chrispe

Upřímně doufám, že touto první epizodou šesté řady se nám už definitivně uzavřou ty staré vzorce jako - strach o čest lady Mary, protože se dala na scestí nebo věčné obviňování Batesových a těším se na další díly. Jsem zvědavá, kam se s postupujícím časem rodina posune a jak dlouho se jim podaří udržet si Downton. Závěr byl krásný, fakt mi vehnal slzy do očí. :-)

Po počátečním rozčarování jsem se jen smála a dojímala. Je to opravdu krásný příběh.

Sisi je klasika. Líbí se mi ta naivita a romatičnost se kterou je natočená. Ale ve chvíli, kdy se na scénu poprvé dostane postava slizouna Františka, tak se mi začíná zvedat tlak. A na ples, kde si František usmyslí a tak to bude, se fakt nerada dívám. Někdo v tom vidí romantiku, já čiré sobectví aneb vím, že to po mém boku nebudeš mít lehký, ale prostě tě chci, takže...

Smrt v Oslu je díl, který se opravdu drží názvu Nevyjasněné záhady. Dost možná i poslední Ukradené děti.

Neskutečná noční můra. Jak potom dál žít? Člověk myslí na ty děti a na to, co se asi mohlo stát a jedna myšlenka je horší jak druhá.

U tohoto dílu mi přišlo, i díky nahrávkám vyšetřovatelů, že je do toho policie ošklivě zapletená. Ale těžko říct, problém tohoto dokumentu je totiž ten, že vám málokdy dá vyvážený pohled ze všech stran. Každopádně policejní závěr o sebevraždě je málo uvěřitelný.

Přehlídka vánočního kýče v popředí s necharismatickým Mr. Christmas. Nicméně bez ohledu na osobní preference (ať už ve výzdobě či sympatií), tento projekt mi dává smysl jedině ve chvíli, kdy se něco vytváří pro komunitu, čemuž tady byl věnovaný jeden díl.

V páté sérii jsem měla pocit, že tvůrci recyklují stará témata a často jsem si říkalat, že TO jsem už přece jenom viděla. No viděla, v trochu jiné podobě v minulých řadách. Zvlášť linka "kdozabilpanaGreena". Každopádně díky poslednímu dvoudílu jsem vše odpustila. ;) Tam bylo vše jak má být.

Závěrečný dvojdíl mě opět strhnul svou atmosférou a já si sledování opravdu užila. Bylo to krásné, přátelé. A já se upřímně těším na další řadu.

Jenom debilku jakože já může po hodinovém převalování v posteli napadnout, že by si mohla něco pustit, a vybere si tohle. Ne, spát se mi vážně nechce. Husinu mám až na... no nic. Těžko říct, těžko soudit tuhle epizodu. Člověk buď věří, nebo nevěří. Prakticky všechno bylo jedna paní povídala a bez důkazů (a nezaplacený jízdy za protočený kilometry na tachometru vážně jako důkaz neberu). Co se týče Ami, i tam je to zkrátka diskutabilní a jde o to, zda jí člověk věří. Duchové o kterých mluvila byli anonymní, takže opět bez důkazu.