Djoker

A&F rozjelo třaskavou obchodní politiku a asi není velkým překvapením, že je jednou z vlajkových módních lodí 90. let. Postavit kampaň na oblečení pomocí skoro nahých lidí je prostě geniální. Arogance značky mi imponuje, a kdyby pod tlakem veřejnosti nezkrotli, tak bych nenosil nic jiného. Dokument samotný se celou dobu tváří, že přinese senzaci, ale nestalo se.

Alkohol je špatný, to už všichni víme. Trojan mladší se potatil, to se zase dalo očekávat. Vigner však evidentně není schopný režisér. Ani v protialkoholní léčebně neumí vystavět silnou scénu a gradace je pro něho cizí slovo. Mladé talenty před kamerou to v kombinaci s příjemnou stopáží zachraňují od velkého průseru.

Jim Carrey dokáže svým výkonem vyzvihnout jakýkoliv film o level výše. Znovu zde předvádí řadu svých ksichtů a vyskytuje se v mnoha trapných situacích a navíc s Courteney Cox. Mimochodem úvodní scéna je prostě famózní.

O trošku slabší než jednička, ale Jim Carrey a ty jeho ksichty mě znovu rozesmáli. Nemůžu zapomenout na legendární scénu s Jimovou hlavou v nosorožčím zadku. Prostě šekuju pěkně!

Zasazení milostného příběhu do divokých 60. let by byl skvělý tah, kdyby ústřední dvojice byla něčím zajímavá a celý muzikál táhla. Taymor však hodně času věnuje vietnamské válce, protestujícím na demonstracích a hudebníkům na drogách, takže oba charaktery ani nemají dostatečný prostor zaujmout. Nebýt éterické krásy Wood a nadčasových hitů Beatles, tak je to nekoukatelné.

Langfordovi vyslali do boje o americké dolary další povedenou dcerušku a to je moc dobře. Obě mají totiž něco do sebe. Starší po herecké stránce a mladší zase po vizuální. After není žádné filozofické dílo a má jasnou cílovku, takže kdo v tom hledá odpovědi ohledně smyslu života, tak je samozřejmě magor.

Celá série After dojede na nekonzistentnost příběhu. Polibek byl roztomile naivní pohádkou z vysoké školy a fungovalo to. Přiznání drhne nejen kvůli demenci hlavního dua a šaškování na stáži, ale hlavně nedává smysl křečovitá stylizace do Padesáti odstínů šedi pro náctileté. Ani častá hysterie plná fucků to nezachrání.

Kariéra Martina Lawrence se začíná podobat kariéře Eddieho Murphyho. Začatek dobrý v akčních komediích, pak úpadek do průměru a nakonec sázka na ksichty a fekální humor. Stejně jako Eddie v Zamilovaném profesorovi, tak i tady se Martin převlékl za tlustého, a aby to bylo ještě vtipnější, tak je z něho žena. Párkrát jsem se zasmál, protože nepatřím mezi Martinovi odpůrce a smíchu se nijak nebráním. Ten příběh je sice naprosto banální, ale jako oddychovka ujde.

Mám takové pravidlo, že dvojkám, které pouze kopírují děj jedniček, dávám alespoň o hvězdičku méně. Tento film je toho klasickým příkladem, ale hodnocení nechám stejné jako u předchozího dílu. Velice mě totiž potěšila přítomnost Emily Procter. Je to znovu ukrutně bláznivé a bábina je prostě senzační. Příběh je sice znovu banální, ale bohužel znám horší.

Women strikes back! Většina projektů cílících na ženy působí otravně až směšně, ale Disney sekce Star Wars to vzala za správný konec, dala do kupy sympatickou sestavu hereček v čele s Dawson a Ahsoka je dalším povedeným příspěvkem do jedné daleké galaxie. Vizuální stránka je na úrovni filmu, dětské prvky nejsou otravné a akční sekvence neurazí. S1: 70%