Rosaviva

Po francouzské Marguerite jsem tomuhle skoro ani nechtěla dát šanci, jenže to herecké obsazení bylo až příliš lákavé, takže jsem to zkusila a nelituju. Bylo to všechno, v co jsem doufala, že bude onen francouzský film. Bylo to svižné, vtipně napsané a hlavně skutečně dobře obsazené, všichni tři hlavní hrdinové to zahráli skvěle a pro mě byl největším překvapením Simon Helberg, kterého jsem si snad užila úplně nejvíc. Až jsem si na konci filmu ale říkala, jestli si Meryl nezničila natáčením hlas (a jak se vůbec dá zahrát, že někdo neumí zpívat, když to ve skutečnosti umí, je záhada, klobouk dolů). Zasloužené 4*

Čekala jsem, že mě film víc strhne. To se ale bohužel nestalo. Obyčejný snímek, který o třídu výš vynesla Natalie Portman, která vše zahrála naprosto bravurně. Na filmu mi nejvíc vadilo, jak byl rozkouskovaný. Jelo se tam ve třech časových rovinách a sem tam se do toho hodila ještě čtvrtá, tedy reportáž z Bílého domu, ve výsledku mi to přišlo naprosto necelistvé a kdyby tam byli jen dvě roviny, tedy to co se stalo a její rozhovor pro noviny, určitě by to filmu prospělo. Takhle to tam tak zvláštně skákalo sem tam. Nevím jaká byla, ani jak skutečně působila, Jackie Kennedy, ale mě se podle tohoto filmu zdála naivní a až hloupoučká. A naprosto jsem nechápala, proč se tak snaží o velkolepý průvod a pohřeb, když bylo jasné, že JFK už nemilovala. O hvězdičku navíc za Natalii. 4*

Za mě asi největší překvapení letošních Oscarů, vůbec nic jsem od tohohle filmu nečekala, vlastně jsem spíš předpokládala, že ho ani nedokoukám a ono mě to chytlo hned od začátku (teda ne úplně od první minuty, ale někde během čtvrt hodiny mě to mělo). Nedojalo mě to, ale taky mě to nenudilo ani chvilku a uteklo mi to překvapivě rychle. Herecké obsazení bylo (víceméně) příjemné, i když mě nikdo nijak neoslnil. 4*

Za mě spokojenost. Nečekala jsem od filmu nic víc, ale ani nic míň, naprosto to naplnilo moje očekávání. Svižně to utíká, nenudíte se a navíc to má super soundtrack. Co se týče obsazení, tak tam jsem si taky nemohla stěžovat, všechno mi to sedlo. Příběh jako takový je fajn, i když je to podle skutečných událostí, tak mi to místy přišlo až neuvěřitelné, ale beru to. Lepší 4*

Manchester by the Sea je film plný strašných hereckých výkonů, srdceryvných scén, které hrají na city a přitom působí naprosto uměle, takže se jim to nedá vůbec věřit. Je to plné prázdných dialogů a nesmyslů, které úplně bijí do očí. Obdivuhodné na tom filmu je, že to vlastně nemá žádný děj, ani konec a přesto to režisér a scénárista dokázali natáhnout na 137 minut. Sem tam občas hodili nějakou tu dramatickou scénu a pár překvapení, který jsem nečekala, jinak mě to ale ničím nenadchlo. 3* bohužel jsem viděla i horší filmy, body k dobru tomu přičítám za to, že jsem se několikrát od srdce zasmála (a ne vždycky proto, že to tvůrci mínili jako vtip).

Ty Oscaři opravdu rok od roku klesají, když tam najdu aspoň jeden film, který se mi líbí, tak je to pomalu zázrak. Ale toto? i) Malý otloukánek - než se stihnete vzpamatovat a pobrat kdo je kdo, tak se film plynule přehoupne do ii) Velký otloukánek a vzhledem k časovému skoku tápete v tom, co se stalo, vysvětlení ale nehledejte. Film tedy nějakou nezáživnou chvilku pokračuje a pak se stejně rychle přehoupne do iii) Ranař. A ani tehdy nemá cenu hledat v tom nějaké smysl. Posune se to o spoustu let dopředu a nikdo vám nepodá vysvětlení co se stalo, jak se to stalo, prostě nic. V podstatě to nejzajímavější přeskočí a zbude z toho nudná vata, která by nikoho nezajímala, kdyby byla natočena s jinými herci. Jenže takhle je to najednou film hodný ocenění, i přesto, že se tam vůbec nic nestane. 2*

