fredisek

Poslední Star Wars jsou tak blbý, že mě to po třech letech donutilo napsat komentář.

Nechci a nemůžu se smát tzv. české povaze. Vlastníci jsou primárně negativní, koukat se hodinu a půl na to, jak se někdo hádá, a vědět, že se to opravdu děje, mě akorát deprimovalo. Výkřiky o nejlepší komedii nebo dokonce filmu nechápu. Je to spíš dokument toho, jak se utápíme ve vlastních malichernostech a chceme všechny očůrat. Za komedii bych Vlastníky nepovažoval. Průšvih doplňuje opět stereotypní zobrazení gay postavy, která si domů musí každý večer tahat jiného chlapa... Vymyslete už něco jiného, tohle je devadesátkové retro.

Ze zdejších komentářů by se jeden poblil. A teď k filmu...Una Mujer fantástica je sice prvoplánová, nejde moc do hloubky a opakuje, jak je těžké být jiný. Jo, jenže ono je to fakt těžké, zvlášť v zemi, jako je Chile. Tenhle film si Oscara zaslouží. Netvařme se, že se ceny rozdávají za kvalitu, dost často roli hraje agenda...Film, který takhle veřejně obžalovává falešnou morálku zaprděných latinskoamerických katolíků, a zároveň angažoval do trans role transgender herečku, prostě Oscara získat musel.

Isabela s maskou jak na Halloween, španělská armáda s bojově pomalovanýma obličejema jak z Amazonie, barokní budovy v roce 1492, Fassbenderova španělština...no nebudu tvrdit, že jsem chvílemi netrpěl. Jinak ten film neurazí, snadno se na něj zapomene, jediný, co v hlavě zůstane, bude asi ta komicko-epická scéna, kdy si Fassbender sundá triko a vydá se profackovat pár katolíků.

Úděsná nuda, u které se nicméně dost dobře spalo i na nepohodlných sedačkách konferenčního sálu v Thermalu, protože nic nerušilo, monolog a absence jakékoli akce vás totiž fakt neprobudí.

Cítíte se trapně za všechny, kteří na tom pracovali. Už nejsem ve věku, kdy by mě rozesmál nekonečný proud nadávek. Vlastně se u toho filmu smějete jen proto, že to má být komedie, rozhodně ne proto, že byste chtěli. O prvoplánovém utahovaní si z latinos nebo Židů a muslimů se už nemá ani cenu zmiňovat. Méně jsem litoval peněz za lístek i u Lídy Baarový...

Nostalgický kýč, na který má režisér ve věku Woodyho Allena nárok.

Strojené dialogy jsou sice na umření, ta hipsterská kamera a barevnost by se měla odstěhovat na instagram, ale na druhou stranu seriál nabídl přitažlivý příběh s dobře prokreslenými postavami.

Masterpiece. Tvůrci moc dobře věděli, že nesmí přijít s hloupostí, která by ždímala prachy. Podařilo se. Bridget se stala symbolem a tenhle film je skvělým závěrem příběhu, se kterým se mohou ztotožnit miliony lidí po celém západním světě.

Snad se jednou dočkám chvíle, kdy si tyhle filmy odpustí rádoby drsňácké vtípky a odkazy na popkulturu, které to neskutečně brzdí. Tentokrát to zase nevyšlo, ale aspoň se na to hezky koukalo.