palda70

Když jsem je viděl poprvé, docela jsem byl rozčarovaný a dost zklamaný. Ale po druhém zhlédnutí, ať chci či nechci, je to realistická nostalgie. A nejeden řekne, že to takhle opravdu chodí. Bohužel. Takže za mě povedený 3*

Je pěta-třicet let po premiéře a i když nejsem fanda českých filmů ani režisérů, top třetí příčka mi donutila ochutnat dílo od našeho Miloše Formana. Od začátku jsem si od toho moc nesliboval, ale tak jsem si řek, doplním si filmový vědomosti a vzhledem k vysoké recenzi jsem si dévédéčko půjčil. Ačkoliv jsem se to nemyslel, neprohloubil jsem. Dokonce se z toho vyklubal jeden z největších filmových zážitků za posledních pár let. Neuvěřitelně emotivní děj, děj, který žene dopředu skvělí, co skvělý, naprosto bezchybný Nicholson, mě dostal do kolen. Nenapadá mě jiný herec, který by dokázal děj utáhnout líp. Celé dvě hodiny jsem si užíval vybroušený děj a žil ten příběh a soucítil s těmi postavami. Nebudu tady spoilerovat, ale minuty strávené na lodi nebo koukáním na basketbal ve vypnuté televizi mě emocionálně dostali. Ty se nedají popsat, ty se musí vidět Na tento film se zapomenout snad ani nedá, hudební doprovod ubírá, přibírá na dynamice přesně tam kde je třeba. A naprosto bravurní konec s neodolatelnou melodií mě donutil ukápnout slzičku. Pane Forman, já smekám, tohle jsem od Vás nečekal. Děkuji.

No jak začít, asi na místě by byla věta „Návrat krále se konal“. S dovětkem „Sním, či bdím“, je todletoho vůbec možné??. Yes, it is. Asi bych začal příběhem. Povedl se. Opravdu se poved. Je pravda, že to není úplně nová myšlenka. Ale ten děj, TEN děj je vypilován do samotných detailů. To se málo kdy vidí. Trochu jsem měl strach z hereckého obsazení, ale ty obavy se rozplynuly jako pára nad hrncem, jen co se film rozjel na plno. Popisovat ho nemá cenu. Venku je tuny recenzí. Doprovodná hudba mi místy přišla jako z Titaniku, ale to vůbec nevadí, ba naopak. Pohrává si tam s jednotlivými notičkami a každá má své místo v příběhu. "Nedokážu si teďka představit, že by tam nebyla". Co se týče samotného technického zpracování, tak mi spadla, doslova spadla čelist dolů. Mluvit tady o revoluci asi nebude úplně na místě (to si nechají až naši potomci na 5D), ale slovem úchvatný se k tomu přibližujem. U současných "3D", myslím tím TY předělávky, kde z kulatého míče mate ve 3D "šišatej" se tady nedá vůbec mluvit. Je to prostě… slovy nepopsatelný. Je tu úplně něco jiného, než jste viděli na obrázcích, klipech. No prostě sen. Opravdu si připadáte, jako byste byli uvnitř děje a ten příběh žili. Cameron připravil pro nás opravdu něco jedinečného a dál tomu asi není co říct, to se prostě musí vidět. Neuvěřitelně kladený detail na postavy a nejen na ně, ale i na okolí vás úplně pohltí. Nějaká myšlenka kolik je hodin, nebo co dělá vedle kamarád, vás vůbec nenapadne. Budete sedět a užívat si a ani chvilku nezalitujete, že je to téměř tří hodinová jízda. A co mě zaskočilo a hlavně mile potěšilo, že tam Cameron dal i vtipné scénky. Nemyslím jako dialogy, ale co ten hlavní hrdina dělá, výbuch kina, ale co je důležitý, do toho se to naprosto hodilo, nebylo to ani trochu trapný, ba naopak, přidalo na atmosféře. Ne jenom kvůli 3D, ale i kvůli příběhu a jak ten film byl podán, tak bych se nebál označit to filmem roku, ne-li filmem staletí.

Ano. Viděl jsem ho znova, viděl jsem ho už snad sto krát a podívám se na to znova. Ani nevím co bych na Dobrým Will Huntingovi vyzdvihl. Ten film hodnotím jako komplex a kdybych měl k dispozici 20 hvězdiček, nebudu váhat ani chvilinku, dal bych všechny. Je to prostě pro mě srdeční záležitost. Je to film, který je stavěný na ohromně emocionálním příběhu. Příběhu, kterého se chopil R. Williams a M. Damon a chopili se ho bravurně. Jeden druhého předhání v podání lepšího výkonu, přičemž oba si zamilujete stejně. Na jedné straně psycholog, na druhé straně matematický genius, kterého v mládí otec mlátil, mě dostal, ne, ten mě nedostal, ten mě rozplakal. Dialogy v tomto snímku považuju za jedny z nejlepších, co bylo ve filmové kinematografii napsáno. Nechci se zbytečně opakovat, ale tady se to prostě zdůraznit musím. Skvělá muzika, a to platí i o soundtracku, přidává a přidává tuny, tuny celkového hřejivého pocitu u srdce, že jste shlédli něco výjimečného a rádi si to zopakujete. A nakonec bych se rozloučil nesmrtelnou větou, stejně jako se Will rozloučil se svým učitelem … „Musím se jít věnovat dámě“.