dakarin

Jak je člověk, mimo jiné, křehké stvoření. Mě jisté dotyky člověčiny ze zajímavě poskládaných střípků nakonec převážily vše ostatní - za povšimnutí jistě stojí ozvěny šedesátých let, vzpomínky na revoluci "lásky" a květinové děti... Pozor: pomalý děj, zahloubaná nálada - vidět se ale dá ;-)

Na tento snímek nemám jednoduchý či silný názor. Petr Hájek působí svým projevem maličko "hranatě " a zdá se, že to tak nechává záměrně ;-) Má vcelku jasno v pohledu na svět a na dnešní dobu se nezvykle spoléhá na sílu kritického myšlení, argumentů a schopnosti rozlišovat mezi klamem a realitou. Jako jeden z mála má odvahu mluvit otevřeně o zakázaných tématech, dovolí si nesouhlasit s momentálně fanaticky protěžovanými náhledy na společnost, anebo, z jiného úhlu řečeno, odmítá se klanět nyní povinnému náboženství - korektnosti. Myšlenky ve snímku stojí za zamyšlení, byť plně souhlasím s dalšími komentáři, že v rámci projektu jsou pouze v krátkosti nastíněné...

Již je patrný rukopis režisérky, která beze spěchu v mnoha barevných obrazech vykresluje svoji zvěst. Přísnou, ne zcela moudrou a vyváženou výchovou vedené dívky prožívají jisté strádání ve vývoji, rozvoji a komunikaci s vrstevníky. Po sebevraždě (nadvakrát) nejmladší z nich se otevírají možnosti k nacházení větší vyváženosti v rámci života rodiny a vztahu k dalším lidem. Vše však neskutečně dementním selháním pokazí klíčová postava - playboy, jež si na lásku pouze hraje a za jehož nevyzrálost zaplatí smrtí všechny zbylé dívky a on sám, jak je patrno z filmu, končí v léčebném procesu. Dalo by se následně rozepsat, co všechno nutno přehlížet, nicméně zkrátím jednoduše - ! ! ! N E D O P O R U Č U J I ! ! ! Zatím jsem od Sofie neviděl Antoinettu, však vypadá to, že od některých rovin našla v další tvorbě 100% se blížící osvobození ;-) To je, myslím, slušné pozitivum závěrem :-)

Téměř lyrický film, stylem se podobá "Ztraceno v překladu", rukopis režisérky je jemný. Pomalu plynoucí děj tvoří pouze jistou spojnici použitou k udržení formy pro proud pocitů vjemů a vůní, jež jsou těžištěm snímku. Jedná se ovšem o velmi zdařilý protipól akčních filmů. Takže za 1/ vnímavým jedincům D O P O R U Č U J I ;-) ale také za 2/ musíte být v takové jemně nostalgické, popř. mírně zahloubané, či zlehka podzimní náladě :-) Spíše zajímavost: "Ztraceno v překladu" (také od Sofie Coppoli) je, nejen dle mého názoru, o pár stupínků výše, byť je ranější, to je ovšem jisté kouzlo tvorby - výsledek tvůrci zřejmě tuší již během natáčení, ale jak to se vším všudy sedne, je stejně otevřené do poslední chvíle ...

Viděl jsem někdy krátce po natočení (možná téměř před 10ti lety ;-) .... a vcelku se pobavil. Nenáročná oddychovka s vícero vtipnými scénkami, jednoduchý příběh ... ale jisté kouzlo bylo, myslet u toho samozřejmě zakázáno :-) v něčem připomíná Pařbu ve Vegas ...

Je to taková pohodovka ze slunné Itálie, nesmí se u toho přemýšlet a vůbec brát to vážne ... je to skutečně taková barevná kulisa na jedno zkouknutí :-)

Příjemné překvapení ;-) tak jemné, že jsem myslel, že to točila žena - připomělo mi to film "Ztraceno v překladu". Trošku více konverzační a méně akční, také scény týkající se vztahu muž-žena nejdou zbytečně násilně do extrému. Myslím, že film příjemně překvapí i další mě podobné krevní skupiny ;-) svěží, nápaditý ... určitě zkusím ještě něco od Moureta :-)

Uvěřit Cameron a Kate jejich "romantické" role není vůbec lehké. Jinak obecně nadstandardní casting plně utopen v celkově umělém dojmu - tedy opět jistý pokus poslepovat film z osvědčených motivů, někdy to stačí a někdy to vyznívá do prázdna, snad i falešně... Zde mi přílišná předvídatelnost a lacinost vadí (jinde třeba vůbec) - většina mých spřízněných duší ovšem dílo přijala jako "lehký" film, co neurazí ;-)

Celkový dojem dobrý. Frekventované téma "popelky" trochu jinak po francouzsku, nicméně přijatelně. Především ovšem jen a pouze zábava s trochou romantiky, režisér je svobodný od vnucování pohledů, jen se zlehka projíždí na známých lidských zkušenostech, mírném napětí mezi fenoménem žena a muž. Tedy vcelku svěží vyvážený relax s dobrým hereckým obsazením a příjemnou atmosférou ;-)

Viděl jsem napřed následující díl "Manon od pramene" a dobře tomu tak :-) Jeanovi od Floretty uděluji tři a kousíček, u mě je to pouze předskokan pro Manon, jisté rozprostření událostí. Vyjímečně mi do role nezapadl ani jinak oblíbený Depardie. Sledovat, jak pragmatičtí mazaní skauti utrápí naivního trdlíka a zničí jeho rodinu (bez ohledu na jeho podíl viny), mě doposud v nadšení nikdy neuvádělo a myslím, že po zbytek mých dní to nebude jiné...