maarr

Velice půvabná veselohra, Vlasta Burian je opět neodolatelný, jeho role popleteného docenta botaniky je vynikající. Tento film řadím k Burianovým nejlepším, jeho postava je vyzrálejší, civilnější, charakternější než jak jsme zvyklí z jeho počátečních veseloher, přesto neztratil nic na svém nezapomenutelném humoru, naopak tímto svým výkonem postavu ještě povýšil. Zajímavé je, že Burian se objeví asi až po deseti minutách filmu, i z toho plyne, že větší prostor dostali i ostatní herci, opět výborný Jaroslav Marvan a jeho Morfeus, či Čeněk Šlégl jako baron Zamrzlík či Studený? Na teplotě nezáleží. Světla Svozilová předvedla, že je zdatnou herečkou. Marie Blažková v roli hospodyně byla též velmi dobrá. Osobně mě ještě zaujala postava Stanislava Neumanna, který hrál vrátného v divadle a ředitel divadla v podání Ladislava Hemmera. Inu coby člověk neudělal.. Pro padesát tisíc.

Podle mě jedna z nejlepších burianovek. Ač trochu netypická, většinu humoru zde obstarává jak jinak sám Burian, přesto však se podařilo Macu Fričovi Buriana více usměrnit a dát prostor i jiným hercům. Kouzelná je role přednosty Sýkory mistrovsky ztvárněná Jaroslavem Marvanem. Další zajímavou figurkou je sluha Baltazar ztvárněný málo známým hercem Jidřichem Lázničkou. A pak samozřejmě Adina Mandlová v roli nafoukané paničky. Zkrátka a dobře tento film řadím velice vysoko, protože Burian se zde předvedl v daleko charakternější roli než jak jsme u něj byli zvyklí třeba s komedie Nezlobte dědečka.

Absolutní brak. Z dnešních v uvozovkách komedií je mi na zvracení. Komedie založená na nadávkách a vulgaritě. Kde jsou komedie u kterých se člověk zasmál aniž by musel slyšet samé ku... dopr... atd. Mistři komedie jako Burian, Menšík, Kemr, Hrušínský ad. by se asi divili kam až klesla úroveň našeho hurmoru.

Když čtu Vaše komentáře tak se nestačím divit jak se to tento seriál může někomu líbit (i když samozřejmě proti gustu žádný dišputát). Co mi na tomto seriálu vadí? Tak především kopírování, kopírování a zase kopírovaní amerických seriálů CSI, které měly na Nově velkou sledovanost. No a tak se Nova rozhodla natočit takovou českou CSI: Praha. Tento seriál jsem čekal s velkými nadějemi, že se konečně po dlouhé době oživí žánr dobré české detektivky (tím nemám rozhodně na mysli seriál Malý pitaval z velkého města) ale současně s obavami, aby tento seriál nebyl pouhou kopií těch amerických, což se bohužel potvrdilo. Asi máme nedostatek kvalitních scénáristů, protože jinak nechápu proč u nás není nikdo schopen natočit detektivní seriál, který by tak hloupě nekopíroval ty americké. Tento seriál je stejně naivní jako byl Pitaval z malého města. Akorát v obráceném gardu. Drsňácké vystupování policistů kterým pouze chybí u pasu kolt, odznak a na stole koblihy, otřepané fráze z amerických seriálů typu ,,asi mu někdo šlápl na kuří oko", jsou hodně trapné, herecké výkony vedlejších postav jsou přímo strašné, stejně jako snaha o morbidní humor patologa, který mi až příliš připomíná toho z kriminálky Las vegas. Za nejlepší české detektivky považuji dva filmy Petra Schulhoffa Vrah skrývá tvář a Po stopách krve. Filmy mají velmi dobrou zápletku, do poslední chvíle se dá těžko odhadnout, kdo je vrah a nakonec velmi dobré vyústění, kde se nám rozkrývá psychika pachatele. Dialogy jsou výborně napsány, žádné tupé fráze, žádné romantické nebo drsňácké přikrášlování. Filmy mají výbornou atmosféru strachu, nejistoty co udělá pachatel příště. Vše je navíc korunováno vynikajícím výkonem Rudolfa Hrušínského jako majora Kalaše. Ale vraťme se zpět ke krimálce Anděl. Poslední kapkou bylo, když jsem zjistil, že scénář je pouze převzatý ze slovenské kriminálky televize Markíza Mesto tienov, dokonce i jména postav jsou stejná akorát zde hrají čeští herci. Každý kriminalista Vám potvrdí, že tento seriál je hodně přitažený za vlasy, například bývalý přední český kriminalista, šéf pražské mordparty, dnes již důchodce emeritní plukovník Jiří Markovič odborník na sexuální vraždy (vyšetřoval kauzy Hojer či kauzy „spartakiádního škrtiče“ Straky) v rozhovoru pro jedny noviny řekl, cituji: ,,Takové pokusy kopírovat Ameriku, jako třeba seriál Kriminálka Anděl, jsou jen plácnutím do vody, a to hodně přitaženými za vlasy. Ve skutečnosti to všechno probíhá úplně jinak." Co víc dodat?

