dakarin

První povídka milá, nenásilné vyjádření charakteru dvou mladých v kulisách letního pole. Ufóni jen jako příklad, co občas zaujme dorostence, méně již dorostenku. První povídka stojí za vidění jako zajímavost, trocha letní vůně a vůně mládí :-) Druhý příběh o partě dospívajícíh kluků o prázdninách je pouze ne zcela vyvedený. Ovšem třetí příběh je depresivní matly patly starších lidí v blátě, kterým by slušelo pobýt v klidu a pohodě. Tři hvězdy jen díky prvnímu příběhu...

Bolest, beznaděj, brutalita? Možná především jeden z úhlů pohledu na lidské bolesti a tragédie, výkřik pro nepozory? Nebo snad dokonce jistá forma zábavy? Nastolujeme tíživé morální problémy? ... nebo už je to všechno jedno? ... neblbneme už přes míru...

Vetchý velmi dobrý, charismatický, hudba zdařilá, rasova dcerka milá, kostými a výprava slušná.... na druhou stranu režie zmatená, kamera statická, scény nevěrohodné, nelogické. Pěkný lidský rozměr, zdařilý konec. Stejně u mě nakonec převážily mínusy - právě ten nevěrohodný rukopis dílka - po zhlédnutí jsem se dočetl, že Křístek dělá hlavně TV produkci (toto je taky) možná proto některé scény připomínaly až jevišťní představení. Já lehce sejmul, ale manželka by dala 3 a spřízněné duše daly taky převážně po 3 ;-) tak odrazuji jen velmi jemně...

Pohádka co neurazí, ale podruhé asi nenaláká a do análů se nejspíš nezapíše. Nicméně top-top-top herecké obsazení a zdařilé veršování - princ co jede na komoni jenom pro ni ... mě pobavil ;-)

Podle mě naprosto zbytečný a zmatený film. Všechna ta ocenění působí na jednu stranu úsměvně, ovšem na druhou stranu zcela výmluvně o udělovatelých - slátania různých náhodných pohledů a postojů porůznu popletených "expertů" prokazující se inspirací dle skutečné události. Nelze si nevšimnout, že podobná kvazimoudra jsou nyní moderní a cool :-( tož to dobré není....

Výrazově obrazově zdařilé, lyricky jemné, dětsky nevinné --- filozoficky nepřijatelné, naděje je vždy vysoko nad beznaděj a víra nad nevíru, tedy útěky do snů pouze pro zpestření dospívajících, nikoli cíl dospělých ;-)

Dávám 5 hvězd za nepopiratelné umění tvůrců. Na Spikea Lee mě upozornilo zhlédnutí filmu "Spojenec". Skutečně je nadstandardní talent - jistou dokonalostí tvorby připomíná Sergio Leona. Tedy poklona složena. Film ovšem citlivým duším NEDOPORUČUJI - je hluboce smutný, jak je dobře natočený, je právě opravdově lidsky bolestivý :-(

Tvrzení, že Němci jednoduše neumí točit nemusí být ani zcela objektivní, ani "spravedlivé" - nicméně, napadlo mě vcelku brzy již v úvodu filmu ;-) Vždycky si říkám, třeba se jim to tak líbí, snad je to jejich styl... Oblíbené nekorektní téma podepřené všemi základními spolehlivými vtipy a pohledy z dané oblasti ... ke škodě pořádně přidušeno způsobem zpracování. Tady je to pro mě i trochu rébus - co konkrétně nesedí - herci slušný, scénář slušný, kamera slušná, výsledek více než matný :-(

Je to zajímavé, stojí to za to - jen musíte být naladěny na tu správnou vlnu. A copak je to v tomto případě ta "správná vlna"? Film nabízí jemně napjatou tajemnou atmosféru se sympatickým vyjednavačem Denzelem Washingtnem a přijatelným Clivem Owenem v roli dokonalého lumpika. Bezchybný víceúrovňový scénař dotváří myšlenkově barevnou bohatost. Překvapivá vyváženost po celý snímek mě tedy upozornila na režiséra Spikea Lee - rukopis dalších snímků napoví více ;-) Jinak po celou dobu je "Spojenec" čerstvý nenudný a nápaditý. Inteligentní a zdařilý počin - DOPORUČUJI :-)

Kdybych napsal do komentáře pouze "Inu, Italové..." a případný čtenář si doplnil rok 1980, tak možná ani není třeba víc dodávat. Italský styl sedmdesátých a osmdesátých let minulého století je zajímavost sama o sobě. Dle mě je to i jakási výpověď o dané době a Italech jako takových. Tedy jisté kouzlo, po italsku sladké, v dané době jeden z možných způsobů zasnění se ;-) Dnes snad i troška nostalgie? Možná :-)