Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (195)

plagát

Neznámy vojak (2017) 

Válka ve své opravdovosti. Finové pod vedením Aku Louhimiese nadřadili atmosféru, hlubokou intenzitu a příznačnou syrovost nad pro "válečný Hollywood" tolik typickou - avšak často jen zdánlivou - velkolepost a kýble patosu. Fantastická je především kamera. Řemeslně výborně zvládnuté dynamické akční scény střídají dech beroucí "slow motion" záběry mimiky hrdinů uprostřed často fatálních chvil či "odpočinkové" segmenty představující krajinu severské tajgy. Film ale nabízí ještě víc. Louhimies umně střídá okamžiky nevyhnutelné frontové melancholie se stejně tak nevyhnutelným frontovým humorem a vykreslení hlavních postav je podpořeno rodinnými flashbackovými či dokonce paralelními událostmi. A abych nezapomněl - herecký výkon Eero Aha v roli drsného, ale oproti Hollywoodu naštěstí nikoli "chucknorrisovského" svéráze Anttiho Rokky je vynikající! Tuntemon sotilas je jedním z nejlepších válečných filmů z prostředí druhé světové války (ne-li ten úplně nejlepší). Jedinou kaňkou (krom pro mne jen těžce stravitelného faktu, že premiéru takové bomby na maloměstě, kde žiju, navštívilo celých 12 lidí, zatímco různé "blockbusterové" nesmysly se těší vždy vyprodané kulise) tedy zůstává, že česká kina nabízejí pouze kratší 135-minutovou verzi, protože plná 180-minutová "alternativní" nálož je přesně to, co chci ještě někdy vidět! Jdu zkontrolovat svou Top 10 oblíbených filmů. 5 *****.

plagát

Anihilace (2018) 

Namísto konkurence Arrivalu nabízí Annihalation spíš jeden velký chaos. Ten ale - jak to někdy bývá - nevyplývá z přílišné složitosti, nýbrž z totální příběhové jednoduchosti a nepropracovanosti, čemuž se v průběhu filmu jen stěží věří. A to, trestuhodně, včetně mnou tolik očekávaného finále. Velice slušná atmosféra + důležité varování před potenciálním nebezpečím genetických experimentů + Natálka (bohužel ani ta) film nezachrání. Anihilace si hraje na daleko víc než skutečně je. Sotva 3 ***.

plagát

Muž z Acapulca (1973) 

Jako parodie dobré, navíc s perfektním dabingem Jana Třísky. Mě ale Muž z Acapulca bohužel zas tolik nebavil (a Francois už vůbec ne), což je u komedie jednoduše průser. Nebýt úžasné Jacqueline Bisset, tak to dost možná i vypnu. 3 ***.

plagát

Stratili sme Stalina (2017) 

Tohle jsem si - i profesně - nemohl nechat ujít. Čekal jsem méně krve a mně známých reálií a naopak ještě více satiry a vtipu, nicméně zklamán jsem neodcházel. Sarkastická orgie, která se od reality roku 1953 v SSSR úplně odchylovat nebude. Za mě září především Jason Isaacs v roli maršála Georgije Konstantinoviče Žukova. A koho by nepotěšil jak podsvinče kvičící Berija, že ano... 4 ****.

plagát

Prezident Blaník (2018) 

Neskutečně vulgární, ale velmi věrné satirické vyobrazení politické situace v naší zemi. Všudypřítomnou sprostotu častokrát doplní i velmi vydařený vtip. Průser je, že ta vulgarita je naprosto autentická. Seriál tomu sluší víc, tohle trvalo až příliš dlouho, ale prezidentská volba samozřejmě byla příležitostí ke zhotovení celovečerního Tondy. 3 ***.

plagát

Pásky z Nagana (2018) 

Zase ze mě byl ten jedenáctiletej klučina. Obrovská nostalgie, možná i zkreslující hodnocení, nicméně Ondřej Hudeček rozhodně odvedl skvělou práci. 5 *****.

plagát

Bojovník (1997) 

Johnny Depp není jen Jack Sparrow. Náročné nevšední psychologické drama. Doputovalo k očekávanému konci. Ale přesto jsem celé dvě hodiny věřil, že se něco zlomí, že to dopadne jinak... 4 ****.

plagát

Psia duša (2017) 

Ano, je to naivní, čitelné, klišovité až patetické. Ale současně také neuvěřitelně přirozené, pozitivní a milé. Zbytečný patos opravdu rád nemám, ale Hallström to zvládl udržet v nenásilné rovině. Za mě je to přesně mezi 3 *** a 4 ****, ale protože se rozhodnout musím, tak za ty pozitivní emoce jdu o ten ždibec nahoru.

plagát

Chlapec v pruhovanom pyžame (2008) 

Nerealistický, ale obrovsky jímavý příběh o kamarádství syna SS-mana a židovského chlapce, spadajícího pod jeho kontrolu. Pohled na notoricky známé skutečnosti, ovšem velice nevšední cestou. Tohle, společně s až brutálně vygradovaným závěrem, dává celkem 4 ****.

plagát

Ježek (2009) 

Další z nekomerčních, hravých, komorních kousků. A ty já moc rád. Proto, i přes občasnou klišovitost, 4 ****.