To se snad ani nedá okomentovat. Tomuto dementnímu seriálu by více slušel název Bordel v růžové zahradě. Když se nad tím zamyslíme tak 99% tohoto seriálu tvoří milostné vztahy. Seriál nesleduji ale to co při občasném přepnutí vidím mi bohatě stačí. Klasická komerční záležitost. Scénář katastrofální, bez vtipu, bez nápadu jenom aby se něco odvykládalo a pak šup rovnou do postele, pak se pohádají pak zase usmíří nebo jsou nevěrní a pořád dokola. Sledovanost tohoto a jiných jemu podobných seriálů (VKV, ulice, pojišťovna štěstí atd.) vypodvídá o "náročnosti" dnešní konzumní společnosti.

Vedle zdivočelé země zřejmě nejlepší seriál natočený v polistopadové éře. Pro mě byla vysoká úroveň seriálu velkým překvapením. Myslím, že nejen v mých očích ale i v očích ostatních co tento seriál zhlédli došlo k rehabilitaci četnického sboru, který v podmědomí mnohých z nás mohl působit jako neschopný, směšný za nějž vše musela stejně vyřešit kriminálka, jak jsme měli možnost vidět v seriálu Hříšní lidé města pražského. Ve skutečnosti však především na Moravě a dalších odlehlých koutech naší republiky dělaly všechnu kriminální práci četnické sbory od obyčejných krádeží prkotin až po násilnou trestnou činnost a vraždy. Scénář je velice kvalitní ukazuje četníky jako normální lidi s normálními starostmi, některé díly jsou humornější jiné nutí k zamyšlení. První díly třetí řady za ostaními pokulhávají jsou o dost slabší ale závěrečné vygradování děje v souvislosti s vzrůstající německou agresí vůči Československu vrcholící Mnichovskou dohodou stojí za to. Zkrátka velice kvalitní seriál, který má své místo ve zlatém fondu. Nutné je vyzdvihnout herecké výkony Tomáše Töpfera a Ivana Trojana.

Klasická česká pohádka Bořivoje Zemana, otce české pohádky. Je zajímavé, že většinu dodnes legendárních a stále v období vánočním reprízovaných pohádek natočil práve Bořivoj Zeman. Tato pohádka je vynikající především díky hereckému duetu Werich-Burian. Bez nich by byla sotva poloviční. Ano Burian není tak živelný jak jsme u něj byli zvyklí v jeho nejslavnějším filmovém období. Avšak přesto všechno čím si musel po válce projít přes vězení, ponižování, zneuctění jeho jména i jeho samého jak po stránce fyzické tak především duševní, přesto všechno je to stále ten král komiků, který umí pobavit např. scéna s levandulovou solí, kdy ji Burian s ní, je typickým příkladem jeho stále výborné improvizace, nebo scéna kdy předvádí jak by oplakával zemřelého krále je také vynikající, tohle uměl zkrátka jenom Burian.

Jednoznačně jedna z nejlepších porevolučních českých pohádek.

Perla československé kinematografie. Skřivánci se ani nedají nazvat pravou komedií, ale tragikomickým příběhem jedné zvracené doby, kdy dělníci se stali "vůdčí elitou" a intelektuálové se stali dělníky. Film působí opravdu věrohodně hlášky typu "čest práci!" odpověď holiče: "Když je dobře zaplacená tak čest" vyvolávají úsměv avšak jsou i smutnou pravdou té doby. Například dojemná je scéna kdy František Řehák se vrací ke své rodině, děti spí v jeho patentovaných neckách, chlapci koupil námořnický oblek ale ostatním nic protože na to mu peníze nestačí. Film odkrývá opravdovou tvář tzv. budování socialismu. Zároveň si z něj dělá legraci. Výbornou roli zde ztvárnil pan Brodský. Jeho ztvárnění filozofa je opravdu geniální a dojemné. Především závěrečný výrok filozofa: "Ach lidi já jsem ale tak šťastnej, já jsem se narodil! Všechen ten žal, všechna ta zlost, všechno to shořelo ohněm, který mě očistil. Jsem šťasten. Našel jsem se."

