RasputincZ

Tento brak proslavila scéna, kdy obrovský žralok doslova sejme letící letadlo. Zní to bizarně a bizarně to díky šíleným efektům i vypadá, ale nejsmutnější na tom je, že za těch 90 minut utrpení a nudy stojí právě jen ta scéna, takže pokud si o tomto filmu chcete udělat obrázek bez újmy na zdraví, doporučuji na youtube vyhledat pouze tu jednu scénu a absolutně o nic nepřijdete. Zbytek filmu nelze hodnotit jinak než odpad. Celý film působí spíš jako výsměch a nikdo Megažralok vs obří chobotnice snad ani nemůže brát vážně ( doufám, že ani tvůrci ne), protože je to sračka na entou.

Velký humanista Chang-dong Lee využívá železniční dráhu jako prastarý mýtický symbol cesty. Retrospektivně líčí příběh Yongha od sebevraždy až po naivní mládí, které deformuje společnost, láska a politická i ekonomická situace v zemi. Další silně "literární" film. Oproti pozdějším režisérovým filmům se jedná spíše o průměrnou záležitost, která v porovnání třeba s Oasis kvalitativně neobstojí.

V porovnání s Gone Baby Gone je příběh jednodušší a film celkově postrádá jakékoliv dějové zvraty. Vše je předvídatelné už z traileru a vy jen očekáváte, kdy se Dougova milostná aférka provalí a co bude následovat. Město těží především z výborně napsaných postav, které jsou všechny zajímavé a dobrých hereckých výkonů ( hlavně Jeremy Renner zaujal). Affleck si pohrává s myšlenkou, jak jedno místo, jedna čtvrt může zkazit generace mladých lidí, kteří jen jdou ve šlépějích svých rodičů nebo neumějí žít jinak. Přesto jsem za tou hromadou akce, lásky, lží viděl i něco víc. Na konci Gone Baby Gone Affleck naznačil, že člověk se prostě změnit nemůže. V jeho druhém filmu se naopak snaží diváka přesvědčit, že se člověk dokáže změnit, pokud má opravdu pro co bojovat. Jediné, na co si mohu stěžovat je hudba. Právě hudba mohla podpořit emocionální stránku filmu. Emoce ve filmu sice fungovaly, ale ne tak lehce uvěřitelné jako v jiných snímcích ( Eastwood v Gran Torinu, Al Pacino na konci Heat nebo třeba Gone Baby Gone). I tak považuji The Town za jeden z nejlepších filmů letošního roku a pokud si Affleck udrží tak vysokou latku svých režisérských počinů, můžeme očekávat, že se zařadí mezi elitu žánru.

Po druhém zhlédnutí za 4.

Knihou nezasažen, ale po filmu zatraceně spokojen :) Asi se zde nedá mluvit o nejlepším filmu, co velmi kreativní a inspirativní režisér Fritz Lang natočil, přesto obsahuje Ministerstvo strachu prakticky všechny charakteristické pilíře, které by měl kvalitní noir thriller obsahovat. Sympatického hrdinu jak vystřiženého z filmů Alfreda Hitchcocka, navíc Ray Milland byl dle mého názoru velmi dobrý herec silně připomínající Jamese Stewarta. Ačkoliv námět není nikterak novátorský, pečlivě budovaná atmosféra, hra s napětím a závěrečný twist s akční dohrou dělá s Ministerstva strachu velmi solidní noir detektivku, kterou by měl vidět každý fanoušek žánru.

Skvělé hokejové drama, které patří mezi naprostou elitu žánru. Vypjatou atmosféru mezi USA a Sbornou skvěle znázornuje až dokumentaristická režie a dobové rekvizity. Kamera je na televizní poměry znamenitá, měl bych sice pár připomínek ke střihu, který mohl nechat větší prostor čiré akci, ale i tak se jedná v rámci sportovního dramatu o výrazný nadprůměr, který se vyplatí vidět.

Geniální soundtrack. Hlavní postavy skvěle fungují, každá z nich by na svých bedrech utáhla i průměrný seriál. Zezačátku jsem se moc nemohl naladit na stejně odlehčenou, revoltující vlnu. Misfits podobně jako třeba celkem nový Kick-Ass berou všechno to hrdinství, osudovost s mladým nadhledem a spíš to zesměšnují svým výstupem (například skvěle nahláškovaný Nathan, který si mě nakonec získal ze všech postav nejvíc). U Kick-Ass mě to obtěžovalo, zde mi to ve spojení s britským "šrmncem" neskutečně sedlo. Ten seriál je prostě stylový, dnešní, mladě energický a neskutečně zábavný. Plný počet nedávám kvůli druhé sérii, kde mi vadila zvýšená sebedůležitost, proti které celou první sérii tak úspěšně v Misfits zbrojili. Celá ta věc s budoucností mi přišla nelogická a zbytečná. Informace, že se Robert Sheehan (Nathan) nevyskytne v třetí řadě mě zaskočila a bojím se, že to bude obrovská rána pro celý seriál. Uvidíme, jak se s tím tvůrci vypořádají.

Originálními scénami a hláškami se to ve filmu jen hemží, ale co naplat, když má film tolik hluchých míst a záverečná katarze s životními pravdami mi vyzněla úplně v niveč. Chápu, že to nastartovalo Smithovu kariéru a na prvotní, nezávislý film je to slušné, ale já čekal od těch slavných Clerks víc. Možná jsem tomu jen nepřišel na chut. Snad je dvojka zábavnější.

K Moneyballu mám několik poznatků: 1) Brad Pitt je skutečně Pan herec a nevěřím, že existuje role, kterou by nebyl schopný zahrát. 2) Baseball je pro mě španělská vesnice, ale Moneyball ve skutečnosti o baseballu vůbec není, je to spíš životopisné drama než ryzí sportovní drama. 3) To, že scénář napsal Aaron Sorkin jsem popravdě nevěděl, ale jeho rukopis jsem ve filmu pocítili už během promítání. Opět jde především o peníze a fakt, že Billy Beane byl především průkopník a revolucionář ve světě baseballu a jeho systému scautování hráčů a řízení týmu obecně. 4) Bennet Miller není David Fincher a nedokázal mě na 133 minut připoutat do sedadla tak, abych jeho po všech stránkách kvalitní film hltal plnými doušky. Přesto rozhodně Moneyball doporučuji ke zhlédnutí! :)

Moon je inteligentní film, který zaujme mainstreamového diváka a neurazí ani sci-fi geeka, protože Duncan Jones netlačí na pilu, nesnaží se diváka otupit drahými efekty a akcí (neříkám, že to někdy není potřeba :) ). Největší síla filmu tkví v hereckých výkonech – one-man show Sama Rockwella a hlasu Kevina Spaceyho a v hudebním doprovodu Clinta Mansella. Právě Mansellova hudba dodává celému filmu mírně sentimentální atmosféru, která do děje zapadá. Přesto nemohu dát plné hodnocení, jelikož mě film emocionálně tolik nezasáhl a závěrečnou pointou si nejsem vůbec jistý.