Mates Hradecky

Průměrné komerční dílko s nadprůměrným hereckým výkonem talentované Jennifer Lawrence. Tu holku má kamera fakt ráda. I já, i já, i já...

Jak islám může zmagořit muže aneb příběh lásky alkoholika Amara a krásné letušky Luny. Zhoubnou moc víry islámské ilustruje nejlépe scéna, kdy nadržená Luna popadne penis Amara právě čtoucího odbornou literatůru (patrně o džihádu) a nic přátelé! On ji odmítne, že prý až po svatbě ! A to ji předtím několikrát před diváky zmermomocnil na různých místech i polohách...

Není duch jako duch aneb jak médium skrzeva hladový ženský klín k bohatství přišlo...

Jsem umělecky založená svobodná emancipovaná žena, která se zajímá pouze o hudbu a svou profesi nápovědy ve státní opeře. Bydlím u matky v pokroví obklopena uměleckými předměty. Vařit sice neumím, ale za to znám každou notu opery Aida. Vstoupím ve sňatek s rozvedeným lékařem, který se stará o dvě děti a žije bohatým sportovním životem. Domácnosti a dětí si raději nevšímám a vůbec mě nevadí, že všechny mé věci skončily po přistěhování ve sklepě lékařovy vily. A pak se strašně divím, že se manželství rozpadlo. Nu což, další mužský exemplář čeká v záloze, tentokrát kolega muzikant - hráč na bombardón ála Pierre Richard. Na severský film pociťuji mírné zklamání.

Proč já se vždycky na tohle dívám až do konce, když už je přeci v prvních deseti minutách jasné i absolventovi pomocné ZŠ, jak to celé dopadne. Oblíbím si sympatického hrdinu a čekám 100 minut, až se utopí ve sračkách. Pak sedím a říkám si-mám skočit z okna hned nebo stačí ráno? Bravurně zrežírováno i sehráno. Depkařům doporučuji po dohodě s ošetřujícím lékařem.

Na východě hvězdného nebe vyšla nová hvězda - Ksenija (nebo Xénie?) Rappaport je prostě dokonalá. Doporučuji též shlédnout Den v Jurjevu s výše jmenovanou.

Operní zpěvačka, národní umělkyně, přijíždí do rodného Jurjeva rozloučit se před vystěhováním do kapitalistické ciziny, aby tam ztratila syna a našla sebe sama. Že při hledání přišla o hlas, kola u auta a splašila TBC a možná i AIDS, není podstatné. Hustá atmosféra jak jurjevská mlha. Vřele doporučuji milovníkům Franze Kafky.

Drama syrové jak brambora, z některých scén mě bylo až fyzicky nedobře. Dobře padnoucí hudba, Connie skvělá.

Ač nemám rád filmy točené handkou, tohle se mě dostalo pod kůži. Syrovou dokumentarní formou natočený příběh dvou policistů. V podstatě film o práci, ale hodně drsný.

Trapnost nad trapnost a všechno je trapnost. Je to opravdu ta "stará dobrá" Mařenka Poledňáková, režisérka Jak vytrhnout velrybě stoličku? Jak tak koukám na její filmografii, po roce 1989 už nic dobrého nenatočila. To je ta slavná svobodná tvorba. K hodnocení - především špatný scénář, taková přiblblá pohádka zcela vytržená z realného současného žití v české kotlině. K tomu zbytečné cameo scénky jak z Kameňáku (Šíp, Bílá, Hanušová,Štolpa). Herecky osloví diváka snad jen Jaroslava Adamová a ten roztomilý malý klučina, co nesmí říkat prdel - režijní vedení dětí je ostatně specialita paní režisérky. Jednu hvězdu uděluji za geniální obsazení spisovatele Arnošta Lustiga. Jakmile se objevil v obraze, strhával veškerou pozornost na sebe. Škoda, že nedostal více prostoru.