Tosi

Her je neskutečně nádherný, i když velmi nepravděpodobný milostný příběh, mezi osamělým člověkem a jeho operačním systémem, který mě naplnil smutkem i štěstím, a to vrchovatě...zažil jsem s ním všechno, co jsem zažít chtěl, smích, pláč, i ten konec byl přesně takový, jaký měl být...vše podtrhovala melancholická hudba, která účinně zasahovala tam, kde byly emoce nejsilnější. Tuším, že mnohými diváky zůstane Her silně nedoceněn, ale mě si k sobě přivinul tak silně, že jsem nechtěl aby skončil.

Zřejmě s malým hladem jsem usedal ke stolu, abych pozřel tenhle knižní vývar, a to jsem ho nechal táhnout přes dvě hodiny....stejně jsem musel naběračkou lovit hodně hluboko, abych ucítil nějakou vůni a chut'...dlouho to byl totiž vývar z točeňáku, neslanej a nemastnej. Nejchutnějším soustem byl pro mě Geoffrey Rush, nebýt jeho, raději bych zůstal hladem (ta jeho spiklenecká mrknutí na malou Liesel za zády Rose, byla hodně hřejivá)...alespoň že lžíce ze dna talíře byly plné kořeněné vůně a síly, jakou má správný vývar mít. Pro mě to holt nemělo tu správnou hloubku (nemyslím objem hrnce), a tak od stolu odcházím ne zcela nasycen a s pocitem knedlíku v krku.

Matthew McConaughey, plážový sunnyboy, nebo Ten, jehož jméno přivádí povrchní diváky do kin...Ovšem rolí Rona Woodroofa má u mě vyžehlíno na pár let dopředu. Jeho transformace do nezdravě vyhlížejícího, na kost vyhublého elektrikáře Woodroofa byla totiž obdivuhodná a předpokládám, že nominace na Oscara ho nemine. Když vám v osmdesátých letech lékaři sdělili že máte AIDS, tak vám jedním dechem dali maximálně třicet dní života. On ale našel cestičku, jak přežít o něco déle...ilegálními výlety do Mexika, odkud od jednoho doktůrka bez licence vozil do států krabice neschválených léků a tam je dále protizákonně prodával těm nemocným, kteří si zaplatili členství v jeho Klubu poslední naděje. Žádná postava z vás nemačká zbytečné emoce, a to ani když zemře jeho spojenec proti všem, transsexuál Rayon, kterého nádherně ztvárnil Jared Leto...film vám pouze bez zbytečného sentimentu ukazuje boj jednoho člověka, který nechce zemřít odevzdaně.... (McConaughey i Leto museli kvůli roli zhubnout kolem dvaceti kilo a celý film byl údajně natočen za pouhých 23 dní)

Film, který je dobrý si pustit ve ztichlou pozdní noc...si ke mě našel cestu svou pomalostí a tichem, které z něj křičelo a zanechalo ve mě dojem, že aspoň na čas bych byl rád lepším člověkem...

Čtyři hvězdičky jsem ze sebe vysoukal se sebezapřením, a to jen kvůli Cate Blanchett, jejíž role Jasmíny byla jediná zajímavá...dokázala dle momentální nálady lehce měnit rytmus filmu, ať už do euforie či do deprese. Tak či tak, chvílemi jsem se v jejím povrchním životě nudil, pak jsem jí zase ten paprsek naděje přál...místo vyhroceného a zajímavého konce jsem se dočkal alespoň Luckyho Louie...tak za to je ta čtvrtá hvězdička:-)

Asi už stárnu, ale že Ben Stiller dostane moje oči, uši a srdce do nejpříjemnější nálady za poslední období, to jsem vskutku nečekal...Musím připustit, že má ten kluk ušatá určitě větší představivost než já, což mě samozřejmě štve, ale trmácet se po všech čertech kvůli jednomu ztracenému negativu vážně nemusím...co mu ale závidím, byl ten fotbálek na zasněžených afghánských vrcholcích se Seanem Pennem - kopačky házím do kufru, letím za nima a když se nevejdu do sestavy, tak jim budu klidně otvírat limonády na lavičce... Milé, vtipné, nedebilní, vizuálně úchvatné, s dokonalou hudbou...prostě Ben Stiller jak ho ještě neznám.

Drtivá většina z nás, co film viděla, jsou běloši, tudíž o tomhle tématu víme kulový. Nechci si ani představit vidět tenhle film a být černej... Film táhl solidním výkonem Chiwetel Ejiofor coby svobodný černý muž, který byl unesen a prodán do otroctví na dlouhé roky. Jeho postava mě ale za celou dobu úplně nepřesvědčila...za první - za ty roky v otroctví vůbec nezhubl...za druhé - bylo to tak časově nepřehledný, co chvíli musel makat pro jiného "massa" a nešlo vůbec odhadnout, zda kroutí druhej, šestej nebo desátej rok na plantážích...za třetí - plakát filmu ho zobrazuje při nějakém útěku, ale on přitom vůbec neutíkal:-)... Velká škoda, že víc prostoru nedostal cynický Paul Giamatti jakožto překupník otroků...potřebné oživení přinesla až postava Fassbendera, jakožto otrokářského dobytka...naopak Brad Pitt se tam objevil jako náhodný zachránce až ke konci, nejspíš aby posilnil enklávu bílých herců, kteří byli ve filmu ve velkém oslabení... Celkově pěkné (hlavně prostředí), neřekl bych, že dokonalé (herecké výkony), ale na poctivé čtyři pecky to stačilo...a ted' si jdu dát černou kávu (ovšem že s bílým mlékem).

I přes veškerou moji úctu ke stáří...je mi líto, ale Hanekeho Amorovy šípy létaly všude možně, jen ne do mého srdce... Příliš pomalé a odtažité na můj vkus... i když na druhou stranu, oni ti postarší manželé asi taky už nikam nespěchali...ovšem vylíčení noblesního chování, elegance i starostlivosti na mě velmi zapůsobilo. Ale co bych si z filmu nejraději odnesl, byl ten parádní svetr, co nosil starý pán...nádherná módní šedá barva, super střih i knoflíky, jen místo širokého límce bych upřednostnil ležérní kapuci:-)

Broken je film nabitý emocemi...štěstím, smutkem, láskou i hněvem...ale až v posledních patnácti minutách leží ten pravý zakopaný poklad.

Většinou kolem romantických komedií chodím velkým obloukem jako kolem rozpálených kamen, tentokráte jsem se neopatrností na ty kamna přímo rozplácnul a kupodivu, nespálil jsem se ani trochu....ba naopak, tyhle kamínka totiž pěkně hřály a rozpalovaly. Dějovou linku filmu popisovat nechci, protože bych se do toho pěkně zamotal, přesně jako hlavní postava Tim do svého života. Díky absurdní schopnosti cestovat časem do minulosti, si totiž mohl každou nešt'astně prožitou životní chvilku střihnout znovu a lépe:-)....závidím, taky bych to chtěl umět! Trochu přeslazená, dost absurdní, velmi zábavná a strašně milá komedie...i když bych řekl, že zase ne tak zamilovaná, jak by se na první pohled zdálo...