Ippolito

Zase trošku jiný pohled na 2.světovou válku a genocidu...konkrétně pohled esesákova syna, který absolutně nechápe, co že se to okolo něj děje. Originalita námětu a dechberoucí konec (pokud ho tedy netušíte jako já už od poloviny filmu) je ale asi tak jediné, na čem film stojí. Jinak pusto prázdno...

Idioti jsou pro mě jedním z nejpůsobivějších filmů vůbec...promlouvají k divákovi sterými hlasy a je na každém, který z nich shledá tím nejsilnějším...já slyším především kritiku současné všepřehlížející a stále se přetvařující společnosti na jedné straně, na druhé straně pak volání po navrácení se ke kořenům, k primitivismu, který nás osvobozuje...na začátku se divák pravděpodobně buď zasměje, nebo je znechucen, pokud ale vydrží koukat až do konce, presvědčí se, že si Trier v žádném případě nechtěl dělat legraci z mentálně postižených lidí, spíš naopak...

Hodně povedená "detektivka", která vlastně ani není detektivkou, spíš zajímavou psychologickou sondou a menším "thrillerkem". Stellan Skarsgård je v hlavní roli báječný - přesvědčivý tak, jako by ani nehrál. Hlavně kvůli němu mi jde proti srsti Nolanova verze s Al Pacinem v hlavní roli, ale do budoucna ji plánuju pro srovnání zhlédnout.

Tohle byla fakticky kravina. Ze začátku se to tváří jako další z amerických teenage-komedií, pak se k tomu přidá náboženská propaganda a nakonec je z toho něco mezi hororem a sci-fi. Vůbec nechápu, proč je to označovaný jako komedie/horor, když vtipné tam nebylo ale vůbec nic...

Poetika typická pro Kusturicovu tvorbu z filmu přímo čiší; chytlavá balkánská hudba, komické scény vyhnané ad absurdum, ale i pěkně satirická reflexe doby-jak té současné, tak i té minulé. K nejlepším Kusturicovým snímkům má Jagoda sice hodně daleko, ale i přesto je dílkem dosti povedeným. Hromada jízlivých, nejen protiamerických, hlášek, sympaticky tragikomické hlavní postavy a k tomu ještě trocha romantiky, to vše uspokojí jistě nejednoho milovníka balkánské kinematografie.

Nápad celkově dobrý, dobře zpracovaný, ale když se na film koukne jedinec, který trvá na naplnění Čechovova pravidla ("když je na začátku puška, na konci se z ní musí vystřelit" - toto pravidlo nevnímám nikterak striktně, spíše jen v tom smyslu, že vše má mít v díle nějaké své opodstatnění, svůj účel, nic tam není jen tak jako výplň), unešen rozhodně nebude. Kostra příběhu svou logiku rozhodně má, pointa je dobře vykonstruovaná (i když nikoli originální), ale detaily nesedí. Hapruje tam spousta věcí (motivů, scén), přičemž nevěřím tomu, že se jednalo o záměr být nedořečený a nechat interpretaci pootevřené dveře, spíš jde o nedomyšlenost a nedotaženost - škoda snímku, jehož námět měl dobrý potenciál.

Film plný podobenství a analogií. Téma proměnlivosti a plynutí, hledání a nacházení, provinění a pokání. Poetika a východní moudrost se tu snoubí v úžasnou meditativní skladbu, která však může být pro nepřipraveného diváka trochu uspávající.

Po Burtonově Mrtvé nevěstě je tu další 3D animovaná pohádka lehce dekadentního ražení. Na rozdíl od již zmiňované Mrtvé nevěsty se ale neodehrává v záhrobí, ale v „jiném světě“. Do něj se každou noc vydává mladá dívka Koralína, která si v něm užívá svých „druhých“ rodičů, kteří jsou, na rozdíl od svých protějšků ze skutečného světa, milí a pozorní, jen mají místo očí knoflíky. Pomalu ale Koralína zjišťuje, že není všechno zlato, co se třpytí, a že by si člověk měl vážit toho, co ve skutečnosti má. To si samozřejmě Koralína uvědomí až příliš pozdě, proto musí prokázat velké úsilí, aby vysvobodila své rodiče a uvězněné děti ze spárů „druhé matky“. Grafické ztvárnění filmu je naprosto úžasné. Příběh je promyšlený a velice poutavý. Koralína je od začátku do konce milou postavou, která si získá sympatie každého diváka, jak dětského, tak dospěláckého. Morální ponaučení na konci příběhu přirozeně nechybí. 5*

Film, který stojí nejen na nezapomenutelných hláškách ("Ale já tady nejsem sám, já tady tak chlastám...") a chytlavých písních ("Je to fajn fajnový..."), ale především na dokonalém vystižení totalitního prostředí. Kouř je filmem, o kterém hodně lidí neví, ale vědět by mělo, poněvadž se jedná o snímek v českém prostředí výjimečný, a tudíž hodný pozornosti.

Na můj vkus byl začátek příliš rozvleklý, a konec naopak zbytečně useklý. Ten konec bych zkousla, film díky němu působil pěkně afektovaně, což vhledem k tématu určitě nebylo na škodu. Ale tak rozvleklý začátek? Epizoda o lásce protestanta a katoličky - jako stokrát ohraný příběh z Verony. Možná měla i jiný důvod než vecpat do každého filmu za každou cenu alespoň jednu mileneckou dvojici (jako by to bez ní nešlo!), ale příběh demonstranta a jeho dívky? Zbytečné... díky tomu mladému floutkovi jsem si, kdykoliv se objevil na scéně, říkala, že už to ale opravdu vypnu... černobílá snaha o jeho psychologizaci - byl to zlobivý kluk, pěkně vzpurný, který se ale pod vidinou svatby se svou milou změní, ale jeho přátelé, stále stejní buřiči, jeho změnu nechtějí akceptovat. A on je pořád dokolečka tahá za rukáv a říká: "Kluci, je to tu nebezpečný, mizíme." Ale abych jen nekritizovala... líbila se mi snaha o dokumentární charakter, scény z vojenské základny, či co to bylo, které se střídaly se scénami z "bojiště", to bylo povedené, ale nikoli nějak extra originální. Abych to uzavřela, vyjmenuju několik filmů, kteří se zabývají podobným tématem (krvavé boje mezi obyvateli jedné země), ale jsou o dost lepší: Poslední skotský král, Hotel Rwanda, Warriors, Savior, Vítejte v Sarajevu, Hezké vesnice hezky hoří, Vražedná pole...