TucinaxD

Formálně dokonalé, ale z emocionálního hlediska to pro mě bylo úplně prázdné.

Děsí mě, kolik lidí něco tak jasného nechápe. To jste nikdy neměli strach? Necítili jste se sami a na dně, jako by se proti vám spikl celý svět? A přesně o tom celý film je. Je to děsivé a krásné a přirozeně lidské.

Velké zklamání.

Psychicky hodně náročné, ale za ten nádherný konec to stálo.

Nejvíce bych vyzdvihla přirozené herectví a propracované, i když ne přehnaně umělecké, záběry krajin. Děj se zpočátku trochu táhne, téma se zdá být omleté tisíckrát dokola, ale jak se problémy postupně vyhrocují, začíná to být nesmírně zajímavé a za dechberoucí katarzi na konci všechny nedokonalosti z počátku ráda promíjím. Sláma je takový náš český Lars von Trier. A taky nesmím zapomenout na úžasný soundtrack Vypsané fiXy, který mě na film přilákal.

Není moc seriálů, u kterých se zároveň bojím, směju i brečím. Možná i proto mě Misfits až tak chytli. Úžasný nápad, reálné postavy, mezi kterými si určitě najdete tu svou, perfektní humor, bláznivé zápletky a... mohla bych o nich mluvit donekonečna, těším se na rozjíždějící se 3. sérii!

Ufff, seriál mám ráda, ale ve formě celovečeráku je to i na mě trochu moc... Pár dobrých hlášek, kritika americké společnosti ("násilí je v pohodě, když při něm nemluvíš sprostě"), ale jinak jen samá "kurva", co po půl hodině ani nepobaví, ani nešokuje. Ale i na dnešní poměry by to byl odvážný počin, za to smekám pana Klobouka.

Kdo píše, že film nemá děj, je tupým ignorantem, neschopným přemýšlet a číst mezi řádky. Přesně jako v komixu je nutné zapojit fantazii a některé věci, ukryté v mlze, si jednoduše domyslet. Mně osobně to nehorázně bavilo a jako Jeseničákovi mi mimo jiné imponuje přesně vystihnutá atmosféra kraje a hudba domácké skupiny Priessnitz. Nebel je něco nového, na naše poměry nevídaného a já mu hrozně moc držím palce a ještě několikrát si tu magii v kině zopáknu. Rozhodně FILMOVÝ ZÁŽITEK ROKU!!!

Mám tu lehce šílenou, Trierovskou poetiku ráda. Melancholie jsem se nemohla dočkat od prvního zveřejnění traileru a i přes spoustu otrávených reakcí lidí, co film viděli přede mnou, jsem si dnes v kině užila jeden z těch dokonale exaktických zážitků, který ve mě umí vyvolat jen kvalitně natočený film. Charlotte tentokrát ustupuje do pozadí magicky krásně Kristen a začíná podívaná plná deziluzí, zvratů a konečně vyřešené marnosti. Asi nemá moc cenu řešit, nakolik divák souhlasí s vizí "zlého světa", přistoupit na tu hru a kochat se komorním dramatem obou hrdinek a vizuálně dokonalými obrazy, které potěší nejen milovníky německého romantismu. Jediné, co filmu dle mého názoru ubírá na plném hodnocení, je prvoplánově dramatická hudba, která v některých chvílích až přehnaně tlačí na pilu. Kdyby se Trier aspoň v tuto chvíli navrátil ke kořenům Dogmatu a zanechal místo té majestnátnosti hrdinky jen tak rozrušeně dýchat do tiché noci, ve které se planeta stále víc blíží, byla by atmosféra mnohem tíživější... Ale i tak výborné, těším se, co na nás Trier ukuje příště!

Úžasná melancholie se střípky dávného štěstí, přirození herci a výborná hudba. Přesně tak si představuje převedení básně na plátno a skoro se mi nechce věřit, jak krásné a opravdové bývaly kdysi české filmy. Kde je jim dnes konec?