Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Dobrodružný
  • Rozprávka

Recenzie (200)

plagát

RED: Vo výslužbe a extrémne nebezpeční (2010) 

Natočeno s mírnou nadsázkou jako parodie na akční filmy o agentech, ve které se objevují některé archetypální záležitosti, které definovaly již bondovky. Film má povedené momenty a více méně je zábavný, ale vyskytne se i pár téměř nekoukatelných chvilek.

plagát

Náuka o snoch (2006) 

Tak ano, mám rád filmy Michela Gondryho. Dotýkají se mě, prožívám je, zanechávají ve mě stopu. S tímhle režisérem zažívám úžasný pocit, že kinematografie není jako umělecký směr mrtvá. Vychutnávám si jeho hravost a kreativitu.

plagát

X-Men: Wolverine (2009) 

První 3/4 filmu precizní, v závěru ale již trochu kolovrátkové a poněkud sterilní. Pro mě osobně je to řemeslně, velmi kvalitně zpracovaný akční film. Je zde spousta výborných (a chvála bohu i přehledných) akčních scén, na kterých oko zálibně spočine. Bohužel chybí silnější emoce a x-mení duch předchozích dílů již zcela vyprchal. Akce začíná převažovat nad příběhem již v posledním vzdoru a wolverine je završením přeměny duchaplných x-menů v čistokrevný akční biják.

plagát

Hlídač č. 47 (2008) 

Tak trochu odlesky Shakespearova Otela, ale ono to tak vlastní není ... Z kostelníka se nakonec nevyklube intriukující Jago a Anička nezemře rukama svého manžela. Renč tentokrát docela překvapil a o něco se pokouší, a vcelku mu to funguje. S napětím jsem čekal na finále, které mě nezklamalo. Příběh jen trochu zdržují až příliš časté flashbacky z válečné vřavy první světové. V české produkci poslední doby jeden z mála snímků, které nemám chuť spláchnout do záchodu.

plagát

Gran Torino (2008) 

Jasně že prvoplánovitě natočený film, ale když chcete přímočaře sdělit nějaké poselství, tak nemůžete příliš komplikovaně šifrovat. Je pravé umění pouze to z čeho intelektuálština crčí proudem? Pro mě působivý film, ve kterém nejsou žádná hluchá místa, film pohlcující, film, který obsahuje humor i momenty dojetí. Film, který dokázal pohnout mými emocemi. Vím, že pan režisér to tak chtěl, ale nebudu mu vyčítat, že by mnou manipuloval.

plagát

Mamma Mia! (2008) 

Mojí milované MS to odpustím, ona si prostě může dovolit odskočit do takovéhoto béčkového muzikálu. AS se ovšem už nejspíš nevyhrabe z rolí roztomilých, blonďatých pusinek. Myslím, že tohle by zvládli zaranžovat i naši tvůrci reklamy na sýr smetanito, ale jako oddychovka na letní večer je to jak dělané. Abba mi byla zamlada volná a celkem mě nudila, teď jí ale začínám přicházet na chuť.

plagát

Listy pre Júliu (2010) 

Tomuto filmíku leze přeslazená romantika i z uší ... Amanda Seyfried je sladká a dá se na ni koukat, musíte ale zapomenout na to všechno ostatní kolem (např. na kašparoidně napsanou roli pro Bernala, nebyla to vlastně jeho vina, jak je ta jeho postava hrozná). Tak za vlasy přitažený, naivní příběh jsem už dlouho neviděl. Pokud ale vypnete hlavu a naladíte se na vlnu letní, nenáročné oddychovky, tak máte o příjemně koukatelnou vycpávku večera postaráno. Toskánsko je prostě úžasné! Zajímavý komentář: Nathalie.

plagát

Kniha prežitia (2010) 

Postapo, které kdekdo shazuje, a které mě nakonec příjemně překvapilo. Kdo stojí o to, aby akční scény tvořily 95% filmu? Já teda ne. Ty co tam byly, tak byly zmáknuté dobře. Každý hned ví o co jde a co Eli nese, mesidž je nám předkládán tak nějak až moc polopaticky, ale vadí to nějak zvlášť? Mě teda ne.

plagát

Kung Fu Panda 2 (2011) 

Nezpracovaný traumatický zážitek z Poova raného dětství patří na pohovku psychoanalytika. V animáku primárně určeném pro děti mi to moc nesedí. Pitvání minulosti, hledání vlastní identity, občas nepřehledná akce, otravné používání hlášky "to je hustý", to vše pro mě sráží film až málem do podprůměru. Nenašel jsem ani napětí z příběhu, ani dechberoucí eskapády. Takže takové lepší dvě *. Dobrým barometrem byly moje dvě malé dcery. Po otázce "tak jak se vám to líbilo?" zaznělo obouhlasné "dobrý" bez zvláštního nadšení a o filmu pak už nepadlo ani slovo.

plagát

300 (2006) 

Tohle dílo mě přivádí k otázce, co jsou vlastně tvůrci takových zhovadilostí zač. Jsou to cynici, kteří brnkáním na základní pudy diváka chtějí vytřískat co nejvíce prachů? Jsou to fušeři, kteří ve stylu Eda Wooda upřímně věří svým projektům, ale prostě na to nemají? Nebo je to kombinace obojího - kalkulace na parchy kořeněná hloupostí? Nechci ze sebe dělat hogo fogo, rád se podívám na nějakou tu řežbu. Všechno ale má své meze.