Whikki

Když Orfanik (Rudolf Hrušínský) naposledy procitne a plazí se ke kabině, aby zničil váleček s nahrávkou, chybí na scéně kontrabasem probodnutý Zutra (Augustín Kubán), který by mu měl ležet v cestě.

Škodovka, která exceluje pod taktovkou Petra Čepka, je model Škoda 1000 MBX nebo Škoda 1100 MBX (maličko větší kubatura, asi 1107 cm3). Těchto vozů se vyrobilo něco kolem 2 500 kusů. Na tehdejší dobu jde o velmi moderní bezsloupkové provedení vozu, skutečný skvost tehdy ještě ryze české Škody.

V literárním scénáři je coby výrobce „kazové elektronky E13“ uveden podnik Katoda Břeclav. Ve filmu však nakonec v podání Oldřicha Velena zazní s hanáckým přízvukem: „Vadná elekrónka E13 z našeho podniku Katoda Olomóc“.

Premiéru měl snímek Kolja 15. května 1996 v pražském kině Blaník.

Rozpočet filmu činil 28 milionů korun českých.

Film se natáčel v Nymburce (krematorium), v Úštěku, ve Františkových Lázních, na Šumavě u řeky Vydry. S Františkem Loukou (Zdeněk Svěrák) poznáme i pražské lokality, kde moc veselo nebývá: strašnické a motolské krematorium, strašnický hřbitov, ale také restaurace na Spořilově, U Schnellů na Malé Straně, dnes už neexistující Malostranskou kavárnu, vestibul dřívější stanice metra Moskevská – nyní Anděl, Staroměstské náměstí a konečně i ruzyňské letiště.

První klapka padla přesně 21. srpna 1995 na Vinohradském hřbitově kousek od strašnického krematoria - poslední klapka pak na samém konci měsíce října v Bartolomějské ulici. Zde se natáčel Loukův (Zdeněk Svěrák) výslech v souvislosti s fingovaným sňatkem.

Jako ideální představitelku zpěvačky Kláry si Jan Svěrák představoval nejdříve Magdu Vašáryovou. Nakonec ji ztvárnila Libuše Šafránková.

Roli sociální pracovnice Zubaté odmítla Jiřina Jirásková. Nahradila ji Regina Rázlová.

Představitel Kolji Andrej Chalimon byl nalezen Janem a Zdeňkem Svěrákovými v agentuře Nikity Michalkova (Moskva). Je jedním z prvních dětí devadesátých let - narodil se 1. ledna 1990.

Jeden z nejvíce kritizovaných a nejméně pochopených filmů 80. let.

O hudební doprovod se postarala německá skupina Tangerine Dream hrající elektronickou hudbu.

Své znechucení filmovou adaptací dal autor předlohy najevo v povídce Cust (Šmiky) o spisovateli, který se pomstil filmaři, jenž zprznil jeho dílo, pomocí kouzla voodoo.

Film byl natočen podle knihy F. Paula Wilsona "Pevnost".

Terence Hill údajně odmítl film kvůli své spolupráci se Sergio Leonem na filmu Mé jméno je Nikdo (1973). Jiná teorie zase tvrdí, že důvodem odminutí byl fakt, že nechtěl točit tolik komedií v rychlém sledu zasebou, aby se nestaly okoukanými.

Jakožto parodie pokleslé socialistické zábavy, kde šmíra panující v showbyznysu byla zároveň satirickým obrazem všeobecných společenských poměrů, se v době vzniku film dostal jen do omezené distribuce. Jeho televizní vysílání bylo v roce 1985 "pozastaveno" a snímek se na obrazovce objevil až v říjnu 1990.