duddek

Po dlouhé době jsem se u filmu bál. Vzhledem k chytrému námětu můžeme skoro celou dobu sledovat osamocenou postavu pohybující se ve více či méně přehledném prostředí se skřípavými zvuky... A když vám pak uprostřed noci šustne něco v kuchyni, necítíte se úplně komfortně.

Natočeno poněkud starosvětsky, ale příjemně si u toho člověk odpočine. Adaptace Twainovy povídky věrně zachycuje, jak vám majetek otevře spoustu dveří (a to nemusíte utratit ani vindru) a zajistí zájem a úctu na všech frontách, ale zároveň jak rychle se tenhle přístup změní, když to tam je náhle vaše jmění. P. S. Je zajímavé, že chudí muži dovedou mezi smetánku zapadnout přesvědčivě i bez důkladného výcviku, který potřebovala třeba Eliza Doolittlová. :)

Zkratkovitý díl tvořený sledem nesouvisejících (ne)událostí (prší, Fík jde na vandr, na hradě nikdo není, tak přijde do přístavu). Hvězda dolů za to, že Fík v roli plavčíka fyzicky napadá ryby/žraloky, kteří nic neprovedli. Je také s podivem, že Ája Fíka jen tak nechá odejít do světa, ani slzu neuroní.

Nepříjemný film s krutým, nesnesitelným Čepkem. Scházelo mi trochu víc vnitřního prožívání, jak u Štěpy, tak u Pavla... vlastně u všech postav. Hvězdu navíc dávám za pěknou scénu s dítětem ve vlaku ke konci filmu.

Nápadité a vtipné místy i pro dospělé (výborná parodie na úřady). Děti přitáhne také dějová pestrost - vzhledem k počtu úkolů má film pramálo hluchých míst. "Hele, tlusťochu, snad si nemyslíš, že kněžky pro tebe budou vařit!" :)

Dana dobře ukazuje, jak se za sebe holka může postavit. Skvělé.

Pěkná hudba. Ta Morriconeho i dobové hity. Oproti Kubrickovi určitě otevřenější, je cítit mnohem větší napětí mezi protagonisty. Lyneovo zpracování má podle mě líp vybudovanou atmosféru a je celkově napínavější, mysterióznější. Tahle Lolita je o poznání koketnější a tenhle Humbert je sice větší švihák, ale na druhou stranu si s ním Lolita dělá, co chce, a on si nechá všechno líbit. To u Kubricka vidět není.

Když mám srovnání s remakem z roku 1997, zdá se mi, že James Mason se do téhle role vůbec nehodí, vzezřením ani chováním. Hraje starýho páprdu, na kterym není nic zajímavýho, hrozně okatě se Lolity zastává, směje se tý ženě, k Lolitě se pak chová vrcholně majetnicky. V téhle Kubrickově verzi je dle mého taky mnohem víc nevěrohodných scén, je o poznání nudnější a snad i upovídanější.

"Nezlobte se, že jsem krásná."

V téhle adaptaci bohužel není pořádně komu fandit, většina postav je nesympatických. Matka Hlaváčová  je učiněná mrzoutka, přísná, nesoucitná, neustále se staví do role oběti a obviňuje ostatní z toho, čím se nejvíc proviňuje sama ("všichni myslíte jenom na sebe, na cizí bolest nemyslíte"). Pak tu máme prince Dlouhého, který nedělá nic jiného, než že v jednom kuse civí na krkavce na okně, a jeho sestru Chýlkovou, co nesnese, když ji cokoliv/kdokoliv připraví o jeho pozornost. Nelze si nevšimnout toho erotického nádechu jejich vztahu (jak slizce se ona lísá k princi, stejně tak potom poskok Chrt k ní...), to se mi zdá do pohádky krajně nevhodné. Za ještě méně vhodné považuju, aby se v pohádce pro děti krvavě vraždilo dýkou... to už je příliš. Vlastně dost pochybuju o tom, že by se nějakému dítěti tahle pohádka mohla líbit. (Pro koho ale potom je?) Navíc se velká část děje odehrává v zámku bůhvíproč plném babizen, nuzáků, otrhanců a ztracených existencí s pokřivenou postavou i charakterem. Dále mi nesedl varhanní doprovod, podivoval jsem se nad nelogičnostmi v ději (Chrt pronásleduje prince na koni pěšky) i v hlavách protagonistů (princ křičí na němou: "Tak promluv přece, prosím tě!") nebo nad nepravděpodobnými dialogy (Bohdanka: "Zradila jsi mě, vodo, zradila!" - Voda: "Jak chceš..." – to se opakuje asi desetkrát). O čtvrtstoletí dříve natočil stejný režisér tuto pohádku jako studiový televizní film, a ačkoliv ani to není žádná zvláštní podívaná, stojí v mých očích o dost výš (tehdy ovšem Bohdanka neměla rodiče, nýbrž chůvu, zato byl naživu král). "Zabili jste chléb!"