Ak.žena

Neprávem ve stínu Pelíšků - i když možná právě díky menší "kultovnosti" je mi právě Pupendo bližší. Moře hořce dojemných scén, šikovné malé i velké herecké ryby, proudění dokonalého soundtracku, ostrůvky vtipu a vánek pozitivního vidění světa i lepších zítřků. Reprezentatant hrdě opravdového českého filmu.

Na české poměry psychologicky zajímavé. Škoda chatrného scénáře a příliš jednoznačného závěru.

Zklamání. Zvládla jsem jen jednu a kousek série, poněvadž se počalo vytrácet, co mě u obrazovky drželo: Paytoniny duchaplné kresby (!), konfrontace "zlýho a hodnýho bráchy" a poměrně racionální jednání postav. Každopádně za příjemnou hudbu, občasně povedenou komiku a literární citáty palec nahoru.

Zvláštně milý, uvolněný počin, u kterého jsme se doma smáli, až jsme se za břicha popadali. Krásné klavírní pasáže, překvapivě uvěřitelná Aneta Krejčíková, typicky dokonalá Simona Stašová a příjemná "červená linka" Clair de lune v různých obměnách (doslovně, Debussyho, parfém,...) Já těm českejm filmům zkrátka tak ňák rozumim.

Některé filmy (i knihy!) příběh vypráví, jiné ho používají jako (často plytkou) výslednici požadovaných momentů. A v jiných, např. v tomto snímku, je příběh metaforou. Proto na někoho může působit poněkud šíleně. Ke mně ovšem metaforicky a symbolicky promlouval - tragikomika lidských životů, malá velká každodenní dramata, sebepřijetí, touha vyrůst a překročit plot malého města, formování osobnosti, manželské soužití, touha zanechat stopu ve světě... to vše v životech typizovaných postav. Já tu toho Hardyho cítím a přijde mi to dost geniální!

Mariňák Eddie "Jsem frajer, ale říkají mi Ptačí noha" a servírka Rose "Nejsem hezká, ale změním svět písní" se potkají tragikomicky. Nezamilují se (fakt z toho někdo pochopil, že to tak bylo?!), ale svět se pootočí. Pak se jejich cesty zase rozejdou, aby mohli... dospět, každý po svém. Vybojovat nějakou ze svých bitev. Nikoli beze ztrát. A potom...? Komorně hluboké, dojemně lidské. Malý velký film.

Rodinka spisovatelů, feel-good movie, moc kouzelná Jennifer Connelly, soundtrack!

Geniální, naprosto geniální Adam Brody (srážka se stromem, mýval, starání se o babičku, brýle, hlas,... ), nevtíravý humor v celkem slušné míře, moje oblíbené téma formování osobnosti a taky příjemný sountrack. Tyhle čtyři složky (ale hlavně ta první, co si budeme povídat) = zasloužené čtyři *. Vždycky, když se v nějakém filmu sejdou herci, pro něž je některá z jejich dřívějších rolí typická, nemůžu se ubránit a sama pro sebe si vyprávím příběh, např.: Dave Rygalski odmítne Bellu Swann i její matku, Leopoldovu Kate, protože ta pravá je pro něj prostě Snow White...

Jo, sluší se poděkovat za tohle dílo, a to nejen mé oblíbené jmenovkyni (paní režisérce) za geniální práci. Dopředu jsem čekala hodně, přesto mě překvapila obsažnost, hloubka a místy až dokumentárnost, neméně herecké výkony těch, do kterých bych "to" neřekla (Pauhofová, Budař, Kotek!). Není to jediné poselství filmu, ale před volbami považuji za nutné ho vyzdvihnout-> Jak by řekl můj tatínek: Děti, nevěřte komunistům! Jiný aspekt celé věci dobře vystihl Radek99.

Podivné, mně na míle vzdálené, znepokojující. Přesto zajímavá forma, skvělá muzika a chytlavá atmosféra. Doufám, že na takovýho chlapa nikdy NIKDY nenarazím.