Opět výborná komedie.Vynikající je především herecký koncert mistra Hrušínského, jeho doktor dodává filmu na poetičnu, když se projíždí krajínou, kterou se kochá a odříkává báseň jako opravdový básník, jeho hlasový projev byl geniální, působil velmi poeticky, srdcervoucně a vzápětí ho Hrušínský hned odlehčil hláškou na řidiče projíždějící trabantu, který na něj troubil "Jen se neposer, papundekle". Naprosto legendární je jeho dialog s hostinským ztvárněným výborným hercem malých rolí Jiřím Lírem. "Chceš lázně Bedřichu? Nechci, to mi neudělalo dobře. Tak jeď k moři. Zavři hospodu a jeď. Tam jsem byl předloni, tam trpím průjmama. Tak jeď do Tater. Já nesnáším vejšky. Tak víš kam jeď? Zajeď do Pelhřimova prohlídni si krematorium, ať víš do čeho jdeš. Jinak se jedná o typicky českou komedii, myslím, že to, že měla nominaci na Oskara byl velký úspěch, ale získat ho nemohla, protože jde o typicky český humor, který Američané nejsou schopni dostatečně docenit. Jak někde prohlásil Jiří Menzel, to, že zahraniční film dostane Oskara znamená jen to, že se líbí Američanům. Legendární je také pivo ze sedmého schodu, to zná prakticky každý. János Bán maďarská filmová hvězda, u nás téměř neznámý byl trefa do Černého, stejně tak pan Pávek v podání Mariána Labudy, ač je zajímavé je, že původně se Svěrákovi příliš nezamlouval do filmu si ho prosadil režisér Jiří Menzel a byla to šťastná volba, právě oni dva se od sebe lišili i fyziognomií Pávek malý obtloustlý, Otík výsoký hubený habán, a právě když spolu šli do JZD tak ta vzajemná nesouměrnost postav ve skutečnosti neuvěřitelně ladila. Za zmínku stojí také asi nejlepší role Oldřicha Vlacha a jeho strkání sirek do kapes, které se mu nakonec vymstilo ale naštěstí to na funkci rostlináře nemělo vliv... Marie Ježková, kterou objevil Miloš Forman vlastně hrála sama sebe, byla neuvěřitelně přirozená, prostě svoje. Velmi vtipná byla scénka se Svěrákem. Na Svěráka vůbec nelze zapomenout, ve filmu hrál sice malou roli i když výborně zahranou ale především scenář, který napsal byl po všech stránkách perfektně vyladěný, však ho také jak říkal psal sedm let. Vůbec tento film vznikl velkou náhodou. Když napsal Svěrák se Smojlakem scenář k filmu Na Samotě u lesa, tak asi po dvou letech se přišlo na to, že jim byly omylem proplaceny dvakrát dvě stránky scénáře. Proto aby nemuseli peníze vracet byl Svěrák osloven aby napsal kratičkou povídku na dvě stránky, čímž by se doložily peníze dvakrát omylem proplacené. Tak Svěrák napsal povídku o řidiči náklaďáku a ušatém chlapci, tato kratičká povídka se dostala do rukou Jiřímu Menzelovi a u Svěráka si objednal scénář. A tak Svěrák celých sedm let scénář postupně zpracovával rozvinul postavu doktora, prostě všechno vytříbil k naprosté dokonalosti. Na dnešní dobu je to něco nepředstavitelného psát scénář na film sedm let. Dnes se všechno píše tzv. na koleně jenom aby to bylo v kinech (či v televizi) co nejrychleji , zkrátka vytřískat na tom co nejvíce peněz. Zkrátka na kvalitě nezáleží hlavně, že jsou z toho peníze. Ale abych se vrátil k filmu nesmím zapomenout na Petra Čepka a jeho řidiče Turka, naprosto perfektní herecký výkon. A pak samozřejmě také Jan Hartl milenec Turkovy manželky výborně zahrané Libuší Šafránkovou. Osobně se mi ještě líbila postava hrobníka-kameníka ztvárněná velmi pěkně Eugenem Jegorovem. Celý film korunuje krásná podmanivá hudba. Jeden z vrcholů československé filmové kinematografie. Pět hvězdiček (více bohužel nejde).