Krysap

Bože můj, co já ještě budu muset kvůli tomu Jin-hyeokovi vytrpět za sračky..

Vážně tak blbý hodnocení? Mně to připadá jako super nápad, ráda pozoruju při snídani, je to poměrně relaxační záležitost. Bohužel ale většinou vůbec nevím, kdo to má být :-) Ale já mám obecně problém s rozeznáváním obličejů.

Téma šamanství by si rozhodně zasloužilo trochu promyšlenější dílo. Přece jenom, pokud se v počátku stanoví nějaká pravidla, je potřeba je dodržovat až do konce, jinak jde všechno do kopru. A atmosféra může být sebelepší. Jednu věc musím seriálu uznat - snad nejméně sympatické hlavní hrdiny, co jsem za dlouhou dobu viděla - ta podivná dívčina s děsně debilním Death note výrazem, mdlá novinářka a totálně umrlej policajt.. Přišlo mi, že ty lidi ani nebaví hrát.. Přitom sám příběh tak špatný nebyl, kdyby se stopáž zkrátila na polovinu, rozhodně by to prospělo. Tolik flashbacků jsem snad ještě nezažila..

Sorry, to nešlo dosledovat. První půlka ještě jakž-takž, ale potom už to přešlo do totální sračky. Pořád kdo koho miluje a jak moc, bleeeeeeee.. Přitom tam bylo tolik zajímavých postav, jako třeba ta mumie.

Panejo, asi začnu příběhům ze školního prostředí trochu víc důvěřovat.. Tohle byla pecka, zajímavý téma a finále výborně vygradovaný. Nejlepší seriálová postava za delší dobu - veterán z dodávky :-)

Samotný příběh se mi líbil moc, postavy skvělé, případy zajímavé a napínavé to bylo čím dál víc až do konce. Sice je občas potřeba vypnout mozek, protože je tam pár skutečných úletů v logice, které ale, pokud člověk mávne rukou, nijak zvlášť zážitek nekazí. Líbila se mi i hudba. Perfektní byli snad všichni herci. Co si naopak autoři mohli odpustit (a u OCN jsem toto registrovala už několikrát) je směrování všech akčních scén do tmy - to míhání baterek ve tmě (i když se dá rozsvítit), i v opuštěných objektech záhadně rozsvícené lampy a reflektory a naprosto dementní nasvícení scén všemi barvami jak na diskotéce, mi po dvou dílech už připadalo extrémně otravné.. Ale jinak - OK!

Tedy jako doják bych to moc nenazvala, nebo to ve mně zrovna dojetí nevyvolalo jako u ostatních. Ale bavilo mě to. Bavily mě postavy, bavilo mě prostředí. Bavili mě herci (hodně moc). Bavil mě ti ten dětinský humor. Bavilo mě i severokorejské prostředí, přestože bylo vykreslené tak idylicky a rozkošně, že se mi chvílema až zvedal kufr. Ale co, někteří lidé okolo mě takhle přesně popisují dětství v socíku a nějak si neuvědomují, že já si to taky pamatuju.. :-))) Rozhodně doporučuju ke zhlédnutí. Když nic jinýho, tak herce si člověk opravdu užije. A teď hlavní negativum - hrozně, ale opravdu hrozně, mě sraly ty uječené písničky. Ano, je to skoro v každém korejském seriálu, vím, za těch 10 let co skoro denně nějaký sleduju už jsem si mohla zvyknout.. Ale tady byly opravdu hnusné a rušivé.

Tohle mě totálně rozbilo. Přitom wuxia není vůbec můj oblíbený žánr. Nikdy se mi nestalo, abych u happy endu řvala jak želva. A nejen u něj. V podstatě u všech těch scén, kde byli ti dva spolu a místo slov mluvily pohledy. Pane bože, taková poetika a romantika! Ufffffff... Navíc estetická stránka je kolikrát tak vymazlená, že jsem si prostě dala pauzu a kochala se tou vizuální krásou. To se týkalo hlavně lokací, staveb a kostýmů. Bylo tam samozřejmě pár negativ, a to především některé totálně nezvládnuté triky, jako umělé příšery (ten pes v podzemí) nebo polystyrénové kulisy. Ale jinak... no nemám slov.

Panejo, tohle byla lahůdka! Něco tak nechutného a zároveň zajímavého a v podstatě i zábavného aby jeden pohledal.. Ty úchylné postavy a krásná ukázka, jak snadno mohou okolnosti změnit obyčejného člověka.. Asi jsem taky úchyl, ale já si to neskutečně užívala, i když se mi chvílemi dělalo špatně. Jediné, co se mi moc nelíbí, je, že příští týden musím k zubaři..

Shin Se-kyeong je moje oblíbená herečka. A zase nezklamala. Ale jinak byl seriál takový moc neakční a zdlouhavý.