Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Dobrodružný
  • Fantasy

Recenzie (160)

plagát

Pri mori (2015) 

Příběh o lásce, partnerském soužití a o následcích, které zanechává, ukazuje tři generace a tři různá zamyšleni na danou fázi vztahu. Všechny tři propojuje symbolicky moře a stálá každodennost jeho přílivu a odlivu. Příběhy se postupně proplétají dějem v klidném tempu diktovaném režisérkou, stylizace dle artových francouzskych filmů je zřejmá i dobře provedena. Film má mnoho kvalit a nabízí možnosti k zamyšlení i reflexi. Všichni herci své role zvládají skvěle, problém je však u Mr and Mrs. Pitt, nebýt jich film vůbec nevznikne na druhou stranu, kdyby na ně každý nenahližel jako na Angelinu a Brada a nespojoval jejich osobní život s dějem filmu, soustředili by se na děj a film samotný, ale protože je to pro naprostou většinu diváků nemožné, film dostává velmi špatná hodnocení, protože očekávání jsou naprosto odlišná, než fiktivní příběh ustředního manželského páru.

plagát

Sils Maria (2014) 

Binoche je taková herecká kouzelnice, nevím jak to dělá a ani to vědět nechci, radši se nachám oklamat tou iluzí. Stewart se zlepšuje každým novým projektem, její výkon jí přinesl ocenění v podobě sošky Césara, což se povedlo vůbec první americké herečce. Filmem samotným jsem proplula jako těmi oblaky, měla jsem po jeho shlédnutí velmi zvláštní pocit, který nechci moc analyzovat, takhle se mi líbí více.

plagát

Slová alebo obrazy? (2013) 

Kdyby tam nebylo obsaženo toliik morálních klišé, byla by to moc zajimavá romantická komedie s netradičními hlavnimi postavami u kterých člověk dumá, zda jsou mu protivní či ne, což je na nich vlastně přitažlivé. Scénář jim to však hatí, když už se jim člověk začne podvolovat a začne jim i trochu rozumět přijde pomyslná facka, která vás probere a to už nezachrání ani herecká esa typu Binoche a Owena. Při závěrečném (studentském) patosu jsem to málem nevydržela. Škoda, že nebylo více scén, kde postava Juliette tvoří a kde si postava Owena přiznává svá selhání, tady se stávaly hlavní postavy srozumitelnými, bližšími, v těchto momentech je člověk měl i rád.

plagát

Frida (2002) 

Film jsem viděla po dlouhé době s odstupem času. Poprvé jsem se soutředila převážně na herecké výkony ( v té době byla velebená především Salma) tentokrát jsem se zaměřila na celek jako takový a uchvátila mě především výprava. Film nezestárnul a uchoval si své kvality a i přestože je mnoho částí ze skutečného života Fridy pozměněno či vynecháno není to úplně na škodu a tentokrát jsem i ocenila nastíněné politické pozadí dané doby, které zrovna není populárním materiálem na filmové ztvárnění pokud se týká hlavních hrdinů, kteří jsou jeho součástí.

plagát

Temný prípad (2014) (seriál) 

Myslím, že o této sérii budu muset ještě nějakou dobu přemýšlet, abych ji dokázala správně popsat. Ovšem ten pocit který ve vás zanechá je opravdu velmi silný a dokonce vás nutí se opravdu nad věcmi zamyslet, což už je dnes u filmových produkcí docela vzácné. Nezbývá než doufat, že HBO se svou tvorbou bude i nadále odvádět, tak kvalitní práci.

plagát

Interstellar (2014) 

Jestli je něco typické pro tento film je to extremismus - charakteru hlavních i vedlejších postav (emočně vypjaté scény o nejvyšších či nejnižšších kvalitách lidí), do naprostého detailu propracované vizuální žně ve vesmíru a minima objasněné situace na planetě zemi, propracovaná dějová linka o propletenci času a gravitace v porovnání se strohostí některých dialogů či postav atd. Tento film je plný extrémů a bude vyvolávat extrémně rozlišné reakce. Nolan je mrtev, ať žije Nolan!

plagát

Grandhotel Budapešť (2014) 

Tento film na první pohled především poutá svým vizuálním pojetím, avšak nabízí mnohem více vrstev, scénář vás zatáhne do děje, propracované detaily vám nabídnout více prožitku, režisér vše načasoval s divadelní precizností, ovšem nejvíc mne pohltilo herecké obsazení. Poklona celému štábu Grandhotelu Budapešť, neboť něco tak osobitého, okouzlujícího, originálního, barvitého se často na filmovém plátně neobjevuje.

plagát

Počiatok (2010) 

Dokonce i několik dnů po shlédnutí Inception jsem o něm stále přemýšlela. Filmový svět Christophera Nolana se mi jednoduše začíná dostávát nenávratně pod kůži. Také smekám svůj virtuální kloubouk před DiCapriem a celým hereckým ansámblem, který doufám nosí Nolana na rukou, protože takových příležitostí není mnoho.

plagát

Funny People (2009) 

Jako nejlepší komik mi přišel Eric Bana, jehož role mě pobavila nejvíce z celého filmu, i když nehodnotím vysoko musím uznat, že Sandler se nad sebou začíná zamýšlet, což mu velmi svědčí.

plagát

Nadoraz (2010) 

Svým způsobem průměrná komedie, kterou pevně drží v rukou RD Jr. a svým hereckým umem jí dává jiný rozměr. Skvělý odpočinkový zážitek, který v sobě má víc než jen potenciál pobavit.