Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (5)

plagát

Mezi námi zloději (1963) 

Souhlasím s komentářem Lancelota. Trošku mě většina komentářů zaráží. Ten film je skvělej, úžasný obsazení a výkony. Tria kriminálníků a jejich hlášek se nemůžu nabažit. Tohle si pánové dovolili v roce 63? To je na trezor... Výsměch buranům z rozkradenýho JZD a nejen jim a políček do ksichtu všem ochcávačům v týhle zemi. V rámci poválečné komedie do r. 89 tohle patří mezi mých TOP 10. Za normalizace už museli tvůrci podobné zářezy ladit pouze v rovině sci-fi nebo absurdní grotesky, což se často hezky spojovalo... Za mě "Zlodějům" pět kusů.

plagát

Smrť krásnych srncov (1986) 

Zase jsem si film pustil a utvrdil se, že je to nádherná záležitost. Výkony herců, kamera, dialogy, atmosféra, vyznění filmu, otázky k zamyšlení... všechno prvotřídní... některé scény nezapomenutelné. Za mě 5 hvězd bez diskuse...

plagát

Sedem (1995) 

Jakou motivaci musí mít člověk v pubertě, který si po shlédnutí premiéry filmu v menším provinčním kině vyrobí triko s logem toho filmu (všichni si vybavíte těch sedm čar, čtyři přeškrtlý - krásný symbol), začne si psát školní sešity stylem a estetikou z toho filmu, ještě více se zaposlouchá do Nine Inch Nails, Marylin Mansona nebo Bowieho, popustí pubescentní strniště a střihne si vlasy do Pittova rozcuchu?... Zážitek, který mu všechny tyhle vjemy nabídnul. A to SEDM sakra umí. Teda Fincher, scénář, herci a kamera. Super tempo, úžasné vizuálno (titulky u filmu - už u těch jsem si říkal, že tohle bude pecka - udaly trend pro další dekádu - mrkněte se na každý další "mysteriózní" thriller, detektivní seriály všech těch Kriminálek Las Něcos) a podprahový leitmotiv krutého Boha Hebrejů vtělený do sedmi performances, které to celé drží jak železná rukavice. Bez nadsázky pro mě archetyp temného thrilleru a od té doby fandy Fincherovy estetiky. Naprosto trendsetterová věc. Pro někoho brutál, pro silnější povahy další zářez do spodiny lebeční a od industriálu po death estetická lahoda. Pointa překvapivá a s tak svíravým pocitem strachu, že to tak přece nemůže dopadnout... Tenhle film mě čapnul jak černá díra a vyplivnul mě hlavou dolů...

plagát

Světáci (1969) 

Jo tak tohle je velká paráda... Skvělé obsazení, geniální herecké výkony, super scénář z minimalistické zápletky. Konverzačky plynou samy, hlášky padaj jedna za druhou... Sovákova cholera, ublíženost Brodskýho, tupost Libíčka, nonšalance Jiráskové, jednoduchost Janžurky, animální Bohdalová, sarkastická Šejbalová, útoky na komanče... neuvěřitelné!!!... A člověk se válí smíchy. Kultovní záležitost. "Co sem měl ze života, co? Doma nás bylo jedenáct, někdy jsme neměli co jíst a museli podporovat svý vetchý rodiče... Mno, tak já jsem nějakej Kraus, seděl jsem kousek za Tebou u okna... Jéé ahoj... Tys byl ještě do 14 jedináček a Tvůj fotr měl eště v 60 páru, že uzved´naloženej žebřiňák a teď mi řekni, kdes přišel na ty pohádky... Jindřich Šimon Baar - Pro kravičku... No Gusto?!!!" :)))) Scéna na policejní stanici a závěr u stolu v restauraci Diplomat Grilu mě prostě bouraj... Komplexně vzato - Nemůžu jinak = 5 hvězd!!! U mě mezi top, top.

plagát

Čarodějův učeň (1977) 

Pod většinové názory v diskusi (drtivě těch, kteří film viděli v dětství) se nelze nepodepsat. U mě s menším rozdílem, že z tohohle majstrštyku páně Zemana jsem neměl a nemám nějaké trauma. Naopak, tahle pohádka mě ukázala jak se dá i v příběhu určeném dětem (navíc animované loutky s poměrně malým mimickým potenciálem, což je u Zemana tak poetické a emotivní) vybudovat naprosto mrazivá atmosféra. Doslova mrazivá, protože některé scény mrazení v zádech a úzkostné stavy jednozančně rozjedou. Aspoň u mě to tak bylo, když jsem se coby sedmi/osmiletý poprvé díval sám na nějakou pohádku, jak mi řekli rodičové :)... všechny atríbuty jsou tu jmenované (fantastický hlasový podkres - hlavně Moučka, z jeho projevu na mě jakožto děcko prostě šel děs, skvělá Liškova hudba zase s Munzarovým tónem hlasu - tušení něčeho zlého a obrazivost na úrovni hororové estetiky; jo a "mlýn zase mele"... co dodat, úžasná atmoška, všeříkající a pro mozek dítěte, které už si dá dvě a dvě dohromady, jsou to strašné čtyři!!). Tyhle kousky podle mě prostě tvoří skupinové myšlení a vnímání generací. Asi tu hraje roli i věk při shlédnutí a "zatíženost" estetikou-dynamikou moderních animáků. Za mě ale neoddiskutovatelných pět stars a díky pane režisére!