Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi
  • Thriller

Recenzie (631)

plagát

Michael (2011) 

Jen se obávám, zda-li se z Hanekeho filmové školy nestává pomalu klišé.

plagát

Hlasy v tunelech (2008) 

Je to sice spoiler, ale je to tak, jak píše Ramone. Američani objevili Ameriku, konkrétně bezdomovce v kanále. No hurá.

plagát

Divosi (2012) 

Tohle snad nikdo nemohl dokoukat a hlavně doposlouchat. Dvě a půl hodiny keců o mexických kartelech? To si raději stáhnu Četu. Savages, to je Tarantino bez humoru a Rodriguez bez akce.

plagát

Podvodník (2012) 

Originálně a napínavě zpracovaný dokument k případu zloděje identity Fréderica Bourdina. Případu se rovněž věnovala hraná adaptace The Chameleon (2010) s výbornou Ellen Barkin v roli Nicholasovy matky.

plagát

Dilino a čert (2009) (TV film) 

Dyk, Dylina... maj tam chybu.

plagát

Tichý zabijak (2012) 

Andrew Dominik. Podle mě tenhle týpek pomalu strčí do kapsy (když ne teď, tak jednou určitě) Tarantina, Coeny, Ayera, Fuquu či dnešního Stonea. Killing Them Softly je baladická gangsterka s vynikající režií, perfektní prací s herci, kamerou, střihem, efekty, zvukem a v neposlední řadě i s úžasným hudebním aranžmá. Zabití Jessieho Jamese byl magický film, kterým si mě Dominik získal. A po dnešku mu začnu shánět místo ve svojí režisérské topce.

plagát

Nařčení (2012) 

Lidé jsou jako hospodářský dobytek, ze začátku vzdorují a nakonci vám sami s tupým pohledem strkají hlavu do opratě. Compliance je film o manipulaci a strachu. Můj osobní názor je, že skutečnosti, které nám snímek předkládá, mám-li je brát do detailu, jsou krapet nadsazené. Tím spíše, uvážíme-li proslulou americkou vzdorovitost a vztahovačnost vůči policejním pravomocem. Na druhou stranu, USA jsou velká země a lidé v ní různí. Jedno je však jisté, a to je hlavním poselstvím filmu, tedy že každý z nás je ovlivnitelný, každý z nás má v sobě i tu temnou, méně lidskou stránku (viz experimenty Stanleyho Milgrama), která se snadno dere na povrch, zvlášť pak, jsme-li konfrontováni s vlastním strachem. Nemá smysl existenci této stránky popírat, jelikož se o to více nás pak bude držet. A pak, byť to vyzní jako klišé, i zdánlivě nevinná hra, stojící na bázi strachu, může snadno narůst do obludných rozměrů s tragickými následky. 62%

plagát

The Collection (2012) 

Marcusi Dunstanovi se povedla pozoruhodná věc. Nejenže z nulového scénáře vykouzlil poměrně napínavou a atmosférickou podívanou, ale navzdory očekávání se vyvaroval explicitní samoúčelné krutosti, jak ji známe z Hostelu, Martyrs a jiných estetických pochutin. Film je to hodně brutální, ale ani zdaleka ne tak nechutný a odpudivý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Nejsme svědky mimořádných sadistických muk, řevu a agónie, trhání nehtů, jazyků či penisů. Jenom tuctová akce v sympatickém prostředí plném mrtvol a (často až příliš) rafinovaných nástrah. A k tomu ty jeho oči.... Ty oči!