Lischai

Přišel jsem kvůli hmotné kultuře vrcholného středověku a souboji v plných plátech, zůstal jsem kvůli citlivému komentáři k problematice řešení sexuálního násilí. Je to víc současný film, než se na začátku zdá, a ohromně to tomu sluší. Na konci se myslím nejedno srdéčko rozbuší. Scott pořád umí. 4-5*

Kdosi to glosoval "nejvíc současný film" a vlastně se s tím nedá než souhlasit. Není to přehnaně intelektuální satira za dva rohy, není to esejistická kritika post-faktické doby. Je to spíš takový katalog všeho, co je depresivní a marné na současnosti, lehce pospojovaný jednoduchým příběhem a komikou vašich oblíbených herců. Cast skvělý (DiCaprio zvládne break-down v koupelně co je zároveň vtipný i křehký), střih pozoruhodný, a konec aspoň pro mě rozhodně měl sílu. Všechno tam je, jen chybí něco navíc, aby z toho byl generační film - takhle je to jen řemeslně dobré konstatování, že se climate change nepodaří zastavit, všichni umřeme a "at a certain point, we had it all."

Samozřejmě je to mash-up Groundhog Day a Edge of Tomorrow, ale je to dobrý mashup. Konečně jsem měl u českého filmu pocit, že někdo rozumí výstavbě scénáře. Místy je vidět, že autory dohnal omezený budget (make-up a kostým hlavního alchymisty jsou jak z larpu v roce 2003), ale zase musím uznat, že scény, u kterých bych nevěřil, že jdou v českém kontextu udělat netrapně (akční finále), si docela dávají. Celé je to správně nerdy a vsadím se, že kluci scenáristi na základce drtili Dračí doupě a Baldurs Gate, pro což mám teda velké pochopení. Správně bitchy Natalia Germani byla super. Celou dobu jsem ji shipoval spíš s Eliškou Křenkovou, ale chápu, že to by bylo moc progrese najednou. Každopádně jsem rád, že jsem to viděl, a moc tvůrcům držím palce se dvojkou, kde Eliška Křenková už vylevelovala svoji alchymistku na 6. úroveň a zajímá mě, jaký nový skilly dostala.

Doplňuju si po letech vzdělání. Předně je docela nečekané, že to vypadá vizuálně fakt skvěle. I když tu jsou občas dost divoké exteriéry, jako přeplněná pražská ulice nebo vídeňské náměstí, tak to ani na chvíli nevypadá falešně nebo kašírovaně. Velká paráda. Trochu zamrzely špatné postsynchrony. Karolina Gruszka je samozřejmě super, ale ten její dabing z toho najednou dělá nedělní večer na ČT. A mě osobně spíš zklamala dramaturgie celku. Otevřou se tři hlavní oblouky (Bondy a táta, Bondy a bláznivá sexypaní, Bondy a jeho komunistická nátura) a nějaké vedlejší, které v průběhu spíš vyšumí a nic se s nimi nestane (rukopis Jana Krause, kamarád malíř). Ty oblouky mají vývoj, takže člověk má pocit, že se ve filmu něco děje, ale dohromady ty věci spolu nefungují, kauzálně nejsou propojené a významově nic neříkají. Je to jak deník věcí, které se Bondymu přihodily, ale chybí tu nějaká nadstavba a důvod, proč mi ty události někdo ukazuje.

Byť je to časosběr, tak je rozkročený jen přes pár let, takže v celku působí tak nějak... skromně. Na rozdíl třeba od věcí Heleny Třeštíkové nebudete mít ten pocit antické tragédie, kdy se před vámi otevře cizí život v délce - tohle je spíš zpráva o několika podivných letech, kdy se protnuly osudy dvou lidí. Hodně se mi líbilo, že film spoustu věcí nepojmenuje přímo, ale tak nějak na vás mrkne, že je to přesně tak, jak čekáte. V jednu chvíli si třeba říkáte: "Ty vole, kámo, ten její manžel je s tím vším v pohodě?" A pak cut na manžela, jak se tváří tak nějak všelijak, a vede rozvláčný hovor o podstatě vztahu a vy prostě cítíte, že s tím není ani trochu v pohodě. Ale obejde se to bez nějakého přímého pojmenování, což na mě působilo hodně svěže. A teda taky je to celé reklama na život v Norsku, protože jak poznamenal kamarád: "Ty vole, to jejich vězení vypadá líp než moje koleje v Bratislavě."

Myslím si, že původní Herbertova Duna je vlastně trochu cheesy space opera, a Villeneuve tady dělá maximum pro to, aby to nebylo vidět. Skvěle to vypadá, skvěle to zní, příběh je dovedně osekaný na nutné minimum podivného Herbertova loru. Za mě dobrý. Jen teda pozor, příběh skutečně končí v polovině. A není to "polovina po epické velké scéně, kdy máte pocit, že se něco uzavřelo, jak třeba jednička Pána Prstenů". Ne, je to prostě polovina filmu.

Tohle nezestárlo dobře. Je to o rok starší film než Návrat Jediho, ale vypadá to jak levná space opera se scénami, kdy se studem propadáte do židle kina. Nevím, co vypíchnout dřív - zda nekonečné vnitřní monology, které komentují zjevné věci, Patricka Stewarta, který během bitvy s muži v načerno nastříkaných hazmat suitech hrdinně odnáší v náručí buldočka, zbraně které vystřelí jen když řeknete kááá-čou!, nebo naolejovaneho Stinga ve slipech.

Miluju to! Konečně po čase zase superhrdinský film, co přináší něco nového. Gunnův recept na úspěch je svižný humor a šílené over the top nápady, namíchané s dojemně lidskými momenty. Věřím, že někomu to může připadat cheesy, ale když 15 minut sleduju šílenou jízdu žraločího muže a týpka, jehož superschopností je vyrážka, a potom tam najednou spadne scéna o touze po přátelství a sounáležitosti, tak to na mě nějak funguje.

Po příběhové rovině je to jednoduchá moralitka, které do vás téma důvěry cpe horem spodem, a jinak jede klasickou strukturu s povinnými zvraty. Trochu otravné jsou momenty, kdy se film snaží byt mladě cool a vyznívá to spíš cringe ("I'm such a dragon nerd!" ughhh) a taky drak s dikcí postavy z The Wire mě nějak neoslovil. Ale jinak to má to i pár autenticky vtipných nebo dojemných momentů. Za mě tedy 3-4*.

Recenzenti hodně slibovali "top strop" zážitek, který se za mě teda spíš nekoná. Squid Game je prostě Takeshiho hrad kde se umírá, a stylem seriál rotuje mezi emočně vypjatým thrillerem, sociální kritikou á la Parazit a ulítlým Bčkem. V několika momentech seriál dovede upřímně překvapit nějakým drobným twistem nebo vypjatou scénou, ale sociálně kritická rovina mi přišla spíš plytká a celková ujetost a nedomyšlenost settingu (tajemný ostrov plný záhadných mužů v maskách) to znesnadňuje vnímat jinak než jako odlehčenou morbidní srandu. Trochu taky zamrzí, že B-linka seriálu pozvolna směřuje k odtajnění identity hlavního záporáka s maskou, přičemž pointa je na úrovni Scooby Doo a průměrný divák ji podle mě prokoukne zhruba u třetího dílu z devíti. Vizuálně ale super a jako nenáročné pokoukání k obědu schůdné.