Recenzie (320)
Canone inverso - milostný příběh (2000)
Po celou dobu filmu jsem měla dojem, že ani jako obvykle bezchybný Hans Matheson, ani české lokality, ani hudba Ennia Morriconeho v čele s Clair de Lune mě o kvalitách filmu nepřesvědčí. Vlastně nebýt Hanse, celý film by neměl na čem stát. Dějová linka vnučky, vyprávějící příběh a hledající neznámého houslistu, mi přišla zcela zbytečná, a snaha o dodání dalšího rozměru zasazením jedné z linií vyprávění do roku 1968 nakonec také nevyznívá tak, jak by asi měla. Nejsilnějsí je zkrátka příběh Jena, Davida a Sophie (analogicky nejlepší herecké výkony pak předvádí právě jejich představitelé). Jednu hvězdičku nakonec přidávám za mimořádně působivé koncertní finále. Za to tleskám.
Centurion (2010)
Teda jak se Michael Fassbender ocitl v něčem takovém, to nepochopím... ale za krásnou krajinu a skvělou hudbu hvězdička navíc.
Coldplay: A Head Full of Dreams (2018)
Hodne barviček, hodně srdíček a lásky a "jsme kamarádi a potřebujeme jeden druhého, protože jinak bysme tu nebyli". Pár vtipných archivních záběrů ze samého začátku kapely. Coldplay jsem přestala poslouchat zhruba po Viva la Vida, od té doby s nimi mám jeden zásadní problém: působí na mě jako "jsme velká stadiónová kapela, která lidstvu předává zásadní message". Film je roztomilý, ale bezzubý, a jako proč je po titulkách ještě další asi čtvrt hodiny filmu, to mi hlava nepobrala.
Coldwater (2013)
Mrazivé.
Cruella (2021)
Skvělý vizuál, dokonalá výprava a ještě dokonalejší kostýmy, absolutně boží výběr hudby. Bohužel to ale shazuje dost neoriginální příběh a to, že obě dámy, ač skvělé herečky, místy přehrávají tak, že už se to nedá brát vážně (Stone víc než Thompson). A taky trochu přepálená délka. 3,5*.
Černá smrt (2010)
Protože mám ráda, když Sean Bean nosí historický kostým. Protože mám historické filmy ráda všeobecně a tenhle se mi zrovna trefil do nálady. Protože to je realističtější než Hon na čarodějnice s Cagem. Protože závěrečný zvrat mě dostal. Koukněte se na to, jak dobro není vždy dobré a zlo není vždy zlé.
Černobyl (2019) (seriál)
"Černobyl je přeceňovaný" is the new "Nikdy jsem neviděl Hru o trůny". Vážně mě fascinuje, kolik lidí si myslí, že je cool být ignorant a psát o tomhle seriálu, že je průměrný, zbytečný, nezajímavý... Já jsem teda dlouho nic tak mrazivého neviděla. A ne, nevadí mi, že postavy mluví anglicky - protože se nepokouší o ruský přízvuk (díkybohu!) a tím pádem není angličtina rušivá. Ani mi nevadí, že tvůrci museli něco zkrátit/pozměnit/přesunout/spojit do jedné postavy atd. Neměli deset dílů, ale pět, navíc to není dokument. A taky mě už dlouho nějaký televizní/filmový počin nepřiměl strávit x hodin dohledáváním a pročítáním dalších informací. Pro mě to zkrátka byl zážitek, poučný a napínavý zároveň.
Červená, bílá a královsky modrá (2023)
Prosimvás, je to gay rom-com. V žádném případě to není dokonalý film a konstruktivní kritiku si určitě zaslouží, ale pokud nemáte rádi gay tématiku, nejste cílovka a nikdo vás nenutí se na to dívat a pak sem sypat odpady jen proto, že jste homofobní. Grow the fuck up.
Červená Čiapočka (2011)
Vlk je babička!
Čierna labuť (2010)
Dodatečně snižuju hodnocení o hvězdičku, protože jsem zjistila, že už si z filmu nepamatuju nic kromě několika nechutných a/nebo trapně směšných scén. A rozhodně se nepovezu na vlně hypu, která tenhle film velebí až do nebes. Není špatný, ale jen díky Natalii Portman a Vincentu Casselovi. (A taky nemám ráda Labutí jezero.) Dodatek: Nikola Márová, primabalerína Národního divadla, která za dvojroli labutě v Labutím jezeře dostala cenu Thálie, byla s Černou labutí taky velmi nespokojena, říká, že film je přehnaný, nerealistický a baletní prostředí líčí zcela zkresleně a pokřiveně. Což sice může být umělecká licence, ale skutečná baletka asi ví, o čem mluví. Takže když už balet, tak opravdu radši ten skutečný.