obdoby. A tvůrcům bych dala nobelovku za vynález dokonalého prevíta. Prostě a jednoduše: wow!

Po 3 dílech: Výborné! maličko mi přijde, že tvůrci čerpají ze sherlocka, ale než se mi na obrazovky vrátí Benedict Cumberbatch s Martinem Freemanem, tak si budu užívat tohle pánské osazení z Ripper Street. Hudba mi přijde prakticky totožná se Sherlockem od Ritchieho, ale ono není asi z viktoriánské éry zase co vybírat nového.. Zatím mě spíš než kriminální stránka přijdou poutavější charaktery vyšetřovatelů, kteří jsou tajemní a těším se, co se o nich dozvím.. Jen tak dál BBC...