TRIKOT

Je to zase trochu jiné, než to, co jsme zvyklí cítit z Pelíšků, Pupenda a podobných. Teď čekejte naši republiku sedmdesátých "komunistických" let, která je vyobrazena povětšinou s možná až moc procítěnými negativy té doby (práskači, posluhovači, buzerace režimu, všudypřítomný pocit "bezbudoucnosti"...). Příběh má být patrně viděn očima -náctiletých kluků, kteří se snaží po svém vyrovnat se s duchem té doby (ve vztahu k rodičům, ke škole, společnosti obecně...), a kteří tak nějak většinou patří mezi ty, kterým se říkalo "mánička" (čili potenciálně problémoví). Tím pádem od -náctiletých nečekejte žádné filozofické úvahy, ty jsou tady jen v náznacích. Příběh lavíruje mezi oblíbenou filmařskou metodou "smích-pláč". Budete se přenášet od vyloženě vtipných chvil (soudružka učitelka souložící se soudruhem tělocvikářem na žíněnce) až do vážných chvil (policejní brutalita). Hlavně tento film neberte jako dokument "své doby", protože byste byli zklamáni. Dokument je to jen zčásti a některé kulisy jistě leckomu připomenou jeho mládí na ZDŠ (paní kuchařka kydající "jídlo" do talíře ve školní jídelně, červené trenýrky v tělocviku...). Celé tempo filmu je celkem svižné a pořád je na co se koukat a těšit. Chvílemi je vidět, že výkony herců, a to bohužel i těch zcela dospělých, trochu pokulhávají (zejména těch, pro které je to první větší zkušenost s kamerou), ale vcelku to vyznívá jako vtipná komedie na celý večer s prvky dramatu čili určitě doporučuji k podívání už jenom proto, abychom nezapomněli, jaké to tehdy také bylo...

Dílko natočené podle skutečných událostí v Kentucky, kde se potýkali s rozsáhlou a tehdy ne dobře léčitelnou nákazou tuberkulozy. Původní sanatorium bylo skutečným velkoproducentem mrtvých, tunelem smrti v suterénu se vyváželi mrtví vlečkou dále na hřbitov, a to potají, aby to nenarušilo už tak podlomenou psychiku ostatních pacientů... Námět opravdu hutný. To, co z něj stvořili tvůrci filmu, je něco mezi tím, jak by asi vypadal Scary Movie, když by byl natočený jako romantická hororová komedie s prvky fantasy a Záhadou Blair Witch. Navíc - čpí to nízkonákladovostí každým coulem. Kostýmy zřejmě vypůjčené z místního ochotnického divadla. Scéna se celá odehrává v opuštěném areálu nemocnice, kde pár přátel je postupně zmrtvováno vnějšími okolnostmi. Žel výkony herců, dialogy, kamery a vše okolo působí tak, jakoby to dělali polo- (či čtvrt?) profesionálové jako meloucha v sobotu večer, potom co si dali trochu "do nosu" a zvukař jim k tomu mixnul pár "strašidelných" pískavých zvuků, aby si k tomu mohli dát nálepku žánru: horor. Budete v příběhu filmu možná hledat nějaký smysl. Kdo ho tam objeví, bude patrně mistrem, neboť snad ani tvůrci nečekají, že jejich příběh, zakončený navíc faktickým nesmyslem, by nějaký smysl mít mohl... Jako vylíčení reálie opravdu nevhodné, jako ryzí horor (pokud jej tak tvůrci zamýšleli) naprosto směšné.