Dolli

Dlouho jsem přemýšlel, jestli dát 3 nebo 4 hvězdy. Ale film, ze kterého deprese doslova prýští a dopadá na vás ještě dlouho po jeho zhlédnutí a který ukazuje tak zpackaný život jednoho bežnýho chlápka, si ty 4 zaslouží.

Velice příjemná a pohodová záležitost, která dokáže člověka po hektickém dnu pohladit na duši a hodit ho do klidu. Námět je prostý, ale chytlavý a i přes očekávaný průběh děje dokáže příběh navodit tu správnou pohodovou atmosféru "road movie". Zde platí více než jindy, že cesta je cíl. Rozhodně se ale nejedná o komedii a ani žádné velké drama se zde nekoná. Je to takový lepší film o sblížení otce se synem a jak jeden zhrzený šéfkuchař téměř na dně hledá cestu zpět ke spokojenému životu.

Nebetyčná ubíjející 100 min trvající nuda. Vím, že svým názorem půjdu proti všem, ale absolutně nerozumím tomu vysokému hodnocení. Očividně nedokážu ocenit tenhle styl vyprávění, kdy na sebe hrdinové dlouhé minuty civí a snaží se vyjádřit veškeré pocity hlubokými zamyšlenými pohledy a největší erotikou je položení ruky na ruku toho druhého (polibek ve výtahu záměrně vynechávám). Hlavní hrdina se tváří jak ťulpas, jeho vyvolená vypadá jako domácí puťka a "zápletka" se závodním autem je zcela zbytečná. Vraždy byly všechny dost očekávatelné a v řadě příkladu zcela zbytečně brutální. Pochopil jsem snahu šokovat diváka a ukázat druhou tvář řidiče, ale ten způsob provedení mě nijak ze židle nezvedl. A jen dvě honičky za celý film? A jmenuje se to Drive? Nebýt mé zásady, že se na každý film dodívám do konce, vypínal jsem ho po 20 minutách a ušetřil si víc jak hodinu života.