fredisek

Konečně horor, kde není tisíc nesrovnalostí a otázek. Všechno se v závěru dozvíte a nedočkáte se lákačky na případné pokračovaní (palec nahoru za to). To všechno ale na úkor toho, že prakticky od začátku víte, jak se bude příběh vyvíjet. Finále je sice překvapivé, ale zbytek příběhu je naprosto šablonovitý a každého, kdo viděl aspoň pár hororů, musí napadnout, že to světlo, které Rebecca najde ve sklepě, nebude na Dianu fungovat...A takových momentů tu bylo víc. Lights Out je dobře natočený horor, ale zapomenutelný.

Rozhodně jeden z nejlépe natočených hororů. Ať už je příběh klasicky nacpaný klišé, The Conjuring 2 funguje. Je plný nejasností, ale opět to vyvažuje svým zpracováním. Na rozdíl od jiných hororů je tu jasně vidět, že si tvůrci uvědomili, že dvojka musí být ještě děsivější a propracovanější než jednička a tak do toho zainvestovali. Podařilo se.

Když někde ukážete pár sexuálních scén, do scénáře nedáte skoro žádné dialogy a všechno to natočíte jako přes instagramové filtry, nedělá to z vás režiséra artových filmů. Neobjevné, těžkopádné, bezpříběhové. Vlezlá snaha o rádoby umělecké drama, která akorát nudila.

Úděsná nuda, u které se nicméně dost dobře spalo i na nepohodlných sedačkách konferenčního sálu v Thermalu, protože nic nerušilo, monolog a absence jakékoli akce vás totiž fakt neprobudí.

Nostalgický kýč, na který má režisér ve věku Woodyho Allena nárok.

Pozérství se nakonec překulí do dramatu takže ok. Klasický letní film, který má dramatické ambice, přitom chce zůstat pěkný na pohled. Dojem kazí kostrbatost vztahů mezi postavami, film neplyne, skáče, nevysvětluje, maximálně naznačuje. Pokusy o komediální scény v postavě Harryho vyznívají jako úplná fraška. Mnohem lepší bylo Mé jméno je láska. Oslněni sluncem je exportní záležitost, kde i ten, koho příběh nezajímá, bude chrochtat blahem nad italskými reáliemi. Film vlastně v mnohém připomíná Allenovy turistické filmy z Evropy.

Jsem rád, že Violeta Parra nedostala standardní film o tom, kterak chudá indiánská holka ke štěstí přišla. Snímek ji neukazuje jako národní hrdinku, ale člověka, který dost trpěl, který byl nesnesitelný, který nakonec tlak osobní i společenský nerozdýchal.

Není nic lepšího, než nechat holku zachraňovat kluka, dát to do exotiky Jižní Ameriky, vlít do toho trochu politiky, přidat pár scén s mučením a zbožňovanou herečku. Colonii jsem málem odsoudil, než jsem ji viděl. Ještě že jsem na ni zašel. Když pomineme zjednodušování reálií (Pinochet moc nepřevzal, tu převzala junta atp.), tak nám tu vyvstane skvěle odvyprávěný příběh, který graduje víceméně po celou dobu filmu a na tom, jak ukazuje historii Chile už vlastně moc nesejde. Dojem je jasný, junta byla zlo, sekty jsou ještě větší zlo, láska Andy přenáší.

Klasika, která nezůstane v hlavě moc dlouho. Skvěle odvyprávěný příběh, ale nic navrch.

Málem se to tváří jako šťastně bizarní příběh, ale pak přijde ta známá studená sprcha, která smyje všechno to pozitivní, co ve vás hajzl syn a statečná matka vyvolávali... Je to příběh o zradě a o právu na ni. Je to Dolan, co vás nutí sympatizovat s grázlem, a podává vám to svou neodolatelnou formou, která by byla běžná, kdyby za baroka znali kameru. Obnažené emoce, epická stopáž a nepřehlédnutelné postavy.