fredisek

Čekal jsem větší drama. I tak je to krásně natočený film s chytrým scénářem. Oceňuji hlavně cameo Beth Rowley, je to skvělá zpěvačka.

Bojíme se toho, co neznáme (a zoufale to chceme). Chceme slyšet pravdu, abychom pak zjistili, že lepší by byla lež. Úžasný film o tom, jaké to je, když se rozhodnete zamilovat se, a zrovna do někoho, kdo není ten pravý a vy děsně moc chcete, aby byl. Dost romantiky, dost nadhledu, dost dobrý film. V půlce filmu jsem si říkal...tohle musí být based on novel, mno, je to based on play....a na dialozích je to ksakru poznat. Skvělý zážitek.

Jeden z mála filmů, u kterého jsem si řekl...fajn, tohle bylo zbytečné. Nudné. Neobjevné. Bezpříběhové. Nenapínavé. Dokonce to ani nesplňuje základy žánru. Nesmyslné. Únavné. Utahané. Není to první film od opěvovaného Lynche, který jsem spíš proběhal od gauče k lednici nebo do koupelny, a děkoval za reklamní přestávky.

V prostředku docela utahané, finále mě ale probudilo.

Srdcervoucí....v tom nejpozitivnějším slova smyslu.

Tolik pozérství, až to samotné pozéry začne nudit. Strhlo mě to. Chytré (až na jisté slintací pasáže jako ta "filozofická" u večeře s rodiči). Vtipné. Provokativní. Možná bych chtěl být levicovou mládeží na konci šedesátých let v Paříži. Skvělý film o lásce a hlavně o mládí. Kdo si nepřeje prožít to, co hrdinové snímku, prokopávat se přes tunu názorů k nudnému stáří, zamilovávat se? Knihu jsem odložil po prvních dvaceti stránkách (a stále doufám, že to bylo kvůli šílenému překladu). Film hned tak z hlavy nepustím. A když u závěrečných titulek zpívá Edith Piaf, že ničeho nelituje, nemohli ani snílci za pár let litovat toho, co prováděli....

Moc pěkný film, který dává na frak všem těm usmrkaným slibům, romantickým žvástům a hlavně neupřímnosti velkolepých svateb. Za komedii bych snímek ale moc nepovažoval. Finále hýřilo kýčem, jak to má zkrátka být, když v tom hraje Hugh Grant. Spokojenost.

Když je sobectví silnější než cokoli jiného...Snadno pochopitelné, možná těžko odpustitelné. Tommy nebyl ovce Dolly a stejně ho naklonovali, kvůli touze jedné ženy, která ze svého milence tak udělala svého syna. Úžasně vyprávěný příběh, který se pohybuje někde mezi studenokrevným dramatem a sci-fi. Ovšem závěr jsem očekával víc dramatický. Trochu mě zarazilo bezčasí, jaké ve filmu panuje - příběh se musí odehrávat v rozmezí alespoň čtyřiceti let, přitom jeho aktéři používají elektroniku stejného typu a jejich oblečení se taky nemění (Eva Green stárne jen nepatrně, což je asi spíš dobře). Snímek dal dohromady vše to, co si představuji pod pojmem artového filmu, a přitom dostatečně silný příběh.

Michael Cunningham je asi můj nejoblíbenější současný spisovatel. Hodiny jsou skvost. Tři ženy, tři osudy, tři příběhy, jedno jediné a skvělé téma. Můžete si z filmu i knihy odnést jakýkoli závěr chcete. Můžete Lauru odsoudit, stejně tak jako ji pochopit. Můžete nad Clarissou zlomit hůl, nebo si říct, že její život stojí za to. Můžete považovat Virginii Woolf za slabou, stejně tak jako za jednu z nejsilnějších žen světa. Tenhle film má hodně a taky dokáže hodně dát. Kniha jakbysmet.

Britský humor v jedné ze svých nejlepších podob.