Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Dokumentárny
  • Western
  • Dobrodružný

Recenzie (577)

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana (1974) (seriál) odpad!

Nejstrašnější na téhle hrůze je to, že se natočila za peníze daňových poplatníků a snad ještě zrůdnější mi připadá, že se to může dnes vysílat a vydávat na DVD a že se to úspěšně prodává. Myslím, že to hodně vypovídá o tomto národě. Geniální dokumentaristka Leni Riefenstahl byla za svou filmouvou oslavu nacismu postavena po válce před soud. Jiří Sequens měl být za toto dílo, nechutným způsobem propagující zločineckou KSČ, postaven před soud také! To by si ale většina národa musela dát rovnítko mezi nacismus a komunismus. To ale zatím vůbec nehrozí a tak nás, kteří jsme to udělali již v hluboké totalitě je stále menšina. Doufám, že ti slušní herci, co v tom hráli se za to alespoň dnes stydí. Vým, že nebylo tehdy lehké odmítnout hrát v něčem takovém. Byli ovšem tací, kteří to dokázali. Vážím si těch herců, kteří se za tyto role stydí a dokázali to veřejně přiznat. Pár jich znám, ale není jich mnoho.

plagát

Marketa Lazarová (1967) 

Tenhle film, je černobílou básní filmového plátna, která působí, a věřím, že působit bude, nadčasově. Když se tento film promítal na festivalu v Moskvě v polovině devadesátých let minulého století, mohli nadšení Moskvané přítomného Františka Vláčila umačkat, takže jej nakonec museli pořadatelé vyvést zadním vchodem. Inu setká-li se geniální spisovatel s geniálním filmařem, musí vzniknou něco výjimečného. Zde hodnotící Galadriel a Duglasovi bych chtěl říci, že pokud se u tohoto filmu nudili, musí příčinu hledat u sebe. Prostě tenhle film není a ani nebyl dělán pro většinového diváka a většinového diváka naší doby už vůbec ne. Ale to už tak bývá - velká divácká úspěšnost bývá často v nepřímé úměře k hodnotě díla a jeho nadčasovosti. Výborných komentářů je zde hodně. Za nejhorší považuju komentář od Crawler-D, dosmen, Tsuki, gijm.

plagát

Údolí včel (1967) 

Mám jen jednu otázku, proč se dnes už takto silná díla netočí? Nejsou režiséři, scénáristi? Herci? Představme si jen, koho z dnešních hereckých hvězd obsadit do rolí obou rytířů? A to je asi zároveň odpověď na výše položenou otázku, proč už dnes takovýto snímek nemůže vzniknout.

plagát

Ďáblova past (1961) 

Bylo mi 9 let, když se tento film objevil v kinech a zanechal ve mě velký dojem. V dětských očích to byl horor, který děsil. Možná zapamatování si tohoto titulu mě později vedlo k tomu, že jsem sledoval výjimečnou tvorbu výjimečného Františka Vláčila. Ach jo, zdalipak ještě někdy přijde doba, kdy u nás budou znovu vznikat taková díla?

plagát

Královský omyl (1968) 

Vynikající Macháček v roli Jindřicha z Dubé pod vynikající réžií Oldřicha Daňka. Dodnes si pamatuji větu Jindřicha, když mu Královna Eliška nabízí svobodu, přizná-li se k tomu, co neudělal: "Ležím tu na slámě, zubožený a zbavený svobody. Jednu svobodu mi však nikdo nemůže vzít - říci NE!"

plagát

Spanilá jazda (1963) 

Joj, to byla doba, kdy se u nás točily takhle kvalitní historické snímky. Inu šedesátá léta se svoji novou režisérskou vlnou reagující na politické uvolnění, ale přitom točící za státní peníze. Stále mi ještě zní v uších a v mysli doznívá obraz (a to jsem film viděl naposledy před čtyřiceti lety) papežského nuncia, kterého perfektně hraje Karel Höger s jeho neustále opakující větou: "Ne, není místa na této zemi pro nás a pro ně!"

plagát

Hra o královnu (1980) odpad!

