Dodmund

Když jde v čase 01:57:00 Darnay (Alain Delon) kupovat rýč, tak si dvojce, která jej pronásleduje, pustí rádio. Začne hrát píseň „Bensonhurst Blues“ od Oscara Bentona. S prvními tóny a se slovy „a do prdele“ ji ihned přeladí. Jedná se o odkaz na předchozí Delonův film Kdo nastaví kůži (1981), kde se jednalo o ústřední melodii celého filmu.

Jedná se o první film, ke kterému si Radim Špaček sám nepsal scénář.

Scénáristu Ondřeje Štindla napadl námět při cestě z kina, kde viděl Scorseseho Casino (1995). Přemýšlel o tom, jak by asi vypadal podobný film, kdyby byl český. Tak vznikl úplný základ příběhu Pout.

Ve filmu se neobjeví ani jeden zjevný symbol doby, žádná rudá hvězda, atd. Tísnivost doby je vyjádřena jinými vizuálními prostředky.

První Fimfárum, kde pohádky spojuje doba, ve které se odehrávají. Jedná se o polovinu 20. století.

Pro všechny pohádky je společný filmový motiv. Nejprve filmový týdeník, poté staré filmové archivy, ke konci pak loutkové citace ze slavných filmů.

Režie filmu byla původně nabídnuta Janu Svěrákovi. Toho ale téma nezaujalo a odmítl jej podobně jako další filmy Ostrovní zprávy (2001) a Pravidla moštárny (1999), které poté režíroval Lasse Hallström.

Jeden z pokojů v liverpoolském nevěstinci, ve kterém se příběh odehrává, byl tématicky stylizován do příběhu Saint-Exupéryho Malého prince. Scény, které byly v této místnosti natočeny, byly připraveny k použití, ale protože se na příběh vztahují do roku 2013 autorská práva, byly záběry z filmu dočasně odstraněny. Szabolcs Hajdu slíbil, že scény do filmu vrátí, jakmile to bude možné. [Zdroj: LFŠ]

První film Adama Elliota, kde se objevují hned dvě hlavní postavy.

Postava Maxe je napsána podle dlouholetého přítele Adama Elliota, který je z New Yorku, a se kterým si píše již dlouhých dvacet let. Tyto dopisy se staly podkladem filmu, napsat scénář bylo velmi jednoduché a mohl by z toho vytvořit tři filmy. Film je tak poctou Elliotova přítele, který stejně jako postava Maxe trpí Aspergerovým syndromem. Elliot si s přítelem také doopravdy posílají čokoládu.

Svět malé Mary se odehrává v hnědých tónech, zatímco ten Maxův naopak v odstínech černé, šedivé a bílé. Na obou místech se pak objevují červené věci, které mají vše jen umocnit a zdůraznit. Adam Elliot říká: „Snažím se pokaždé používat minimum barev, protože jedině pak mohou i samotné barvy hrát svou roli.“