Blbý a blbější se rozhodnou, že vykradou banky, zřejmě aby měli peníze na rodinou farmu, která ale půjde nějakým klukům (víc jak polovinu filmu přitom netušíme, o kom se to mluví) a do toho se šišlající Jeff Bridges, který se tváří jako ryba, rozhodne, že je dopadne, takže vezme svého indiánského parťáka, který se celý film tváří, jakože ho to naprosto nezajímá, a vyrazí společně na cestu. A to je vlastně všechno, IQ dvou bratrů skrz celý film naprosto neúměrně klesá dolů, stejně tak, jako otravnost šerifa stoupá nahoru. Jestli v tom byl nějaký hlubší smysl, tak jsem ho asi prospala. Pořád jsem čekala, že se něco stane a film nějak vygraduje a ono nic. Jediná scéna, která vyloženě stála za to, byla protivná servírka v restauraci, která podávala jen jedno jídlo. Takhle si film nominovaný na Oscara opravdu nepředstavuju. 2*

Já na válečné filmy moc nejsem, proto jsem se bála, že 131 minut dlouhý válečný film mě doslova unudí k smrti. O to vic jsem pak byla příjemně překvapena první polovinou, která se zabývala Dossovým životem před válkou a pak jeho počátečním výcvikem, mělo to dokonce i vtip, takže jsem se sem tam i zasmála. Jakmile pak tedy nastala ona válečná část, tak, jako vždycky, jsem se úplně ztrácela v tom, kde, kdo a jak střílí, atd.. Stala se z toho naprosto běžně zmatená výplň plná výbuchů, střel a ječení. A pak nastala ta část, která z Desmonda Dosse udělala hrdinu. Nějak nedokážu vůbec pochopit, že je to natočené podle skutečného příběhu, protože aby někdo běhal v první linii bez pušky a ještě tam ve dne v noci zachraňoval vojáky mi přijde dost šílená. Natočení tomu taky moc nepomohlo, protože mi valná část scén přišla kompletně přitažená za vlasy. Nechci Desmondu Dossovi ubírat zásluhy za to, co udělal, ale ve svojí podstatě měl jen obrovskou kliku, valná většina lidí by totiž bez pušky nepřežila ani pět minut. Dobrá no, podle skutečného příběhu to je, a líbilo se mi to, takže 4*. Aspoň teď vím, kde (a kdy) vznikl ten prototyp neprůstřelného amerického hrdiny.

Louisa a Ian si to napochodují k vesmírné lodi a přes sklo si jdou povídat s mimozemšťanama, jenže si uvědomí, že si nerozumí, tak se rozhodnou je začít učit psát. Na oplátku na ně heptapodi mrskají polokruhy a kruhy, které všechny vypadají stejně, jenže geniální Louisa jim z blíže neurčeného důvodu začne rozumět. Vytvořit abecedu by určitě šlo, jenže jak mohla tušit, že po ní slovo opakují v jejich jazyce, je fakt blíže nevysvětlená záhada. A konec je pak už totální magorárna, kdy na to koukáte s výrazem "co se to sakra děje". Tématem i hlubší vahou příběhu mě to asi minulo, ale zase na to, že se tam nic nedělo, jen si tam dva lidi povídali s obříma hnátama, jsem se u toho vyloženě nenudila. 3*

Slibovala jsem si od tohohle filmu víc. V podstatě jsme byli hozeni do děje bez nějakého úvodu. Rozkoukání mi ale netrvalo moc dlouho, takže jsem se mohla ponořit do příběhu, který byl.. no asi by nebyl špatný, ale mě to nějak neuchvátilo. Emocionálně to bylo naprosto prázdné, autoři nám vůbec nedokázali přiblížit hlavní hrdiny, abychom s nim sympatizovali. Když minete tu chvilku, kdy mezi hlavními postavami přeskočí jiskra, tak víte, že je něco špatně. A tady jsem úplně minula ten okamžik, kdy se do sebe zamilovali a ani herci tomu moc nepomohli, protože jsem mezi nima neviděla žádnou chemii. Film sice ubíhal, a nemůžu říct, že bych se vyloženě nudila, ale tak nějak jsem měla nutkání při filmu vytáhnout hodinky a podívat se, kolik je. Navíc valná většina vážných scén působila velmi komicky (třeba ta scéna v porodnici, to jako vážně?), což taky není úplně dobrý znamení. A po skončení jsem si uvědomila, že to ve mě nezanechalo nic, což taky neni dobře. Takže, 3* hodně průměrné.