Příšerný paskvil jednoho z nejtvrdších komunistických režisérů na tehdejším Barrandově. U vědomí toho, že z této pohnuté doby české historie chybí seriózní historický film, připadá mě zcela nechutné a nevkusné dělat komedii z období zcela rozvrácené země, po bitvě na Moravském poli (1278), kde byl zabit král železný a zlatý Přemysl Otakar II., kdy v zemi bylo i lidojedství. To lze opravdu očekávat jen od komouše Steklého. Navíc Maciuchová v roli královny Kunhuty byla zcela trapná (připomínající spíše ženu za pultem, než královnu), stejně tak jako Němec v roli Přemysla Otakara II., nemluvě o Brzobohatým hrajícím Záviše z Falkenštejna. Maně si vzpomínám, jak se tehdejší tisk rozplýval nad tím, jak věrohodné a finančně nákladné gotické interiéry nechal Steklý vytvořit v barrandovských ateliérech (skutečně byly v gotickém slohu, i když působily poněkud papundeklově) a pak ve filmu vidíte dva žoviálně se bavící Vítkovce před stoprocentní renesancí Roztockého zámku! Vrchol všeho bylo, vidět ve 13. století porcelánové koflíky s barevnými puntíky na svatebním stole a to nemluvím o barokním relikviáři. Bez uzardění též Steklý použil ve filmu hrad Křivoklát v současné zromantizované podobě z 19. století. To vše je v komedii jistě možné. Proč potom ty dokonalé gotické interiéry v ateliéru? Nehledě na to, že film je spíš zmatením žánrů, než čistou komedií. Tu komediálnost, dle Steklého, měly zřejmě zajišťovat pokleslé figurky zbrojnošů, které si Steklý vypůjčil ze Švejka. No, skoro až škoda tak dlouhého textu k tomuto odpadu, ale vzhledem k tomu, že to různé TV stále cpou divákům, tak jsem se neudržel.

plagát

Osvobození Prahy (1975) odpad!

Je jen tristní, že tenhle bezpáteřní řemaslník filmového plátna byl vyznamenám Václavem Klausem nejvyšším státním vyznamenáním. Opravdu zaslouženě. To Vojtěch Jasný či jiní, kteří se nezaprodali, aby točili takovéhle ideologické škváry, nejsou pro vyznamenání dost vhodné persony. Pokud by Hrad v budoucnu napadlo je třeba také ocenit, měli by to odmítnout. Stát v jedné řadě s Vávrou, by bylo potupné a devalvující ocenění.

plagát

Kladivo na čarodějnice (1969) 

Dle mého názoru je to nejlepší film, který kdy Vávra natočil. Bodejť také ne, když scénář dělala Ester Krumpachová. Jinak Vávra je bohužel klasickou ukázkou služby velkého talentu totalitě. Za oslavu nacismu si skvělá německá režisérka Leni Riefenstahl po válce ani neškrtla. Za oslavu stejně zločineckého režimu se u nás režiséři oceňují státní cenou.

plagát

Proti všem (1956) 

Inu, režisér Vávra spolu s Kratochvílem dokonale pochopili, že Alois Jirásek psal vlastně, aniž o tom věděl, dokonalé filmové literární scénáře. Stačilo jen vzít, mírně upravit a nebylo třeba dělat víc. Vlastně ano, chtělo to hodně peněz, ale těch Vávra dostal co chtěl, vždyť husitsví komunisti měli jako za svůj pravzor. Z filmu je to také patřičně znát, ale dlužno říci, že Vávra zde odvádí skvělou filmařskou práci. Takto výpravný historický film už u nás nevznikne. Je pravda, že někdy režisér dá spíš na obrazový efekt, než na logiku, ale útok jízdy působí jistě obrazově monumentálně. Lhostejno pak, že je naprostým nesmyslem, aby jízda útočila proti opevněným srubům.