sunjata

Tohle si všude po světě známá tragédie druhé světové nezasloužila. Postavy v člověku nevzbudí žádné emoce a byly mi vlastně lhostejné. Přitom takový Vlček, Šíma, Kowalski, to jsou osudy, to je materiál, bohužel spláchnutý do záchodu ... Vypjaté scény popravy lidických můžů, zoufalé matky škrábající na okno, plynové náklaďáky, Šíma ležící ve sněhu ve vesnici srovnané se zemí pak mají zachraňovat celkový nedostatek emocí a náboje. Vůbec nejhorší jsou scény likvidace Lidic, kdy ztvárnění připomíná kriminální publicistiku typu "Na stopě", kde hranou rekonstrukci nějakého mordu komentuje afektovaný hlas komentátora. Kýčovitě pak působí i přibarvované vizuály vesnice a krajiny. Lidice si ovšem moderní filmové ztvárnění zaslouží a nedůstojné to rozhodně není, jen je mi líto, že tenhle silný příběh byl zaobalený do tak hluché podívané. V případě tohohle filmu je potřeba řádně oddělit, jak dopadlo filmové ztvárnění té události a událostí samotnou. Kritici filmu přece neplivou na památku lidí z Lidic.

Obdivuji Janžurku, jak univerzální je herečkou. Její komediální eskapády v této polívkové pohádce prostě nemají chybu. Stejně tak dokáže jindy střihnout tragické role. Klobouk dolů.

Řada pravověrných intelektuálů tady na ČSFD film poplivala. IMHO zbytečně. Nevzpomínám si, kdy ve mě naposledy nějaký polistopadový český film (s výjimkou Pout) vyvovalal nějaké silnější emoce. Tento ano. Tak dám klidně svých 5* a intelektuálové všech zemí vyližte si ..... .

V 80. letech mi ještě teklo dost mlíka po bradě a prostě jsem nějak nenasál to tehdy zakázané ovoce západních akčňáků. Nějak se to do mě moc neotisklo. Vlastně si uvědomuji, že jsem do dnes ani neviděl všechny díly Ramba a Rockyho. Tím pádem nemůžu u tohoto ani nostalgicky vzdychat a The Expendables jsou pro mě jako film Postradatelní. Nemůžu ze sebe prostě setřást pachuť hloupého akčňáku ve kterém se hroamdí mrtvola na mrtvole. Budiž mi fanoušky odpuštěno.

Nakonec jsem se rohodl pro 5 hvězdiček, hodnoceno samozřejmě v rámci žánru a v jakési euforii, kterou nyní zažívám z korejské kinematografie. Myslím, že tento "vícepatrový" snímek obstojně šlape na paty i třeba Zodiacovi či 7mm, na rozdíl od nich není ani tolik rozvláčný. Korejci prostě umí točit filmy. Myslím, že jestli něco dokáže ve zkratce vystihnout národní povahu i aktuální naladění národa, tak je to právě stav její kinematografie.

Vztahovka, tak akorát na hranici koukatelnosti. Lásky z vysoké se potkají po 12 letech a pořád jsou tu emoce, jak kdyby se rozešli před třemi měsíci. Lidi, kteří prožili od té doby pořádný kus života a staré vztahy musí být už pořádně vyčpělé, mají zničehonic nepřekonatelné nutkání zase to dávat dohromady a ospravedlňovat se za staré křivdy. Přitom partie je rozehraná docela dobře. Stačilo se více ponořit do životních příběhů postav a jejich motivací. Takže pokud si to chcete užít, tak logiku děje raději neřešte. Další slabinou jsou dialogy, které místy zní, jako by je psal za domácí úkol začátečník ze školy kreativního psaní. Vydržet se to ale v pohodě dá.

Ach jo, proč se už dneska u nás netočí takovéto filmy? S inteligentním scénářem, kvalitní režií a brilantním herectvím.

Řemeslně výborné a když jsem seděl před obrazovkou, tak jsem se nemohl odtrhnout. Nicméně. Jakou přidanou hodnotu, pro kterou bych si měl toto zapamatovat, film přináší? Mapování vzniku jednoho sociálního fenoménu, na kterém boreček s trochu zvláštním charakterem vidělal miliardy. Nevím. To mi tohle dílko v mysli a srdci neudrží. Zajímavé je snad jen to, jak tenhle filmeček ukazuje, jak v dnešním světě vůbec, ale vůbec nezáleží na tom, jak jsme na tom charakterově, ale že "big success" se dosahuje opravdu, opravdu jiným způsobem.

Milostné drama, které má tolik vrcholů, že se to téměř nedá unést. Ve spoustě míst sklouzává film k žánru grotesky, což zde obstarává hlavně moje zbožňovaná Nicole. Byl to Luhrmannův záměr? Chvílemi jsem si připadal jako v Krokodýlovi Dundeem, chvílemi jako v Bolywoodu. Nemůžu říct, že by mě to dostalo jako Mouline Rouge, ale zas na druhou stranu mi na tom pořád něco nesedí, abych mohl říct, že je to taková ta cukrkandlová americká sračička. Je to prostě Luhrmann.

Sice málo známá, ale velmi milá, dobře zahraná pohádka s kvalitním scénářem. Takovýchto slušných pohádek se dnes točí čím dál méně, přitom dříve to býval standard.