TroiMae

Výprava (včetně Lucie Bílé) úchvatná, nechybí holografické projekce, Bílá samozřejmě zpívat umí, Jana Toužimského bych oželel, texty mi ale přijdou mdlé a neoslovují mě. Peak experience je ale encore Vyznanie.

Teplý Jean Marais na trůnu z velkého bílého huňatého kocoura si chce vzít svou dceru Catherine Deneuve, a snaží se ji svést recitováním básní svého milence (Jean Cocteau), ale princezně sňatek rozmlouvá víla kmotřička zpěvem o tom, že budou mít mentálně postižené děti… nechybí ani helikoptéra. Nejvíc queer pohádka, kterou si pro advent můžete přát. 70. léta…

Fantaghiró 5 a účes stále drží. Pořád stejně feministická – protože i děvčátka mohou přeci mít přání, ne jen chlapci, tentokrát i pedofilní (včetně BDSM) – cítím vůni mladých umytých chlapečků, které bych snědl :o – a v každém díle se líbá s jiným mužem, a já vlastně ani nevím, jestli si toho Romualda vlastně někdy vůbec vzala. Asi ne, proto ho může milovat a zároveň v každém díle mít jiného. #polyamory SPOILER: Nejvíc pedofilní moment byl ten, jak tam ten napudrovaný pirát z Karibiku v paruce čuchá v pod podlahou toho „chlapečka“ a sbíhají se mu sliny a chlapec se střídavě zamazává hlínou a umývá… hlavně moment, kdy kapitán zjistí, že sice špína… ale pořád špína na chlapcovi a jho kůži a že vlastně taky dobrý fetiš :D Však by si ho před tím umyl. (Po umytí je posypávají moukou. Posypali tak dva chlapce, jednoho dospělého muže. Matka chlapce navíc opravdu snědli.)

The movie "Not Without My Daughter," starring actress Sally Fields, was told from the mother's perspective. Now, two decades later the daughter Mahtob Mahmoody tells her own story. https://www.youtube.com/watch?v=jd2QDkmJQiM

Já, Adam <3 Love, Adam If you are straight… you can still be queer.

Skvělá výprava, skvělá Helen Mirren, ale jinak je to stejná červená knihovna jako Královna Viktorie.

4* jen proto, že jedna je za kostýmy a výbavu a jedna za Helen Mirren. Protože jinak je to stejná červená knihovna jako Královna Viktorie.

Jsem rád, že jsem vyrostl na Velkém Tomu Hanksovi <3

Jako profesionál mám problém s tím, že terapeutka dělá terapii tomu, kdo z rovna přijde. Jak jde pracovat s jedním člověkem s tím, že se po čase partner/ka přidá do rozjetého vlaku a terapeutka už přitom jednoho z nich zná lépe, má s ním vybudovaný nějaký vztah a najednou má být zaměřená na vztah a oba dva stejně? Nebo jak lze pracovat s párem s tím, že jednou zrovna jeden z páru nepřijde, tak řeší individuální témata druhého s tím, že v páru bude dělat, že o ničem, co jí soukromě řekl, neví? A když se klient/ka rozejde, bude pak terapii dělat s jeho/jejím novým partnerem/partnerkou? A paralelně s expartnerem? ;)

V této epizodě si přijdou na své vlastně všichni. Jak ti, kdo na základě alegorie vidí kritizování normativit obdobně, jako ve zpracování fantazií, kdyby „normální“ byla homosexualita. Ale i možná nevědomí členové Aliance za rodinu a kritici „genderové ideologie“ a „moderních liberálů“, jak je vidět z komentáře DocBrown. I když epizoda je v zásadě hetero a cisnormativní (ve skutečnosti jsou vztahy a pohlaví, gender, složitější a zahrnují neheterosexualitu, intersexualitu, transgender identitu, nebinární lidi apod.) splňuje podobenství o tom, jaké to je žít v totalitní společnosti dovolující jen předem definované gendery a orientaci, jinak je jedinec podroben léčbě a operacím. Nepřipomíná nám to něco? Ale jak píšu s poukazem na komentář DocBrown, které/mu nevadí mít jen dvě pohlaví a vadí mu respekt k sebeurčení lidí, mnozí to nepochopí :) Mimochodem, až lidé jako DocBrown, muži, ženy, zjistí, že v pražské MHD se používá neutrální „cestující“…