XXXXXXXX

The Devil Inside, je další ukázkou dobových camera footage. Ze samotného vymítání ale vidíme povětšinou velké kulové, sem tam nějaké to zmítání na posteli, kroutící se hnáty, vícero světových jazyků, démonickou chřipku, druhotné posednutí a celé to uzavírá velmi ukvapený a useknutý konec. Film na pomezí hororového průměru, místy i podprůměru. Zdejší hodnocení ostatně mluví samo za sebe.

Jedna hvězda za poměrně originální původní námět. Ale to je tak to jediné pozitivní. Nechápu, proč se na začátku tvůrci zdržovali s minulostí postav, když je to filmu stejně úplně k hovnu. Nevíme kdo, kdy, jak a proč a za celý film se nám to tvůrci neobtěžují sdělit. Rubačka ok, ale kdo stojí za pravidly a co měl u Satana znamenat ten absurdní konec? To jako vážně?

Vtipná a zábavná komedie na jeden večer, která bohužel neví, čím chce vlastně být. Jestli primárně vztahovkou, nebo snad jen zábavnou komedií. Pegovy křeče obličejových svalů, zdá se, stále fungují, a Beckinsale vypadá stále úžasně. Jenom škoda, že se chvilkami přistihnete, jak dumáte nad tím, na co se to vlastně díváte.

Překvapivě fungující kombinace akce, napětí, a humoru v jednom. Nevím jestli to měl být odrazový můstek pro tehdejší herce, ale sešli se tu Malkovich, Buscemi, Trejo, Cusac, Cage. I když teda tu zdejší roli Buscemiho jsem nějak napochopil. Tak byl nebo nebyl to pedofil? A jak se dostal z letadlo? Navzdory všemu však Con Air však zůstává první, a posledním úspěchem Simona Westa.

Určitě jste si někdy říkali, kdybych tak tohle mohl udělat jinak. Což si David od určitého osudného dopoledne říká taky. A když se mu naskytne příležitost, no tak by byl hřích ji nevyužít ne. Klasický scifi námět, zabalen do atraktivního provedení a doplněn sympatickým Mikellsnem v hlavní roli. Jenom by mě teda jako zaujímalo, kde se tam ten průchod vlastně vzal?Toho stavitele bych tutově zaměstnal na plný úvazek. Nebo co se jako dělo po konci, nemuselo to tedy končit tak useknutě. Ale co už.

Bylo nebylo, to takhle jednou Devítka táhla na sever, proti Piktům. Bohužel, se ale s nemalým nadšením vrhla na kopí a sekyrky přihlížejících Avatarů, a ORLOVI se trošičku přistřihli křídýlka. O několik let později se po jeho stopách vrhá neohrožený Tetovačka, mající po svém boku toliko divocha Escu, za jehož escot servis by mu padaly k nohám i tolik proslavené, na escortu stavící společnosti. No ale protože ty v té době neexistovaly, pár stovek Avatarů bude muset stačit. A když už chtěl jít Marcus dom, postaví si do latě partičku bezďáků a budižkničemů, kteří neváhájí za Orla vrhnout třeba i nejbližšímu Avatarovi k nohám. Je to taková historická kravina, ale bojůvky má zpracovány poměrně efektivně. Aneb potřebujete děj roztáhnout na dvě hoďky? Hodtě tam 20min bojovku, potom 70min vyplňte příběhovou vatou a na konečných 14 tam narychlo narubejte závěrečnou bojovku. Příště víc bojovek a méně příběhových sranců a možná že už to do třetice i vyjde.

Pomalu od první minuty, se divák neubrání srovnávání s Parťáky a co si budeme nalhávat, Loupež na úrovni, zaostává minimálně o jednu dekádu. Ale stejně se, čas od času, neubráníte arogantnímu úsměvu, (dílo Labiace Mauveho Klaminského, situace s ověřovatelkou pravosti, existenční dialog policisty a křiváka o rozpoznání a nerozpoznání vagíny). A samozřejmě grandiózní finále, ve stylu již zmíněných parťáků. A za tohle si to ty tři hvězdy prostě zaslouží.

Z počátku, se Temné kouty tváří, jako originálně pojatá kriminálka. Stane se hromadná vražda, a jedinými přeživšími jsou malá Libby, a její bratr Billy (údajný) vrah. Vždyť přece Libby samotná dosvědčila, co že se vlastně stalo. No ale zkuste si věřit osmiletému frackovi. A po letech se dnes už dospělá Libka, pod patronátem klubu řešícího vraždy, snaží poodhalit, co se vlastně ten večer stalo. A tak se divák vzápětí setkává s řadou postav, na které naráží vlastně úplně poprvé a filmu to je úplně u řitního otvoru. Do toho si přimyslete zmatené flashbacky z minulosti a to, že mi asi půl filmu trvalo, než jsem rozeznal Bloncku, která se do Billyho zabouchla, od Brunety, pro kterou měl slabost Billy. Do toho né zrovna moc uspokojivý závěr, a Temné kouty, by se spíš měly přejmenovat na Šedivou mlhu, protože se nepřesvědčivě snaží mlžit až do poslední minuty. Nechápu, proč to místo Finčra, který obstojně zrežíroval i Gillianinu předchozí knihu, dostalo do pracek jakési střevo, které poslední úspěšný film natočilo před 5 lety. Škoda. A nezapomínejte, za všechno přece může Satan!!!

Když už jsou tu ty vánoce, bylo načase podívat se taky na nějakou tématickou hromadu povídek no ne? Bohužel trpí stejnou chorobou jako konkurenční haloweenská kompilace. Povídky jsou zkrátka slabé a nevyvážené. Nadprůměrné jsou povídka s Krampusem a pak ta se Santa Clausem. Zbytek je jako obvykle odpad. Škoda. Kdy už koněčně pány u kamer napadne, přestat strkat povídky do celovečeráků a natočit raději důstojného nástupce Podstaty . Když ona ale bude ta pravá podstata jen jedna což?

Do svého deníčku, nikdy více nekoukatelných filmových spojení si dnes píšu špionážní komedie. Ne jako vážně, s podobnými kravinami (většinou v nich hraje pan Statham) se poslední dobou roztrhl producentům pytel. Tak to vezmeme pěkně od začátku. Již úvodní titulky parodující většinu nejznámějších bondovek, divákovi zanechávají pachuť v ústech a to je vážení teprve začátek. Následuje "smrt" pohledného a velmi schopného agenta a do terénu následně vyráží jeho boubelatá a značně otylá asistentka. A světě div se, i přes svůj tělesný handycap, (300kg čisté váhy), dokáže vyřídit několik čistě testosteronových steroidy nacpaných jedinců, a vyráží po stopě zdejší zločinecké famme fatalle, (asi jediná koukatelná herečka celého filmu), a i když by jí nejraději zadusila svým puchem ze zapoceného podpaží, neváhá jí několikrát zachránit život. Do toho si připočtěte kalsické dvojité agenty (wtf?) a o stopáž 120m je postaráno. Zdejší srovnávání s Kingsmanem je opravdu poněkud mimo mísu. Snaha byla ale raději bych tento žánrový patvar již příště nechal ležet v jeho zaslouženém hrobě.