Recenzie (74)
Hříchy pro diváky detektivek (1995) (seriál)
Nelze jinak než se přidat k tomu, co zde mnohokrát zaznělo: kvalita jednotlivých dílů je extrémně kolísající a postava paní Dáši je naprosto zbytečná a nepropracovaná, celý příběh jejím příchodem okamžitě ztrácí tempo i napětí a vesměs končí v absurditě zcela jalových a nesmyslných dialogů vyšetřovatelů s nechutně afektovaným a přepjatým stvořením...
Potíže s kulturou (1962)
Velmi rád jsem se zase jednou podíval na to, jak vypadal svět v roce, kdy jsem se narodil. Od té doby se stravování přece jen o trochu zlepšilo...
O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli (1996)
Velmi romantická, netradiční a zajímavá pohádka podle francouzské středověké pověsti.
Columbo - Vražda podľa knihy (1971) (epizóda)
Columbovky s Cassidym patří rozhodně k těm zcela nejlepším. Ale trochu mě u této ruší dvě nelogičnosti. Předně, že vyděračka by byla tak klidně o samotě s vrahem a za druhé, proč by se jí chtěl pachatel tak rychle zbavovat, když bylo jasné, jak tím riskuje. Mohl jí klidně nechat být, měla peníze, určitě by mlčela a mohl jí odstranit až když by chtěla vydírání opakovat.
Případ Auffenberg (1993) (TV film)
Dle mého soudu vynikající záležitost. Škoda jen, že poslední třetina snímku ztrácí tempo a poutavost. Ale i tak velmi zajímavá sonda do poměrů nejvyšších vojenských kruhů na sklonku stařičkého mocnářství.
První republika (2014) (seriál)
Jak se Klára a Vladimír nakonec sobě dostali, když své životní partnery k vodě poslali... Neuvěřitelná a nechutná slátanina, která se každým dalším dílem propadala do stále větší absurdity. Hroznější seriál jsem snad v životě neviděl. S pokračováním ať se jdou všichni zainteresovaní laskavě vycpat.
Pan Vok odchází (1979)
Jelikož je film z mého kraje, nemohu než jej mírně nadhodnotit. Ale má pravdivě melancholickou atmosféru lidského nasycení životem, bilancování a odcházení - Commedia finita.
Želary (2003)
Je to asi přesně to, co jsem čekal. Filmový kýč natočený podle kopyta Hollywoodu s vidinou oscara. Ale jednou se to vidět může.
Pán a hvezdár (1959)
Tak nekoukatelné to určitě nebylo. Především hezká kolorovaná atmosféra podtržená barvou prvních barevných filmů. Jenom ten děj poněkud habroval a pohádkovému schématu příliš neodpovídal. Stále tam čouhala ideologická klišé padesátých let - "bez práce nejsou koláče" a mimo pracující třídu je všechno jen zahnívající feudalismus. Vlastní příběh byl odstaven na druhou kolej.
Noc na Karlštejne (1973)
Vzhledem k době vzniku, hereckému obsazení, tématu i literární předloze bych rozhodně čekal neskonale více. A třebaže jsem to viděl několikrát, na chuť jsem tomu nikdy nepřišel. Celé to na mne působí jako pití čokolády v hladomorně.